20 Nd 45/2016 U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimír Kůrka a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, PhD., a JUDr. Zbyňka Poledny v právní věci žalobce JUDr. V. U., advokáta, sídlem Dr. Edvarda Beneše 21, 792 01 Bruntál, identifikační číslo 66202574, proti žalovanému 1) J. B., B., zastoupenému Ing. L. L., obecným zmocněncem, B., a žalovanému 2) Mgr. V. K., soudci Okresního soudu v Bruntále, B., s adresou pracoviště Partyzánská 453/11, Bruntál, o žalobě pro zmatečnost, o námitce podjatosti, takto:
Soudci Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Vladimíra Straková, JUDr. Marta Coufalová, JUDr. Eustasie Rutarová a JUDr. Robert Gryga nejsou vyloučeni z rozhodnutí o námitce podjatosti proti soudcům Krajského soudu v Ostravě ve věci vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 17 C 47/2009 (sp. zn. Nco 5/2016 Vrchního soudu v Olomouci).
Podáním ze dne 16. 10. 2015, založeným ve spisu na č. l. 688, žalovaný č. 1 navrhl vyloučení soudce Okresního soudu v Bruntále, JUDr. Jana Nováka, z jím projednávané věci pod sp. zn. 17 C 47/2009, v níž je účastníkem, jakož i všech soudců a všech senátů Okresního soudu v Bruntále, všech soudců a všech senátů Krajského soudu v Ostravě, a všech soudců a všech senátů Vrchního soudu v Olomouci. Tento návrh odůvodnil tím, že vede u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 08C 175/2015 soudní spor (též) s Vrchním soudem v Olomouci (pátým žalovaným označil Českou republiku – Vrchní soud v Olomouci), z čehož dovozuje nezpůsobilost tohoto soudu (všech jeho soudců), rozhodovat ve věci sp. zn. 17 C 47/2009 o též vznesené námitce podjatosti proti soudcům Krajského soudu v Ostravě; důvody podjatosti jsou podle žalovaného založeny „na vztahu k účastníku řízení“ pro jejich „ekonomickou závislost“, jak se podle jeho názoru podává z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.
3. 2013, sp. zn. 20 Nd 295/2012. Shora ve výroku označení soudci vrchního soudu, jmenovitě senátu 4 Cmo, jemuž byla věc podle rozvrhu práce přidělena, k námitce podjatosti uvedli, že nemají vztah ani k účastníkům řízení či jejich zástupcům, stejně jako k projednávané věci, a nejsou jim známy okolnosti, pro které by měli být z rozhodování vyloučeni. Námitka podjatosti není důvodná. V usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2009, sp. zn. 31 Nd 209/2009, uveřejněném pod číslem 65/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud uzavřel, že soudci soudu, jenž vystupuje za stát v občanském soudním řízení jako jeho organizační složka, nejsou bez dalšího (jen proto, že u takového soudu působí) vyloučeni z projednávání a rozhodnutí příslušné věci; tím méně mohou být pak vyloučeni jen proto, že je v jiném občanském soudním řízení veden spor se státem, za nějž vystupuje soud, u kterého tito soudci působí.
Právní názor vyslovený v usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Nd 295/2012, na který žalovaný odkázal, jest proto vnímat s přihlédnutím k tomu, jakou právní silou je rozhodnutí velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ve vztahu k tříčlenným senátům nadáno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. ledna 2016, sen. zn. 29 NSCR 22/2016). Ostatně není důvod přehlížet ani okolnost, že soudci vrchního soudu nejsou nyní povoláni k rozhodování ve věci (k tomu se ani instančně dostat nemohou), nýbrž jen k rozhodnutí o námitce podjatosti soudců soudu, který přichází – coby soud „nadřízený“ – v úvahu k rozhodnutí o námitce podjatosti proti soudcům soudu, jenž je povolán k rozhodnutí věci v prvním stupni.
Podle ustáleného výkladu ustanovení § 14 odst. 1 o. s. ř., jež zakotvuje podmínky vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci, podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2012, sp. zn.
29
NSČR 26/2012, uveřejněném pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), tam ohlášený soudcův poměr k věci může vyplývat především z jeho přímého právního zájmu na projednávané věci, mohl-li by být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech, a rozumí se jím i stav, kdy soudce získal o věci poznatky jiným než regulérně procesním způsobem, zatímco soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. Z vyjádření rozhodujících soudců se podává, že o nic takového v jejich osobách dáno není, a opak netvrdí ani účastník řízení, který námitku podjatosti vznesl. Nejvyšší soud proto rozhodl, že ve výroku jmenovaní soudci Vrchního soudu v Olomouci nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí dané věci.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. dubna 2016
JUDr. Vladimír Kůrka předseda senátu