20 Ncu 162/2025-11
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy
Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly o návrhu
na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelem A. S., takto:
Rozhodnutí č. 593 Městského lidového soudu ve městě Santa Clara (Tribunal
Municipal Popular de Santa Clara), Kubánská republika, ze dne 29. 12. 2015,
vydané v rodinné věci č. 651 z roku 2015, jež vstoupilo v platnost dne 11. 1.
2016 a jímž bylo rozvedeno manželství, které uzavřel A. S. a Y. C. M. dne 6. 4.
2004 před oddávajícím orgánem ve městě Holguín, Kubánská republika, a které je
též zapsáno v knize manželství matričního úřadu Úřadu městské části města Brna,
Brno-střed, okres Brno-město, ve svazku ZM/IV/16, roč. 2005, strana 48, poř. č.
612,
se uznává,
pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky.
Městský lidový soud ve městě Santa Clara, Kubánská republika, vydal dne 29. 12.
2015 pod č. 593 rozhodnutí (sentencia) v rodinné věci č. 651 z roku 2015
(Familia Exp. 651 de 2015), které vstoupilo v platnost dne 11. 1. 2016. Tímto
rozhodnutím bylo rozvedeno manželství, které uzavřel navrhovatel a Y. C. M. v
Santa Lucia, Kuba, a to dne 6. 4. 2004 před oddávajícím orgánem v Holguín,
Kuba. Podle předložených listin se z manželství nenarodily žádné děti.
Navrhovatel doložil Nejvyššímu soudu existenci státního občanství České
republiky ke dni rozvodu i příslušný oddací list zvláštní matriky v Brně.
Současně předložil úředně ověřenou kopii rozhodnutí kubánského soudu o rozvodu
manželství s úředním překladem do českého jazyka.
Nejvyšší soud konstatuje, že z předložených listin nic nenasvědčuje tomu, že by
rozvodové rozhodnutí bylo v rozporu s § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský
zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž nic nenasvědčuje tomu, že by
skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem nevyhovujícím v podstatě
příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§ 51 odst. 3 zákona č.
91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, dále
též jen „ZMPS“). Uznání předloženého rozhodnutí nebrání ani žádná z překážek
uvedených v § 15 ZMPS. Právní zájem navrhovatele na uznání rozvodového
rozhodnutí je zřejmý.
Ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1, 2 ZMPS byl návrh na uznání cizího rozhodnutí
podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatel měl v době vydání
rozhodnutí o rozvodu státní občanství České republiky. V dané věci nejde ani o
případ, jaký má na zřeteli ustanovení § 52 zákona ZMPS.
Protože pravomocné cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatel domáhá,
vyhovuje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských
stanoví zákon, bylo návrhu vyhověno. Nejvyšší státní zastupitelství ke vstupu
do tohoto řízení neshledalo důvod.
Náklady řízení platí navrhovatel (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský
soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.
V Brně dne 3. 2. 2026
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu