20 Ncu 43/2025-14
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelkou L. E. K., zastoupenou obecným zmocněncem D. Š., za účasti Nejvyššího státního zastupitelství České republiky, t a k t o:
Rozsudek Obvodního soudu Freiburg im Breisgau, Spolková republika Německo, ze dne 7. prosince 2000, č. 48 F 202/00, který nabyl právní moci dne 7. prosince 2000, jímž bylo rozvedeno manželství navrhovatelky a K.-D. H. W. K., uzavřené dne 4. září 1981 ve Freiburg im Breisgau, Spolková republika Německo, zapsané v knize manželství matričního úřadu Úřadu městské části města Brna, Brno-střed, ve svazku XIII/57, str. 281, poř. č. 562, se uznává, pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky.
Obvodní soud Freiburg im Breisgau, Spolková republika Německo, rozvedl posuzované manželství, z něhož se narodilo dítě v době rozhodnutí o rozvodu již zletilé.
Za situace, kdy bylo manželství nenávratně rozvráceno, je ve výroku uvedený rozsudek cizího soudu v souladu s ustanovením § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem vyhovujícím v podstatě příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§ 51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZMPS“). Uznání předloženého rozsudku nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení § 15 ZMPS.
Ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1, 2 ZMPS byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že alespoň jeden z účastníků řízení byl v době vydání rozhodnutí o rozvodu občanem České republiky. V dané věci nejde o případ, jaký má na zřeteli ustanovení § 52 ZMPS. Protože cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatelka domáhá, vyhovuje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, Nejvyšší soud návrhu vyhověl, a to ve shodě s návrhem Nejvyššího státního zastupitelství při vstupu do tohoto řízení.
Náklady řízení platí navrhovatelka (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.
V Brně dne 28. 7. 2025
JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu