20 Nd 423/2025-19
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné Air Bank a. s., se sídlem v Praze 6 – Dejvicích, Evropská 2690/17, identifikační číslo osoby 29045371, proti povinnému T. B., o návrhu na určení místní příslušnosti, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 48 EXE 11862/2025, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 48 EXE 11862/2025 projedná a rozhodne Okresní soud v Ostravě.
Na základě exekučního návrhu oprávněné ze dne 25. 6. 2025 podal soudní exekutor JUDr. Karel Urban, Exekutorský úřad Brno – město, žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 21 000 Kč s příslušenstvím na základě exekučního titulu – rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 12. 9. 2024, č. j. 23 C 100/2024-31. Usnesením ze dne 14. 7. 2025, č. j. 48 EXE 11862/2025-15, Okresní soud v Ostravě vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že věc předloží Nejvyššímu soudu k jejímu určení.
Podle § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný (fyzická osoba) místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný v České republice takové místo pobytu, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012 (uveřejněném pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), přijal závěr, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora nezjišťuje existenci majetku povinného, neboť by to odporovalo cíli exekučního řízení – zjistit majetek dlužníka (povinného) a uspokojit z něj navrhovatele (věřitele).
Není tedy případné, aby již v rámci posuzování místní příslušnosti exekuční soud zjišťoval, zda a případně na jakém místě v České republice má povinný majetek. Podle § 105 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“) vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Nejvyšší soud v usnesení ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013 (uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), uzavřel, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.
Ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. totiž předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud. Z obsahu spisu vyplývá, že je u povinné v exekučním návrhu a exekučním titulu uvedena adresa XY. Lustrací v Informačním systému základních registrů povinný neprochází, dle sdělení Ministerstva vnitra ČR, odboru azylové a migrační politiky ani neprochází žádnou evidencí. Okresní soud ze svého informačního systému zjistil, že se povinný zdržuje na adrese XY.
Nejvyšší soud na základě výše uvedeného rozhodl podle § 11 odst. 3 o. s. ř., přihlížeje k zásadě hospodárnosti, tak, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Ostravě, u něhož byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce a který již ve věci provedl prvotní úkony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 4. 8. 2025
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu