20 Ncu 124/2020-18
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelkou J. D., narozenou XY, bytem XY, zastoupenou obecnou zmocněnkyní J. P., narozenou XY, bytem XY, za účasti Nejvyššího státního zastupitelství České republiky, t a k t o:
Rozhodnutí Soudu pro rodinné záležitosti v Hurghadě, Egyptská arabská republika, ze dne 17. dubna 2018, číslo případu 1088 z roku 2017, jímž bylo rozvedeno manželství S. A. a J. D., uzavřené dne 20. října 2014 před oddávajícím orgánem v Káhiře, Egyptská arabská republika, zapsané i v knize manželství matričního úřadu Úřadu městské části města Brna, Brno-střed, ve svazku ZM/V/41, ročník 2016, strana 71, poř. č. 292, se uznává, pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky.
Soud pro rodinné záležitosti v Hurghadě, Egyptská arabská republika, rozvedl na základě návrhu manželky posuzované bezdětné manželství, zjistil-li po provedeném řízení, že manželé se vzájemně odcizili, a neshledal-li předpoklady pro obnovení jejich společného soužití.
Za situace, kdy vztahy mezi manžely byly trvale rozvráceny natolik, že nelze očekávat jejich obnovení, je ve výroku uvedené rozhodnutí cizího orgánu v souladu s ustanovením § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž skutkový základ byl cizím orgánem zjištěn způsobem zásadně vyhovujícím příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§ 51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZMPS“).
K uznání předložené rozhodnutí nabylo podle potvrzení příslušného cizího orgánu právní moci a jeho uznání nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení § 15 ZMPS.
Ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1, 2 ZMPS byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatelka byla v době vydání rozhodnutí o rozvodu občanem České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení § 52 ZMPS.
Protože pravomocné cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatelka domáhá, koresponduje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, Nejvyšší soud návrhu vyhověl, a to ve shodě s návrhem Nejvyššího státního zastupitelství ČR při vstupu do tohoto řízení. Náklady řízení platí navrhovatelka (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.
V Brně dne 18. 8. 2021
JUDr. Aleš Zezula předseda senátu