Nejvyšší soud Rozsudek občanské

20 Ncu 118/2021

ze dne 2021-11-03
ECLI:CZ:NS:2021:20.NCU.118.2021.1

20 Ncu 118/2021-10

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelem R. M. G., narozeným XY, bytem v XY, Spolková republika Německo, za účasti Nejvyššího státního zastupitelství České republiky, t a k t o:

Rozsudek Okresního soudu Mnichov, Spolková republika Německo, ze dne 16. 4. 1997, sp. zn. 511 F 3017/94, jímž bylo rozvedeno manželství R. M. G. a G. M. G., rozené E., uzavřené dne 22. 11. 1985 před oddávajícím orgánem Kirchheim u Mnichova, Spolková republika Německo, zapsané i v knize manželství matričního úřadu při Úřadu městské části města Brna, Brno-střed, okres Brno-město, ve svazku ZM/VIII/7, roč. 2021, strana/list 158, poř. č. 190, se uznává, pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky.

Okresní soud Mnichov, Spolková republika Německo, k návrhu (žalobě) manželky rozvedl posuzované bezdětné manželství, zjistil-li po provedeném řízení, že manželé se vzájemně odcizili, a neshledal-li předpoklady pro obnovení jejich společného soužití.

Za situace, kdy vztahy mezi manžely byly trvale rozvráceny natolik, že nelze očekávat jejich obnovení, je ve výroku uvedené rozhodnutí cizího soudu v souladu s ustanovením § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem zásadně vyhovujícím příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§ 51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZMPS“).

K uznání předložené rozhodnutí nabylo podle potvrzení příslušného cizího orgánu právní moci a jeho uznání nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení § 15 ZMPS.

Ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1, 2 ZMPS byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatel byl v době vydání rozhodnutí o rozvodu občanem České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení § 52 ZMPS.

Protože pravomocné cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatel domáhá, vyhovuje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, Nejvyšší soud návrhu vyhověl, a to ve shodě s návrhem Nejvyššího státního zastupitelství ČR při vstupu do tohoto řízení. Náklady řízení platí navrhovatel (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).

Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.

V Brně dne 3. 11. 2021

JUDr. Aleš Zezula předseda senátu