20 Ncu 175/2024-10
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelkou Z. K., rozenou D., zastoupenou L. D., takto:
I. O návrhu na uznání rozhodnutí Okresního soudu ve Viechtachu, Spolková republika Německo (Amtsgericht Viechtach), ze dne 13. 1. 2021, sp. zn. 002 F 389/19, jímž bylo rozvedeno manželství Z. K., rozené D. a M. K., uzavřené dne 19. 12. 2015 v Klatovech, jsou příslušné rozhodovat okresní soudy. II. Po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení Okresnímu soudu v Českých Budějovicích.
Návrhem doručeným Nejvyššímu soudu dne 5. 11. 2024 se navrhovatelka domáhala uznání výše uvedeného rozhodnutí.
Vzhledem k tomu, že se jedná o rozhodnutí soudu členského státu Evropské unie, v souladu s čl. 21 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000, ve spojení s čl. 100 odst. 2 Nařízení Rady (EU) č. 2019/1111, o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí, je takovéto rozhodnutí v České republice zásadně uznáváno, aniž by bylo vyžadováno zvláštní řízení.
Navrhovatelka byla o této skutečnosti informována přípisem doručeným její zástupkyni dne 14. 11. 2024 s poučením, že pokud Nejvyšší soud neobdrží ve lhůtě 14 dnů od doručení přípisu k tomuto žádné sdělení (zda na návrhu na základě výše uvedeného netrvá), postoupí věc příslušnému okresnímu soudu. Navrhovatelka se k přípisu nevyjádřila. Podle § 16 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů (dále „ZMPS“), lze cizí rozhodnutí na návrh uznat ve zvláštním řízení podle odstavce 4 i v případě, kdy se toto rozhodnutí uznává bez dalšího řízení (odstavec 3).
Ve zvláštním řízení o uznání rozhoduje soud o uznání rozsudkem; jednání nemusí nařizovat. Vyslovit uznání je místně příslušný okresní soud, který je obecným soudem toho, kdo uznání navrhuje, jinak okresní soud, v jehož obvodu nastala nebo může nastat skutečnost, pro kterou má uznání význam, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného (odstavec 4).
Nejvyšší soud, jenž není věcně příslušný k projednání předmětného návrhu, v souladu s § 104a odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. s. ř.“), rozhodl, že v posuzované věci jsou k rozhodování příslušné okresní soudy.
Lustrací v informačním systému základních registrů Nejvyšší soud zjistil, že adresa posledního trvalého pobytu navrhovatelky na území České republiky byla: XY. Na základě § 104a odst. 6 o. s. ř. Nejvyšší soud tedy rozhodl o postoupení věci Okresnímu soudu v Českých Budějovicích, který je obecným soudem navrhovatelky, a je tedy podle § 16 odst. 4 ZMPS místně příslušným k projednání daného návrhu.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 3. 2. 2025
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu