20 Ncu 175/2023-35
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelkou E.-M. G.-H., zastoupenou K. M., za účasti Nejvyššího státního zastupitelství, takto:
Rozsudek Pátého senátu občanského a obchodního soudu prvního stupně Státního distriktu, Dominikánská republika (Civil Y Comercial Del Juzgado De Primera Instancia Del Distrito Nacional, Quinta Sala), ze dne 24. 4. 2003, sp. zn. 038-03-00724, jímž bylo rozvedeno manželství G. F. G a E.-M. B., rozené B., nyní G.-H., uzavřené dne 28. 5. 1994 v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Praze 1 – Hradčanech, zapsáno v knize manželství matričního úřadu Úřadu městské části Praha 1 ve svazku 83, roč. 1994, str. 268, poř. č. 151, se uznává, pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky.
Pátý senát občanského a obchodního soudu prvního stupně Státního distriktu, Dominikánská republika, rozsudkem ze dne 24. 4. 2003 rozvedl po vzájemné dohodě manželů bezdětné manželství navrhovatelky a G. F. G.. K návrhu na uznání nebylo předloženo rozhodnutí o rozvodu manželství, ale pouze výpis o rozvodu (acta inextensa de divorcio) vydaný Ústředním volebním výborem Dominikánské republiky, Státním ředitelstvím občanského rejstříku v Santo Domingu dne 5. 10. 2018 (dále jen „výpis“), opatřený apostilou (v souladu s Úmluvou o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin, vyhlášenou pod č. 45/1999 Sb., k níž přistoupila též Dominikánská republika) a úředně ověřeným překladem do českého jazyka. Navrhovatelka současně předložila potvrzení Pátého senátu občanského a obchodního senátu soudu prvního stupně Státního distriktu, Dominikánská republika, o tom, že se v archivu soudu již nenachází rozhodnutí o rozvodu.
Z předloženého výpisu nevyplývá žádný rozpor uvedeného rozhodnutí cizího soudu s ustanovením § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Rovněž nic nenasvědčuje tomu, že by skutkový základ nebyl cizím soudem zjištěn způsobem vyhovujícím v podstatě příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§ 51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, dále jen „ZMPS“).
Uznání cizího rozsudku nebrání žádná z překážek uvedených v § 15 ZMPS. Ve smyslu § 51 odst. 1 a 2 ZMPS byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatelka byla v době vydání rozhodnutí o rozvodu občankou České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli § 52 ZMPS.
Vzhledem k tomu, že pravomocné cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatelka domáhá, vyhovuje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, bylo návrhu vyhověno, jak to také navrhlo Nejvyšší státní zastupitelství při vstupu do tohoto řízení.
Náklady řízení platí navrhovatelka (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.
V Brně dne 23. 4. 2024
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu