20 Ncu 85/2022-9
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelkou N. H., narozenou dne XY, bytem XY, Spojené státy americké, za účasti Nejvyššího státního zastupitelství České republiky, t a k t o:
Rozhodnutí Vyššího soudu státu Connecticut, okres Hartford, Spojené státy americké, ze dne 18. dubna 2016, sp. zn. HHDFA165041110S, jímž bylo rozvedeno manželství N. H., rozené K., a P. H., narozeného dne XY, uzavřené dne 10. října 2010 před oddávajícím orgánem ve městě Canton, stát Connecticut, Spojené státy americké, zapsané v knize manželství matričního úřadu Úřadu Městské části města Brna, Brno – střed, ve svazku ZM/I/22, roč. 2011, strana 12, poř. č. 428, se uznává, pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky.
Vyšší soud státu Connecticut, okres Hartford, Spojené státy americké, rozvedl posuzované manželství, z něhož se nenarodily žádné děti. Za situace, kdy bylo manželství nenávratně rozvráceno, je ve výroku uvedený rozsudek cizího soudu v souladu s ustanovením § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem vyhovujícím v podstatě příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§ 51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZMPS“). Uznání předloženého rozsudku nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení § 15 ZMPS.
Ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1, 2 ZMPS byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatelka byla v době vydání rozhodnutí o rozvodu občankou České republiky. V dané věci nejde o případ, jaký má na zřeteli ustanovení § 52 ZMPS.
Protože cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatelka domáhá, vyhovuje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, Nejvyšší soud návrhu vyhověl, a to ve shodě s návrhem Nejvyššího státního zastupitelství při vstupu do tohoto řízení.
Náklady řízení platí navrhovatelka (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.
V Brně dne 3. 8. 2022
JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu