20 Ncu 129/2024-24
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelem R. K., zastoupeným obecnou zmocněnkyní V. R., za účasti Nejvyššího státního zastupitelství, t a k t o:
Rozsudek Všeobecného soudního dvora okresu Durham, stát Severní Karolína, Spojené státy americké, ze dne 5. června 2015, č. 15-CVD-000507, jímž bylo rozvedeno manželství R. K. a J. M. K., rozené C., uzavřené dne 11. března 2006 před oddávajícím orgánem v Raleigh, stát Severní Karolína, Spojené státy americké, zapsané i v knize manželství matričního úřadu při Úřadu městské části města Brna, Brno-střed, ve svazku ZM/VIII/1, ročník 2018, strana 194, pořadové číslo 74, se uznává, pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky.
1/ Všeobecný soudní dvůr okresu Durham (The General Court of Justice, County of Durham), stát Severní Karolína, Spojené státy americké, rozvedl ve výroku tohoto rozsudku specifikovaným rozhodnutím k návrhu manželky posuzované manželství, zjistil-li po provedeném řízení, že se manželé vzájemně odcizili, a neshledal-li předpoklady pro obnovení jejich soužití. Na základě mimosoudní dohody rodičů ze dne 25. 7. 2025 byly v manželství narozené společné děti, již zletilý S. J. K. a nezletilá AAAAA (pseudonym), svěřeny do osobní péče matky, přičemž otec převzal povinnost platit dětem výživné.
2/ Za situace, kdy vztahy mezi manžely byly trvale rozvráceny natolik, že nelze očekávat jejich obnovení, je ve výroku uvedené rozhodnutí cizího soudu v souladu s ustanovením § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem zásadně vyhovujícím příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§ 51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZMPS“).
3/ K uznání předložené rozhodnutí nabylo podle potvrzení příslušného cizího orgánu právní moci a jeho uznání nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení § 15 ZMPS.
4/ Ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1, 2 ZMPS byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatel byl v době vydání rozhodnutí o rozvodu občanem České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení § 52 ZMPS.
5/ Protože pravomocné cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatel domáhá, koresponduje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, Nejvyšší soud návrhu vyhověl, a to ve shodě s návrhem Nejvyššího státního zastupitelství při vstupu do tohoto řízení. 6/ Náklady řízení platí navrhovatel (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.
V Brně dne 26. 8. 2025
JUDr. Aleš Zezula předseda senátu