20 Ncu 70/2023-20
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelkou A. Z., rozenou F., narozenou XY, bytem XY, za účasti Nejvyššího státního zastupitelství ČR, t a k t o :
Rozsudek 2. soudu pro rodinné spory v Antalyi, Turecká republika, ze dne 19. 1. 2023, s právní mocí ke dni 9. 3. 2023, j. č. 2021/136, rozsudek č. 2023/56, jímž bylo rozvedeno manželství, které uzavřela A. Z., rozená F., a E. Z. dne 6. 7. 2015 před oddávajícím orgánem v Alanyi, Turecká republika, se uznává, pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky.
Rozsudkem 2. soudu pro rodinné spory v Antalyi, Turecká republika, ze dne 19. 1. 2023, č. 2023/56, j. č. 2021/136, bylo z podnětu E. Z. rozvedeno manželství A. Z., rozené F., narozené XY, a E. Z., narozeného XY. Rozváděné manželství bylo uzavřeno dne 6. 7. 2015 v Turecku. Z manželství se nenarodily žádné děti, jak plyne z rozsudku samotného i z textu návrhu na uznání cizího rozhodnutí ze dne 18. 4. 2023. Z předložených listin se dále podává, že soud oběma stranám řízení o rozvodu umožnil řádně se řízení zúčastnit, a že proti rozhodnutí o rozvodu nebyly podány žádné opravné prostředky.
V provedeném řízení bylo současně zjištěno, že manželé se vzájemně odcizili, že došlo k trvalému a nenávratnému rozvrácení jejich manželského svazku a že obnovení společného soužití je nemožné. Rozsudek o rozvodu nabyl právní moci ke dni 9. 3. 2023. Navrhovatelka též prokázala, že je občankou České republiky a že jí toto občanství náleželo i v době vydání rozhodnutí o rozvodu. Právní zájem na uznání rozvodového rozhodnutí je zřejmý.
Nejvyšší soud tedy uzavírá, že ve výroku uvedené rozhodnutí cizího soudu je v souladu s ustanovením § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Rovněž skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem vyhovujícím v podstatě příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§ 51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém). Uznání předloženého rozsudku nebrání ani žádná z překážek uvedených v ustanovení § 15 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém.
Ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1, 2 zákona č. 91/2012 Sb. byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatelka byla v době vydání rozhodnutí o rozvodu státním občanem České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení § 52 zákona č. 91/2012 Sb. Protože pravomocné cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatelka domáhá, vyhovuje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, bylo návrhu vyhověno v souladu s vyjádřením Nejvyššího státního zastupitelství ČR při vstupu do tohoto řízení.
Náklady řízení platí navrhovatelka (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.
V Brně dne 20. 6. 2023
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu