21 As 182/2025- 21 - text
21 As 182/2025 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Rychlého a soudců JUDr. Faisala Husseiniho a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobkyně: Z. Š., proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 118/16, Praha 1, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 6. 2025, č. j. 17 A 3/2025 46,
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalobkyni se vrací soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, který jí bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
[2] Nejvyšší správní soud nejprve posuzoval, zda jsou splněny podmínky řízení o kasační stížnosti. Podle § 106 odst. 2, věty první soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, proti němuž směřuje. Podle § 40 odst. 2, věty první s. ř. s. končí lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo roků uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty.
[3] Ze soudního spisu městského soudu vyplývá, že městský soud stěžovatelce rozsudek doručoval v souladu s § 42 odst. 1 s. ř. s. prostřednictvím držitele poštovní licence. Stěžovatelka však nebyla zastižena, proto byla stěžovatelka poučena o uložení zásilky a o možnosti jejího vyzvednutí ode dne 4. 8. 2025. Z doručenky na rubu čl. 49 spisu městského soudu vyplývá, že zásilku si stěžovatelka osobně převzala dne 6. 8. 2025, což stvrdila svým podpisem na doručence. Tímto dnem tedy bylo podle § 42 s.
ř. s. a obecných pravidel pro doručování podle § 49 ve spojení s § 50h občanského soudního řádu stěžovatelce řádně doručeno. Lhůta k podání kasační stížnosti proto skončila ve středu 20. 8. 2025. Kasační stížnost stěžovatelky byla Nejvyššímu správnímu soudu zaslána prostřednictvím držitele poštovní licence teprve ve čtvrtek 21. 8. 2025. Byla tedy podána po uplynutí zákonné lhůty a Nejvyšší správní soud ji proto odmítl jako opožděnou [§ 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s.]. Nejvyšší správní soud dodává, že zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout (§ 106 odst. 2, věta poslední s.
ř. s.).
[4] Nejvyšší správní soud nepřehlédl, že dne 17. 9. 2025 obdržel písemnost, v níž stěžovatelka žádá o prodloužení lhůty k předložení plné moci udělené advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti (další takovou písemnost obdržel Nejvyšší správní soud i dne 6. 10. 2025). V tomto směru stěžovatelka odkazuje na § 106 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s výzvou Nejvyššího správního soudu obsaženou v usnesení ze dne 27. 8. 2025, č. j. 21 As 182/2025
5 (ve výroku II. tohoto usnesení Nejvyšší správní soud vyzval stěžovatelku, aby předložila příslušnou plnou moc). K dané stěžovatelčině žádosti (resp. žádostem) soud uvádí, že k ní nepřihlíží právě s ohledem na opožděnost samotné kasační stížnosti. Pakliže Nejvyšší správní soud adresoval stěžovatelce zmíněné usnesení č. j. 21 As 182/2025
5, nezakládá to stěžovatelce žádné oprávnění očekávání, že by mohla doplněním požadované plné moci zhojit nedostatek podmínky řízení spočívající v tom, že kasační stížnost podala opožděně. Skutečnost, že stěžovatelka lhůtu k podání kasační stížnosti zmeškala, zjistil Nejvyšší správní soud až ze spisu městského soudu, který si ve věci vyžádal (tedy až poté, co vydal usnesení č. j. 21 As 182/2025 5).
[5] Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože kasační stížnost byla odmítnuta (§ 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s.). Stalo se tak před prvním jednáním, a soud tedy vrátil stěžovatelce zaplacený soudní poplatek (§ 10 odst. 3 věta třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 21. října 2025
JUDr. Tomáš Rychlý předseda senátu