20 Ncu 154/2024-12
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelem P. F., zastoupeným obecnou zmocněnkyní M. F., za účasti Nejvyššího státního zastupitelství, t a k t o:
Rozsudek 14. rodinného soudu v Istanbulu, Turecká republika (Istanbul 14. Aile Mahkemesi), ze dne 29. 9. 2023, sp. zn. 2023/521 Esas, číslo rozsudku 2023/488, jenž nabyl právní moci dne 9. 11. 2023 a jímž bylo rozvedeno manželství, které uzavřel P. F. a A. F., rozená E., dne 16. 4. 2022 před oddávajícím orgánem v Istanbulu-Şişli, Turecká republika, se uznává, pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky.
Navrhovatel a A. F., rozená E., uzavřeli dne 16. 4. 2022 v Istanbulu-Şişli, manželství. Sňatek byl doložen mezinárodním oddacím listem číslo 1004 vystaveným dne 1. 11. 2022 matričním úřadem v Istanbulu-Şişli na základě Úmluvy o vydávání vícejazyčných výpisů z dokladů osvědčujících osobní stav, podepsané dne 8. 9. 1976 ve Vídni. Mezinárodní oddací list byl opatřen apostilou a překladem do českého jazyka. Z jejich manželství se podle tvrzení navrhovatele i podle obsahu rozvodového rozsudku nenarodily žádné děti.
Manželství bylo rozvedeno k návrhu bývalé manželky rozsudkem 14. rodinného soudu v Istanbulu ze dne 29. 9. 2023, sp. zn. 2023/521 Esas, číslo rozsudku 2023/488. Právní moc rozsudku o rozvodu nastala dne 9. 11. 2023, jak vyplývá z doložky vystavené tureckým soudem dne 9. 11. 2023 a předložené navrhovatelem s uznávaným rozsudkem včetně apostily a úředního překladu do českého jazyka. Nejvyšší soud konstatuje, že ve výroku uvedené rozhodnutí cizího soudu o rozvodu manželství je v souladu s ustanovením § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
Rovněž skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem vyhovujícím v podstatě příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§ 51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém). Uznání předloženého rozhodnutí nebrání ani žádná z překážek uvedených v ustanovení § 15 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. Ve smyslu § 51 odst. 1, 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatel měl v době vydání rozhodnutí o rozvodu občanství České republiky.
V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli § 52 zákona č. 91/2012 Sb. Protože pravomocné cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatel domáhá, vyhovuje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, bylo návrhu vyhověno v souladu s vyjádřením Nejvyššího státního zastupitelství při vstupu do tohoto řízení.
Náklady řízení platí navrhovatel (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.
V Brně dne 16. 10. 2024
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu