20 Ncu 78/2024-8
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelkou S. K. D., za účasti Nejvyššího státního zastupitelství, takto:
Rozsudek Nejvyššího soudu Kalifornie, okres Santa Barbara, stát Kalifornie, Spojené státy americké, ze dne 12. ledna 2023, případ číslo 22FL00301, jímž bylo rozvedeno manželství N. D. a S. K. D., rozené K., uzavřené dne 20. října 2011 před oddávajícím orgánem v Santa Barbara, stát Kalifornie, Spojené státy americké, zapsané i v knize manželství matričního úřadu při Úřadu městské části města Brna, Brno-střed, ve svazku ZM/IV/32, ročník 2012, strana 120, poř. č. 60, se uznává, pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky.
1/ Nejvyšší soud Kalifornie, okres Santa Barbara (The Superior Court of California, County of Santa Barbara), stát Kalifornie, Spojené státy americké, rozvedl ve výroku tohoto rozsudku specifikovaným rozhodnutím k návrhu manžela posuzované bezdětné manželství, zjistil-li po provedeném řízení, že se manželé vzájemně odcizili, a neshledal-li předpoklady pro obnovení jejich soužití. 2/ Za situace, kdy vztahy mezi manžely byly trvale rozvráceny natolik, že nelze očekávat jejich obnovení, je ve výroku uvedené rozhodnutí cizího soudu v souladu s ustanovením § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem zásadně vyhovujícím příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§ 51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZMPS“).
3/ K uznání předložené rozhodnutí nabylo podle potvrzení příslušného cizího orgánu právní moci a jeho uznání nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení § 15 ZMPS.
4/ Ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1, 2 ZMPS byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatelka byla v době vydání rozhodnutí o rozvodu občanem České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení § 52 ZMPS.
5/ Protože pravomocné cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatelka domáhá, koresponduje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, Nejvyšší soud návrhu vyhověl, a to ve shodě s návrhem Nejvyššího státního zastupitelství při vstupu do tohoto řízení. 6/ Náklady řízení platí navrhovatelka (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.
V Brně dne 6. 8. 2024
JUDr. Aleš Zezula předseda senátu