Nejvyšší soud Usnesení občanské

21 Cdo 1002/2000

ze dne 2000-12-27
ECLI:CZ:NS:2000:21.CDO.1002.2000.1

21 Cdo 1002/2000

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného B.

- Š., s.r.o., proti povinnému J. Č., za účasti manželky povinného J. Č., pro

930.000,- Kč s příslušenstvím zřízením soudcovského zástavního práva na

nemovitostech povinného, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. E

1625/98, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne

24. listopadu 1999 č.j. 24 Co 347/99-33, takto:

Usnesení krajského soudu se zrušuje a věc se vrací Krajskému soudu v Praze k

dalšímu řízení.

Oprávněný podal dne 11.12.1998 u Okresního soudu v Kladně návrh, kterým se

domáhal, aby byl podle vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne

15.4.1998 č.j. 7 C 309/96-104 "ve spojení" s rozsudkem Krajského soudu v Praze

ze dne 24.9.1998 č.j. 29 Co 235/98-136 nařízen pro pohledávku ve výši 930.000,-

Kč a pro náklady předcházejícího řízení ve výši 90.755,- Kč výkon rozhodnutí

zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech povinného zapsaných na

listu vlastnictví č. 387 u Katastrálního úřadu v K. pro katastrální území a

obec B., a to "pozemku - stavební parcele č. 360 (zastavěná plocha), budově čp.

311 (objekt bydlení) stojící na pozemku - stavební parcele č. 360 a na pozemku

parcelní číslo 307/23 (ostatní plocha - staveniště". K návrhu oprávněný

připojil výpis z katastru nemovitostí (listu vlastnictví č. 387 pro kat. území

a obec B.), vyhotovený Katastrálním úřadem v K. dne 2.12.1998, v němž je

uvedeno, že uvedené nemovitosti jsou ve společném jmění povinného a J. Č. a že

"údaje tohoto výpisu jsou dotčeny změnou právních vztahů - č.j. V 4072/98".

Okresní soud v Kladně usnesením ze dne 20.4.1999 č.j. E 1625/98-20 nařídil

podle vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 15.4.1998 č.j. 7 C

309/96-104 "ve spojení" s rozsudkem Krajského soudu v Praze č.j. 29 Co

235/98-136 pro pohledávku oprávněného ve výši 930.000,- Kč, pro náklady

předcházejícího řízení ve výši 90.755,- Kč a pro náklady "spojené s podáním

návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí" ve výši 18.600,- Kč výkon rozhodnutí

zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech zapsaných na "listu

vlastnictví č. 387 pro katastrální území B., obec B. u Katastrálního úřadu v

K.", a to "na pozemku - stavební parcele č. st. 360 (zastavěná plocha), budově

čp. 311 (objekt bydlení) stojící na pozemku - stavební parcele č. st. 360,

pozemku parc. č. 307/23 (ostatní plocha staveniště)". Soud prvního stupně

dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro oprávněným navržený výkon

rozhodnutí.

K odvolání povinného Krajský soud v Praze usnesením ze dne 24.11.1999 č.j. 24

Co 347/99-33 usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že návrh oprávněného na

nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na

nemovitostech zamítl, a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu

nákladů řízení před soudem prvního stupně a že se povinnému náhrada nákladů

odvolacího řízení nepřiznává. Odvolací soud zjistil, že podle dohody o

vypořádání zaniklého bezpodílového spoluvlastnictví uzavřené dne 12.5.1997 mezi

povinným a jeho manželkou J. Č. přešlo vlastnické právo na manželku povinného,

a to ke dni 17.11.1998, kdy byl podán návrh na vklad vlastnického práva podle

této dohody. Na základě uvedených zjištění odvolací soud dospěl k závěru, že v

den, kdy došel soudu návrh na nařízení výkonu rozhodnutí (tj. 11.12.1998),

který je při výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na

nemovitostech rozhodným z hlediska prokázání vlastnického práva povinného,

povinný již nebyl vlastníkem nemovitostí dotčených tímto výkonem rozhodnutí, i

když rozhodnutí příslušného katastrálního úřadu bylo vydáno zřejmě až po podání

návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí. Protože povinný nebyl v den podání návrhu

na nařízení výkonu rozhodnutí vlastníkem předmětných nemovitostí, nemůže být

návrhu vyhověno.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal oprávněný dovolání. Namítá, že

prokázání vlastnického práva povinného se při výkonu rozhodnutí zřízením

soudcovského zástavního práva na nemovitostech vztahuje ke dni zahájení řízení

(ke dni podání návrhu na nařízení tohoto výkonu rozhodnutí u soudu); jestliže

povinný poté převede nemovitost na jiného, nebrání tato okolnost zřízení

soudcovského zástavního práva. Vklad vlastnického práva podle dohody o

vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví uzavřené "údajně" dne 12.5.1997,

který byl navržen dne 17.11.1998, byl "povolen" katastrálním úřadem dne

14.12.1998. I když právní účinky vkladu nastávají zpětně ke dni doručení návrhu

na vklad katastrálnímu úřadu, titulem pro provedení vkladu je teprve pravomocné

povolení vkladu práva katastrálním úřadem. Protože "takový titul" tu ke dni

11.12.1998 nebyl, mělo být návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením

soudcovského zástavního práva vyhověno. Oprávněný navrhl, aby dovolací soud

napadené usnesení zrušil a aby věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) po zjištění, že

dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě

uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o.s.ř. a že jde o usnesení, proti kterému je

dovolání přípustné podle ustanovení § 238a odst.1 písm.a) o.s.ř., přezkoumal

napadené usnesení bez jednání (§ 243a odst.1 věta první o.s.ř.) ve smyslu

ustanovení § 242 o.s.ř. a dospěl k závěru, že dovolání je důvodné.

Podle ustanovení § 338b odst.1 o.s.ř. výkon rozhodnutí zřízením soudcovského

zástavního práva může být nařízen, jen je-li prokázáno, že nemovitost je ve

vlastnictví povinného.

Splnění předpokladů pro nařízení výkonu rozhodnutí (včetně předpokladu

uvedeného v ustanovení § 338b odst.1 o.s.ř.) je soudu povinen prokázat

(doložit) - jak vyplývá zejména z ustanovení § 261 a násl. o.s.ř. - oprávněný.

O návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí soud prvního stupně rozhoduje zpravidla

bez jednání a bez slyšení povinného (srov. § 253 o.s.ř.) a vždy bez provádění

dokazování; neprokáže-li oprávněný ani přes poučení poskytnuté mu soudem podle

ustanovení § 5 o.s.ř., že byly splněny všechny předpoklady pro nařízení výkonu

rozhodnutí, soud jeho návrh zamítne. Povinnost oprávněného prokázat, že

nemovitost je ve vlastnictví povinného (§ 338b odst.1 o.s.ř.), je jeho procesní

povinností. Protože při rozhodování o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí se

neprovádí dokazování a soud rozhoduje zpravidla bez jednání, může oprávněný

tuto procesní povinnost splnit zásadně v souvislosti s podáním návrhu na

nařízení výkonu rozhodnutí a může přitom vycházet ze stavu, jaký tu je

(nejpozději byl) v době podání návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí;

skutečnosti, které ve vlastnictví nemovitosti nastaly po zahájení řízení, není

oprávněný povinen soudu prokazovat.

Podle ustanovení § 338b odst.2 věty první o.s.ř. je pro pořadí soudcovského

zástavního práva k nemovitosti rozhodující doba, kdy k soudu došel návrh na

zřízení soudcovského zástavního práva. Podle ustanovení § 338b odst.3 o.s.ř.

bylo-li pro vymáhanou pohledávku již dříve zřízeno smluvní zástavní právo, řídí

se pořadí soudcovského zástavního práva pořadím tohoto smluvního zástavního

práva.

