20 Ncu 126/2025-15
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelem M. M., takto:
Rozsudek Okresního soudu v Drážďanech (Amtsgericht Dresden), Spolková republika Německo, ze dne 26. 2. 1998, sp. zn. 306 F 0338/96, jenž nabyl právní moci dne 18. 4. 1998 a jímž bylo rozvedeno manželství M. M. a R. M., rozené T., uzavřené dne 22. 8. 1986 před oddávajícím orgánem v Praze 1, a zapsané v knize manželství (oddací matrice) matričního obvodu Praha 1 ve svazku I/68, ročník 1986, strana 189, poř. č. 653, se uznává, pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky.
Obvodní soud v Drážďanech (Amtsgericht Dresden) rozsudkem ze dne 26. 2. 1998, sp. zn. 306 F 0338/96, v právní moci dne 18. 4. 1998, rozvedl manželství, které uzavřeli M. M. a R. V. T. Manželství bylo uzavřeno 22. 8. 1986 před oddávajícím orgánem v Praze 1. Z předložených dokumentů se podává, že z manželství se narodily dvě v době rozvodu nezletilé děti: AAAAA (pseudonym) a BBBBB (pseudonym). Podle uznávaného rozsudku byla rodičovská péče ponechána oběma rodičům.
Nejvyšší soud konstatuje, že z předložených listin nic nenasvědčuje tomu, že by rozvodový rozsudek byl v rozporu s § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž nic nenasvědčuje tomu, že by skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem nevyhovujícím v podstatě příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§ 51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „ZMPS“). Uznání předloženého rozsudku nebrání ani žádná z překážek uvedených v § 15 ZMPS. Právní zájem na uznání rozvodového rozhodnutí je zřejmý. Ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1, 2 ZMPS byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatel měl v době vydání rozhodnutí o rozvodu státní občanství České republiky (jak vyplývá již z obsahu uznávaného rozsudku). V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení § 52 zákona ZMPS.
Protože pravomocné cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatel domáhá, vyhovuje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, bylo návrhu vyhověno. Nejvyšší státní zastupitelství neshledalo důvody ke vstupu do řízení.
Náklady řízení platí navrhovatel (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.
V Brně dne 1. 12. 2025
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu