20 Ncu 50/2025-32
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelkou M. J., zastoupenou Mgr. Anetou Morgese, advokátkou se sídlem v Jilemnici, Dolení 41, za účasti Nejvyššího státního zastupitelství, t a k t o:
Dokument o rozvodu vydaný Ministerstvem vnitra a obcí, Generálním ředitelstvím osobního stavu, Libanonská republika, ze dne 10. listopadu 2021, č. 311, jímž bylo rozvedeno manželství H. J. a M. J., rozené F., uzavřené dne 1. listopadu 1995 před oddávajícím orgánem v Nabatieh, Libanonská republika, zapsané i v knize manželství matričního obvodu Brno při Magistrátu města Brna, ve svazku XIII/48, strana 282, pořadové číslo 563, se uznává, pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky.
1/ Ministerstvo vnitra a obcí, Generální ředitelství osobního stavu, Libanonská republika, rozvedlo ve výroku tohoto rozsudku specifikovaným rozhodnutím k návrhu obou manželů posuzované manželství, zjistilo-li po provedeném řízení, že se manželé vzájemně odcizili, a neshledalo-li předpoklady pro obnovení jejich soužití. Z manželství narozené děti, nyní již zletilý A. J. a doposud nezletilá AAAAA (pseudonym), zůstaly na základě dohody rodičů trvale ve výlučné péči matky, přičemž otec převzal povinnost platit k rukám matky výživné.
2/ Za situace, kdy vztahy mezi manžely byly trvale rozvráceny natolik, že nelze očekávat jejich obnovení, je ve výroku uvedené rozhodnutí cizího orgánu v souladu s ustanovením § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž skutkový základ byl cizím orgánem zjištěn způsobem zásadně vyhovujícím příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§ 51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZMPS“).
3/ K uznání předložené rozhodnutí nabylo podle potvrzení příslušného cizího orgánu právní moci a jeho uznání nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení § 15 ZMPS.
4/ Ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1, 2 ZMPS byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatelka byla v době vydání rozhodnutí o rozvodu občanem České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení § 52 ZMPS.
5/ Protože pravomocné cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatelka domáhá, koresponduje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, Nejvyšší soud návrhu vyhověl, a to ve shodě s návrhem Nejvyššího státního zastupitelství při vstupu do tohoto řízení. 6/ Náklady řízení platí navrhovatelka (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.
V Brně dne 11. 9. 2025
JUDr. Aleš Zezula předseda senátu