20 Ncu 66/2020-5
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelkou J. M. S., narozenou dne XY, bytem XY, za účasti Nejvyššího státního zastupitelství České republiky, t a k t o:
Rozsudek Vyššího soudu státu Kalifornie, okres Placer, stát Kalifornie, Spojené státy americké, ze dne 23. 8. 2017, číslo spisu SDR-0051987, jímž bylo rozvedeno manželství G. J. S. a J. M. S., rozené R., uzavřené dne 24. 6. 1978 před oddávajícím orgánem Berkeley, stát Kalifornie, Spojené státy americké, zapsané i ve Zvláštní matrice Úřadu městské části města Brna, Brno-střed, ve svazku ZM/IV/20, roč. 2007, strana 33, poř. č. 165, se uznává, pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky.
Vyšší soud státu Kalifornie, okres Placer, stát Kalifornie, Spojené státy americké, rozvedl posuzované manželství, v němž v době rozvodu nebyly žádné nezletilé děti, zjistil-li po provedeném řízení, že manželé se vzájemně odcizili, a neshledal-li předpoklady pro obnovení jejich společného soužití. Za situace, kdy vztahy mezi manžely byly trvale rozvráceny natolik, že nelze očekávat jejich obnovení, je ve výroku uvedený rozsudek cizího soudu v souladu s ustanovením § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem zásadně vyhovujícím příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§ 51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZMPS“).
K uznání předložený rozsudek nabyl podle potvrzení příslušného cizího orgánu právní moci a jeho uznání nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení § 15 ZMPS.
Ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1, 2 ZMPS byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatelka byla v době vydání rozhodnutí o rozvodu občankou České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení § 52 ZMPS.
Protože pravomocné cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatelka domáhá, vyhovuje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, Nejvyšší soud návrhu vyhověl, a to ve shodě s návrhem Nejvyššího státního zastupitelství ČR při vstupu do tohoto řízení. Náklady řízení platí navrhovatelka (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.
V Brně dne 7. 7. 2020
JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu