20 Ncu 26/2020-6
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Karla Svobody, o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelkou H. H., narozenou dne XY, bytem XY, za účasti Nejvyššího státního zastupitelství České republiky, t a k t o:
Rozsudek Okresního soudu pro okres Denver, stát Colorado, Spojené státy americké (The District Court of the State of Colorado for Denver County), ze dne 30. května 2017, sp. zn. 17DR505, jímž bylo rozvedeno manželství Y. P. E. H. a H. H., rozené D., uzavřené dne 19. 8. 2006 před oddávajícím farářem kostela Panny Marie pod řetězem, Praha 1, Malá Strana, zapsané v knize manželství matričního úřadu městské části Praha 1 ve svazku I/14, ročníku 2006, strana 11, poř. č. 407, se uznává, pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky.
Okresní soud pro okres Denver, stát Colorado, Spojené státy americké, ke společnému návrhu manželů rozvedl posuzované manželství, z něhož se narodilo jedno dítě a jedno dítě se narodilo ještě před uzavřením manželství, zjistil-li po provedeném řízení, že manželé se vzájemně odcizili, a neshledal-li předpoklady pro obnovení jejich společného soužití.
Za situace, kdy vztahy mezi manžely byly trvale rozvráceny natolik, že nelze očekávat jejich obnovení, je ve výroku uvedený rozsudek cizího soudu v souladu s ustanovením § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem zásadně vyhovujícím příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§ 51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZMPS“).
K uznání předložený rozsudek nabyl podle potvrzení příslušného cizího orgánu právní moci a jeho uznání nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení § 15 ZMPS.
Ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1, 2 ZMPS byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatelka byla v době vydání rozhodnutí o rozvodu občankou České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení § 52 ZMPS.
Protože pravomocné cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatelka domáhá, vyhovuje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, Nejvyšší soud návrhu vyhověl, a to ve shodě s návrhem Nejvyššího státního zastupitelství ČR při vstupu do tohoto řízení. Náklady řízení platí navrhovatelka (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.
V Brně dne 11. 3. 2020
JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu