20 Ncu 144/2023-11
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelkou P. T., za účasti Nejvyššího státního zastupitelství České republiky, t a k t o:
Rozhodnutí starosty města Matsubara, prefektura Ósaka, Japonsko, ze dne 27. června 2023, potvrzené osvědčením o úředním zpracování oznámení vydaným dne 3. července 2023, jímž bylo rozvedeno manželství Y. T. a P. T., rozené U., uzavřené dne 22. listopadu 2016 před příslušným oddávajícím orgánem v Ósace, Japonsko, zapsané i v knize manželství matričního úřadu Úřadu městské části města Brna, Brno-střed, ve svazku ZM/V/43, ročník 2017, strana 97, pořadové číslo 167, se uznává, pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky.
Starosta města Matsubara, prefektura Ósaka, Japonsko, na základě vzájemné dohody obou manželů zapsal rozvod jejich manželství, zjistil-li po provedeném řízení, že se manželé vzájemně odcizili, a neshledal-li předpoklady pro obnovení jejich soužití. Z manželství dne XY narozená společná dcera AAAAA (pseudonym) byla na základě dohody obou rodičů svěřena do péče matky a otec se zavázal hradit výživné.
Za situace, kdy vztahy mezi manžely byly trvale rozvráceny natolik, že nelze očekávat jejich obnovení, je ve výroku uvedené rozhodnutí cizího státního orgánu v souladu s ustanovením § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž skutkový základ byl cizím státním orgánem zjištěn způsobem zásadně vyhovujícím příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§ 51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZMPS“).
K uznání předložené rozhodnutí nabylo podle potvrzení příslušného cizího orgánu právní moci a jeho uznání nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení § 15 ZMPS.
Ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1, 2 ZMPS byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatelka byla v době vydání rozhodnutí o rozvodu občanem České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení § 52 ZMPS.
Protože pravomocné cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatelka domáhá, koresponduje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, Nejvyšší soud návrhu vyhověl, a to ve shodě s návrhem Nejvyššího státního zastupitelství České republiky při vstupu do tohoto řízení.
Náklady řízení platí navrhovatelka (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.
V Brně dne 7. 11. 2023
JUDr. Aleš Zezula předseda senátu