20 Ncu 38/2023-53
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelem J. Ř., narozeným dne XY, bytem XY, Spojené státy americké, zastoupeným JUDr. Adamem Valíčkem, MBA, advokátem se sídlem v Brně, náměstí Svobody č. 87/18, za účasti Nejvyššího státního zastupitelství České republiky, t a k t o:
Rozsudek Vrchního soudu státu Kalifornie, okres San Mateo, Spojené státy americké, ze dne 24. září 2019, sp. zn. FAM126919, jímž bylo rozvedeno manželství osob J. Ř., narozený dne XY, a C. Y. S., narozená dne XY, uzavřené dne 21. června 1997 ve Wallingford, stát Connecticat, Spojené státy americké, zapsané i v knize manželství matričního úřadu Úřadu městské části města Brna, Brno-střed, ve svazku ZM/VI/16, ročník 2011, strana 130, pořadové číslo 480, se uznává, pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky.
Vrchní soud státu Kalifornie, okres San Mateo (The Superior Court of California, County od San Mateo), Spojené státy americké, rozvedl posuzované manželství. Z manželství se narodily tři v současnosti již zletilé děti – AAAAA (pseudonym), narozený dne XY, BBBBB (pseudonym), narozený den XY, a CCCCC (pseudonym), narozený den XY. BBBBB (pseudonym) a CCCCC (pseudonym), kteří byli v době rozvodu nezletilí, byli svěřeni do společné péče obou rodičů. Za situace, kdy bylo manželství nenávratně rozvráceno, je ve výroku uvedený rozsudek cizího soudu v souladu s ustanovením § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem vyhovujícím v podstatě příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§ 51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZMPS“). Uznání předloženého rozsudku nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení § 15 ZMPS.
Ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1, 2 ZMPS byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatel byl v době vydání rozhodnutí o rozvodu občanem České republiky. V dané věci nejde o případ, jaký má na zřeteli ustanovení § 52 ZMPS.
Protože cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatel domáhá, vyhovuje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, Nejvyšší soud návrhu vyhověl, a to ve shodě s návrhem Nejvyššího státního zastupitelství při vstupu do tohoto řízení.
Náklady řízení platí navrhovatel (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.
V Brně dne 19. 4. 2023
JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu