20 Ncu 95/2024-6
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly v řízení o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelkou L. H., takto:
I. O návrhu na uznání rozhodnutí Okresního soudu Mezhiv, Dněpropetrovská oblast, Ukrajina, ze dne 12. listopadu 2021, sp. zn. 181/941/21, jímž bylo rozvedeno manželství osob V. H. a L. H. (navrhovatelka), uzavřené dne 11. ledna 2008 před oddávajícím orgánem ve městě Kocherezkiv, Ukrajina, jsou příslušné rozhodovat okresní soudy. II. Po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení Okresnímu soudu ve Vsetíně.
Návrhem ze dne 16. července 2024 se navrhovatelka domáhala uznání rozhodnutí Okresního soudu Mezhiv, Dněpropetrovská oblast, Ukrajina, ze dne 12. listopadu 2021, sp. zn. 181/941/21, jímž bylo rozvedeno manželství osob V. H. a L. H. (navrhovatelka), uzavřené dne 11. ledna 2008 před oddávajícím orgánem ve městě Kocherezkiv, Ukrajina.
Jelikož se jedná o rozhodnutí o rozvodu vydané ve státě, se kterým má Česká republika uzavřenou Smlouvu o právní pomoci v občanských věcech ze dne 28. května 2001, vyhlášenou pod č. 123/2002 Sb. m. s., není vyžadováno na základě čl. 55 odst. 5 této Smlouvy zvláštní řízení, neboť taková rozhodnutí jsou zásadně uznávána bez dalšího.
Podle § 16 odst. 2 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon o mezinárodním právu soukromém“), cizí rozhodnutí v ostatních věcech se uznávají ve zvláštním řízení podle odstavce 4, jestliže tento zákon nestanoví, že se cizí rozhodnutí uznávají bez dalšího řízení.
Podle § 16 odst. 3 zákona o mezinárodním právu cizí rozhodnutí lze na návrh uznat ve zvláštním řízení podle odstavce 4 i v případě, kdy se toto rozhodnutí uznává bez dalšího řízení.
Podle § 16 odst. 4 zákona o mezinárodním právu soukromém ve zvláštním řízení o uznání rozhoduje soud o uznání rozsudkem; jednání nemusí nařizovat. Vyslovit uznání je místně příslušný okresní soud, který je obecným soudem toho, kdo uznání navrhuje, jinak okresní soud, v jehož obvodu nastala nebo může nastat skutečnost, pro kterou má uznání význam, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného.
Nejvyšší soud, jenž není věcně příslušný k projednání předmětného návrhu, v souladu s § 104a odst. 4 o. s. ř. rozhodl, že jsou v dané věci příslušné rozhodovat okresní soudy.
Na základě § 104a odst. 6 o. s. ř. Nejvyšší soud rovněž rozhodl o postoupení věci Okresnímu soudu ve Vsetíně, který je obecným soudem navrhovatelky, a je tedy podle § 16 odst. 2 věty třetí zákona č. 91/2012 Sb. místně příslušným k projednání daného návrhu.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 3. 9. 2024
JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu