20 Nd 602/2025-22
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněného V. M., proti povinnému P. F. D., pro 15 802,60 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 1134/2025, o určení místní příslušnosti, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 1134/2025 projedná a rozhodne Okresní soud v Břeclavi.
1. Na základě exekučního návrhu oprávněného podal soudní exekutor JUDr. Lukáš Jícha, Exekutorský úřad Přerov, dne 16. 5. 2025 u Okresního soudu v Břeclavi žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného pro vymožení pohledávky oprávněného ve výši 15 802,60 Kč s příslušenstvím podle rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne 14. 2. 2024, č. j. 16 C 78/2023-153.
2. Usnesením ze dne 23. 6. 2025, č. j. 53 EXE 1134/2025-15, Okresní soud v Břeclavi vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl, že po uplynutí odvolací lhůty oprávněnému bude věc předložena Nejvyššímu soudu.
3. Podle § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný v České republice takové místo pobytu, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
4. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012 (uveřejněném pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), přijal závěr, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora nezjišťuje existenci majetku povinného, neboť by to odporovalo cíli exekučního řízení – zjistit majetek dlužníka (povinného) a uspokojit z něj navrhovatele (věřitele). Není tedy případné, aby již v rámci posuzování místní příslušnosti exekuční soud zjišťoval, zda a případně na jakém místě v České republice má povinný majetek.
5. Podle § 105 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. s. ř.“), vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
6. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
7. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013 (uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), uzavřel, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci. Ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. totiž předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud.
8. Z obsahu spisu vyplývá, že povinný není občanem České republiky a v České republice nemá evidován trvalý pobyt ani pobyt cizince; na území České republiky se posledně zdržoval na adrese XY.
9. Nejvyšší soud proto rozhodl podle § 11 odst. 3 o. s. ř., přihlížeje k zásadě hospodárnosti, tak, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Břeclavi, u kterého byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce a který již ve věci provedl prvotní úkony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 4. 11. 2025
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu