20 Ncu 64/2022-16
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelkou M. B., narozenou XY, bytem XY, zastoupenou obecným zmocněncem P. M., narozeným XY, bytem XY, za účasti Nejvyššího státního zastupitelství České republiky, t a k t o:
Rozsudek Vyššího soudu Kalifornie, okres Santa Clara, stát Kalifornie, Spojené státy americké, ze dne 7. prosince 2021, sp. zn. 18FL001614, jímž bylo rozvedeno manželství B. L. B. a M. B., rozené M., uzavřené dne 9. března 2000 před oddávajícím orgánem v San Jose, stát Kalifornie, Spojené státy americké, zapsané i v knize manželství vedené u Magistrátu města Brna, oddělení zvláštní matriky, ve svazku XIII/68, strana 264, poř. č. 527, se uznává, pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky.
Vyšší soud Kalifornie, okres Santa Clara (Superior Court of California, County of Santa Clara), stát Kalifornie, Spojené státy americké, k návrhu manžela rozvedl posuzované manželství, zjistil-li po provedeném řízení, že manželé se vzájemně odcizili, a neshledal-li předpoklady pro obnovení jejich společného soužití. Ohledně výchovy a výživy společného nezletilého dítěte manželů AAAAA (pseudonym), narozeného XY, manželé uzavřeli dohodu, na jejímž základě byl nezletilý svěřen do péče matky („sdílená právní péče“) a otec převzal povinnost platit výživné. Druhý společný syn manželů S. B. byl v době rozhodování o rozvodu manželství již plnoletý.
Za situace, kdy vztahy mezi manžely byly trvale rozvráceny natolik, že nelze očekávat jejich obnovení, je ve výroku uvedený rozsudek cizího soudu v souladu s ustanovením § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem zásadně vyhovujícím příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§ 51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZMPS“).
K uznání předložený rozsudek nabyl podle potvrzení příslušného cizího orgánu právní moci a jeho uznání nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení § 15 ZMPS.
Ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1, 2 ZMPS byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatelka byla v době vydání rozhodnutí o rozvodu občanem České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení § 52 ZMPS.
Protože pravomocné cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatelka domáhá, koresponduje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, Nejvyšší soud návrhu vyhověl, a to ve shodě s návrhem Nejvyššího státního zastupitelství ČR při vstupu do tohoto řízení. Náklady řízení platí navrhovatelka (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.
V Brně dne 26. 7. 2022
JUDr. Aleš Zezula předseda senátu