20 Ncu 5/2022-9
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Karla Svobody Ph.D., o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelkou J. N., narozenou dne XY, bytem ve XY, za účasti Nejvyššího státního zastupitelství České republiky, t a k t o:
Rozhodnutí Nejvyššího soudu Britské Kolumbie, registr Vancouver, Kanada, ze dne 22. ledna 2018, sp. zn. E151193, jenž nabylo právní moci dne 22. února 2018, jímž bylo rozvedeno manželství J. N., rozené N., a M. Ž., uzavřené dne 24. února 2000 před oddávajícím orgánem v Burnaby, Kanada, zapsané v knize manželství matričního úřadu Úřadu městské části města Brna, Brno- střed, ve svazku ZM/II/10, roč. 2004, str. 220, poř. č. 794, se uznává, pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky.
Nejvyšší soud Britské Kolumbie, registr Vancouver, Kanada, rozvedl posuzované manželství, z něhož se narodily dvě (v době vydání rozhodnutí o rozvodu) nezletilé dcery, které byly svěřeny do výchovy navrhovatelce. Za situace, kdy bylo manželství nenávratně rozvráceno, je ve výroku uvedený rozsudek cizího soudu v souladu s ustanovením § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem vyhovujícím v podstatě příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§ 51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZMPS“).
Uznání předloženého rozsudku nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení § 15 ZMPS. Ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1, 2 ZMPS byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatelka byla v době vydání rozhodnutí o rozvodu občankou České republiky. V dané věci nejde o případ, jaký má na zřeteli ustanovení § 52 ZMPS.
Protože cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatelka domáhá, vyhovuje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, Nejvyšší soud návrhu vyhověl, a to ve shodě s návrhem Nejvyššího státního zastupitelství při vstupu do tohoto řízení.
Náklady řízení platí navrhovatelka (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.
V Brně dne 7. 4. 2022
JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu