20 Ncu 156/2021-25
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Karla Svobody Ph.D., o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelkou I. L., narozenou dne XY, bytem XY, doručovací adresa v XY, zastoupenou M. L., narozenou dne XY, bytem v XY, za účasti Nejvyššího státního zastupitelství České republiky, t a k t o: Rozhodnutí Královského soudního dvora v Albertě, soudní okres Calgary (Court of Queen´s Bench of Alberta, Calgary), Kanada, ze dne 18. června 2010, které nabylo právní moci dne 20. července 2010, sp. zn. D4801 139391, jímž bylo rozvedeno manželství I. L., rozené P., a Z. L., uzavřené dne 4. července 1998 před oddávajícím orgánem v Calgary, Kanada, zapsané v knize manželství matričního úřadu Úřadu městské části města Brna, Brno-střed, ve svazku ZM/V/6, roč. 2002, str. 123, poř. č. 304, se uznává, pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky.
Královský soudní dvůr v Albertě, soudní okres Calgary, Kanada, rozvedl posuzované manželství, z něhož se narodily dvě (v době vydání rozhodnutí o rozvodu) nezletilé děti, které byly svěřeny do výchovy navrhovatelce. Za situace, kdy bylo manželství nenávratně rozvráceno, je ve výroku uvedený rozsudek cizího soudu v souladu s ustanovením § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem vyhovujícím v podstatě příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§ 51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZMPS“). Uznání předloženého rozsudku nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení § 15 ZMPS.
Ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1, 2 ZMPS byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatelka byla v době vydání rozhodnutí o rozvodu občankou České republiky. V dané věci nejde o případ, jaký má na zřeteli ustanovení § 52 ZMPS.
Protože cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatelka domáhá, vyhovuje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, Nejvyšší soud návrhu vyhověl, a to ve shodě s návrhem Nejvyššího státního zastupitelství při vstupu do tohoto řízení.
Náklady řízení platí navrhovatelka (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.
V Brně dne 26. 7. 2022
JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu