20 Ncu 29/2025-11
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelem M. H., zastoupeným obecným zmocněncem M. H., za účasti Nejvyššího státního zastupitelství České republiky, takto:
Rozhodnutí Obvodního soudu okresu Eau Claire, stát Wisconsin (Circuit Court, Eau Claire County, State of Wisconsin), Spojené státy americké, ze dne 26. března 2024, sp. zn. 23 PA 105, jímž bylo stanoveno rodičovství navrhovatele M. H. a J. P. k nezletilému AAAAA (pseudonym),
se uznává,
pokud jde o určení rodičovství, na území České republiky.
1/ Obvodní soud okresu Eau Claire, stát Wisconsin (Circuit Court, Eau Claire County, State of Wisconsin), Spojené státy americké, rozhodnutím ze dne 26. března 2024, sp. zn. 23 PA 105, ke společnému návrhu navrhovatele a J. P. za účasti surogátní (náhradní) matky H. S. V. (dále „surogátní matka“) a jejího manžela K. V., rozhodl, že navrhovatel a J. P. se určují rodiči AAAAA (pseudonym), který se narodil surogátní matce dne XY.
2/ K uznání předložené rozhodnutí cizího soudu je v souladu s ustanovením § 776 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) i s jeho ustanovením § 804, jenž pamatuje na případy náhradního mateřství. Rovněž skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem vyhovujícím v podstatě příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§ 51 odst. 3 ve spojení s § 55 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZMPS“). Uznání předloženého rozhodnutí nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení § 15 ZMPS.
3/ Ve smyslu ustanovení § 55 odst. 1 ZMPS byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a současně bylo zjištěno, že navrhovatel byl v době vydání rozhodnutí o určení rodičovství občanem České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení § 55 odst. 2 v návaznosti na § 52 ZMPS.
4/ V nálezu ze dne 29. června 2017, sp. zn. I. ÚS 3226/16, Ústavní soud formuloval právní názor, podle něhož neuznání cizího rozhodnutí, kterým bylo určeno rodičovství k dítěti dvou osob stejného pohlaví v situaci, v níž už rodinný život byl mezi nimi fakticky i právně konstituován formou náhradního mateřství, z důvodu, že české právo neumožňuje rodičovství dvou osob stejného pohlaví, je v rozporu s nejlepším zájmem dítěte chráněným čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte. V případě, že mezi osobami rodinný život, vzniklý na legální bázi, již existuje, je povinností všech orgánů veřejné moci jednat tak, aby se tento vztah mohl rozvíjet, a to při respektování právních záruk, které chrání vztahy dítěte a jeho rodiče (rodičů).
5/ Nejvyšší soud nenalezl žádné relevantní důvody k tomu, aby se v posuzovaném případu od citovaného nálezu Ústavního soudu odchýlil.
6/ Nejvyšší soud proto návrhu vyhověl a výše uvedený rozsudek uznal, jak to rovněž navrhlo Nejvyšší státní zastupitelství při vstupu do tohoto řízení. 7/ Náklady řízení platí navrhovatelé (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.
V Brně dne 22. 4. 2025
JUDr. Aleš Zezula předseda senátu