21 As 119/2025- 15 - text
21 As 119/2025 - pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Faisala Husseiniho a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce: K. K., proti žalované: Technická správa komunikací hl. m. Prahy, a. s., se sídlem Veletržní 1623/24, Praha 7, zastoupená Mgr. Jiřím Payerem, advokátem se sídlem Konopišťská 1153/6, Praha 10, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 5. 2025, č. j. 5 A 91/2024 70,
I. Řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
[1] Včas podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení shora označeného rozsudku Městského soudu v Praze.
[2] V souladu s § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je s podáním kasační stížnosti spojen vznik poplatkové povinnosti. Podle položky č. 19 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou uvedeného zákona, je kasační stížnost zpoplatněna částkou 5 000 Kč. Tento soudní poplatek nebyl současně s podáním kasační stížnosti zaplacen, Nejvyšší správní soud proto usnesením ze dne 19. 6. 2025, č. j. 21 As 119/2025 6 (výrok I.), vyzval stěžovatele ke splnění poplatkové povinnosti a stanovil mu k tomu lhůtu 15 dnů; současně jej soud poučil o následcích spojených s nevyhověním uvedené výzvě. Stěžovatel byl zároveň poučen o tom, že se k pozdě zaplacenému poplatku nepřihlíží
[3] Podle § 105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí, má li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Jelikož stěžovatel současně s podáním kasační stížnosti nedoložil plnou moc udělenou advokátovi nebo nepředložil doklad o vysokoškolském právnickém vzdělání, vyzval jej Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 19. 6. 2025, č. j. 21 As 119/2025 6 (výrok II.) ke splnění poplatkové povinnosti a stanovil mu k tomu lhůtu 15 dnů.
[4] Nejvyšší správní soud se primárně zabýval tím, zda byl soudní poplatek řádně a ve stanovené lhůtě uhrazen, protože případné zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku má přednost před odmítnutím kasační stížnosti pro nedoložení plné moci (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 8. 2016, čj. 2 Afs 111/2016 29, ze dne 19. 10. 2016, čj. 3 As 207/2016 35, ze dne 22. 3. 2017, čj. 3 As 240/2016 70, či ze dne 22. 3. 2018, čj. 8 As 227/2017 35).
[5] Podle § 40 odst. 1, věty první, soudního řádu správního (dále též jen „s. ř. s.“) lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Podle § 40 odst. 3, věty první, s. ř. s. dále platí, že připadne li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.
[6] Uvedené usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 29. 6. 2025. Poslední den patnáctidenní lhůty k zaplacení soudního poplatku připadl na pondělí 14. 7. 2025. Soudní poplatek však nebyl za běhu uvedené lhůty (ostatně ani později) zaplacen. V takovém případě je Nejvyšší správní soud povinen, s ohledem na ustanovení § 9 odst. 1 věty druhé zákona o soudních poplatcích a § 47 písm. c) soudního řádu správního řízení o kasační stížnosti zastavit.
[7] Podle § 60 odst. 3, věty první, s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, bylo li řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 31. července 2025
Mgr. Radovan Havelec předseda senátu