20 Nd 340/2024-20
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné SEYARA a. s., se sídlem v Praze 3, Husitská 344/63, identifikační číslo osoby 03973336, zastoupené Mgr. Šimonou Maškovou, advokátkou se sídlem v Praze 9, Boušova 792/25, proti povinnému P. D., pro 835 016,49 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 26 EXE 8434/2024, o určení místní příslušnosti, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 26 EXE 8434/2024 projedná a rozhodne Okresní soud v Chomutově.
Exekučním návrhem ze dne 21. 5. 2024 se oprávněná prostřednictvím své právní zástupkyně domáhá vymožení své pohledávky ve výši 835 016,49 Kč s příslušenstvím podle vykonatelného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 31. 5. 2017, č. j. 71 C 930/2015-32, pověřením soudního exekutora JUDr. Lukáše Jíchy, Exekutorský úřad Přerov, vedením exekuce.
Usnesením ze dne 19. 6. 2024, č. j. 26 EXE 8434/2024-16, Okresní soud v Chomutově vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že věc předloží Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne. Podle § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný (fyzická osoba) místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince.
Nemá-li povinný v České republice takové místo pobytu, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněném pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, přijal závěr, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora nezjišťuje existenci majetku povinného, neboť by to odporovalo cíli exekučního řízení – zjistit majetek dlužníka (povinného) a uspokojit z něj navrhovatele (věřitele).
Není tedy případné, aby již v rámci posuzování místní příslušnosti exekuční soud zjišťoval, zda a případně na jakém místě v České republice má povinný majetek.
Podle § 105 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „o. s. ř.“, vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, uzavřel, že je-li žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř., určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.
Ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. totiž předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud. Z obsahu spisu vyplývá, že povinný má být občanem České republiky s ukončeným pobytem. Z nalézacího spisu a z údajů vyšlých najevo v předešlé neúspěšné exekuci vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 26 EXE 12071/2022 vyplývá, že povinný se trvale zdržuje ve Velké Británii. Nejvyšší soud proto rozhodl podle § 11 odst. 3 o. s. ř., přihlížeje k zásadě hospodárnosti, tak, že věc projedná a rozhodne ve výroku uvedený soud, u něhož byla podána žádost o pověření soudního exekutora a nařízení exekuce a který již ve věci provedl prvotní úkony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 6. 8. 2024
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu