Nejvyšší soud Rozsudek rodinné

20 Ncu 153/2024

ze dne 2025-04-08
ECLI:CZ:NS:2025:20.NCU.153.2024.1

20 Ncu 153/2024-13

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelkou V. E., zastoupenou obecnou zmocněnkyní V. R., za účasti Nejvyššího státního zastupitelství, t a k t o:

Rozsudek Rodinných soudů Singapurské republiky ze dne 14. března 2023 s právní mocí ke dni 15. června 2023, sp. zn. FC/D 764/2023, jímž bylo rozvedeno manželství P. M. E. a V. E., rozené R., uzavřené dne 8. února 1997 před oddávajícím orgánem v Praze 1, Staré Město 1, zapsané i v knize manželství matričního úřadu při Úřadu městské části Praha 1, ročník 1997, strana 132, poř. č. 23, se uznává, pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky.

1/ Rodinné soudy Singapurské republiky (The Family Justice Courts of the Republic of Singapore), Singapurská republika, rozvedly ve výroku tohoto rozsudku specifikovaným rozhodnutím k návrhu manžela posuzované manželství, zjistily-li po provedeném řízení, že se manželé vzájemně odcizili, a neshledaly-li předpoklady pro obnovení jejich soužití. Z manželství narozené děti AAAAA (pseudonym), BBBBB (pseudonym) a CCCCC (pseudonym) byly svěřeny do společné péče rodičů, přičemž matce byla uložena povinnost „péče a kontroly“ a otec převzal povinnost platit výživné.

2/ Za situace, kdy vztahy mezi manžely byly trvale rozvráceny natolik, že nelze očekávat jejich obnovení, je ve výroku uvedené rozhodnutí cizího soudu v souladu s ustanovením § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem zásadně vyhovujícím příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§ 51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZMPS“).

3/ K uznání předložené rozhodnutí nabylo podle potvrzení příslušného cizího orgánu právní moci a jeho uznání nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení § 15 ZMPS.

4/ Ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1, 2 ZMPS byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatelka byla v době vydání rozhodnutí o rozvodu občanem České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení § 52 ZMPS.

5/ Protože pravomocné cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatelka domáhá, koresponduje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, Nejvyšší soud návrhu vyhověl, a to ve shodě s návrhem Nejvyššího státního zastupitelství při vstupu do tohoto řízení. 6/ Náklady řízení platí navrhovatelka (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).

Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.

V Brně dne 8. 4. 2025

JUDr. Aleš Zezula předseda senátu