Nejvyšší soud Rozsudek občanské

20 Ncu 35/2020

ze dne 2020-06-09
ECLI:CZ:NS:2020:20.NCU.35.2020.1

20 Ncu 35/2020-11

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v řízení o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelem J. S., narozeným XY, bytem XY, Spojené státy americké, zastoupeným D. N., bytem XY, za účasti Nejvyššího státního zastupitelství ČR, t a k t o:

Rozsudek Soudu první instance státu New York, okres Richmond, Spojené státy americké (The Supreme Court of the State of New York, County of Richmond) ze dne 19. 9. 2000, č. 5088/2000, jímž bylo rozvedeno manželství J. S. a M. S. (roz. M.) uzavřené dne 22. 6. 1985 před příslušným oddávajícím orgánem města New York, stát New York, Spojené státy americké,

se uznává, pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky.

Soud první instance státu New York, okres Richmond (Spojené státy americké), k návrhu manželky navrhovatele rozvedl manželství navrhovatele a jeho manželky, když po provedeném řízení zjistil, že manželé se vzájemně odcizili a nebyly shledány předpoklady pro obnovení společného soužití. V době rozvodu nezletilé dcery AAAAA (pseudonym) a BBBBB byly svěřeny do péče matky. Vztahy mezi manžely byly tedy tak trvale rozvráceny, že nelze očekávat jejich obnovení. Ve výroku uvedený rozsudek cizího soudu je proto v souladu s ustanovením § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Rovněž skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem vyhovujícím v podstatě příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§ 51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém).

Uznání předloženého rozsudku nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení § 15 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. Ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1, 2 zákona č. 91/2012 Sb. byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatel byl v době vydání rozhodnutí o rozvodu občanem České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení § 52 zákona č. 91/2012 Sb. Protože pravomocné cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatel domáhá, vyhovuje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, bylo návrhu vyhověno, jak to také navrhlo Nejvyšší státní zastupitelství ČR při vstupu do tohoto řízení.

Náklady řízení platí navrhovatel (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).

Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.

V Brně dne 9. 6. 2020

JUDr. Karel Svoboda Ph.D. předseda senátu