Pořadí soudcovského zástavního práva se řídí - s výjimkou případů, kdy bylo pro

vymáhanou pohledávku již dříve zřízeno smluvní (popřípadě jiné) zástavní právo,

v nichž je zachováno pořadí zástavního práva již dříve nabyté - dnem, v němž

došel soudu návrh na nařízení tohoto výkonu rozhodnutí. Protože pořadí

zástavního práva je dáno - obecně vzato - dobou jeho vzniku (srov. § 151c obč.

zák.), je z uvedeného logicky zřejmé, že také pro vznik soudcovského zástavního

práva musí být rozhodné ty okolnosti, které tu jsou v den, kdy soudu došel

návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na

nemovitosti. K okolnostem, které nastanou později, nelze přihlédnout tedy

rovněž proto, že by o zřízení soudcovského zástavního práva bylo rozhodováno

také podle takových skutečností, které pro vznik tohoto zástavního práva

nemohou a nemohly být významné.

Z uvedeného vyplývá, že předpoklad pro nařízení výkonu rozhodnutí zřízením

soudcovského zástavního práva na nemovitostech spočívající v tom, aby bylo

prokázáno, že nemovitost je ve vlastnictví povinného (§ 338b odst.1 o.s.ř.),

soud posuzuje podle stavu, jaký tu byl v den zahájení řízení, tj. v den podání

návrhu na nařízení tohoto výkonu rozhodnutí u soudu; případné změny ve

vlastnictví nemovitosti, které nastanou po zahájení řízení, nejsou pro

rozhodnutí o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského

zástavního práva na nemovitostech významné (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu

ze dne 30.10.1997 sp. zn. 3 Cdon 1222/96, uveřejněný pod č. 89 v časopise

Soudní judikatura, roč. 1997).

V posuzovaném případě odvolací soud dovodil, že podle dohody o vypořádání

bezpodílového spoluvlastnictví povinného a jeho manželky J. Č., které bylo za

trvání manželství zrušeno rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 24.3.1997

sp. zn. 6 C 32/97, jenž nabyl právní moci dnem 6.5.1997, připadly předmětné

nemovitosti do vlastnictví manželky povinného; návrh na vklad vlastnického

práva podle této dohody byl podán u Katastrálního úřadu v K. dne 17.11.1998 a

Katastrální úřad v K. tomuto návrhu (pravděpodobně dne 14.12.1998) vyhověl. Z

obsahu spisu vyplývá, že vklad práva byl zapsán v katastru nemovitostí dne

12.1.1999. Vzhledem k tomu, že návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením

soudcovského zástavního práva k nemovitostem povinného (k jeho

spoluvlastnickému podílu) byl podán u soudu dne 11.12.1998, bylo pro rozhodnutí

v této věci výkonu rozhodnutí mimo jiné významné to, jaký měly tyto okolnosti

vliv na rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí z hlediska ustanovení § 338b

odst.1 o.s.ř.

Uvedenou otázku je třeba i v současné době řešit - s ohledem na to, kdy byl

podán návrh na vklad vlastnického práva podle dohody o vypořádání bezpodílového

spoluvlastnictví ze dne 12.5.1997, kdy bylo o tomto návrhu rozhodnuto a kdy

došlo ke vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí - také podle zákona

č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákonů č. 58/1969 Sb., č. 131/1982

Sb., č. 94/1988 Sb., č. 188/1988 Sb., č. 87/1990 Sb., č. 105/1990 Sb., č.

116/1990 Sb., č. 87/1991 Sb., č. 509/1991 Sb., č. 264/1992 Sb., č. 267/1992

Sb., č. 104/1995 Sb., č. 118/1995 Sb., č. 89/1996 Sb., č. 227/1997 Sb., č.

91/1998 Sb. a č. 165/1998 Sb. (dále jen "obč. zák."), podle zákona č. 265/1992

Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění

zákonů č. 210/1993 Sb. a č. 90/1996 Sb. (dále jen "zákona o zápisech"), podle

zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální

zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. (dále jen "katastrálního zákona) a podle

vyhlášky č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech

vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993

Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o

katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č.

89/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 179/1998 Sb. (dále jen "vyhlášky").

Podle ustanovení § 149a obč. zák. pokud se dohody mezi manžely podle ustanovení

§ 143 a 149 (tj. i dohody o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů,

nyní od 1.8.1998 společného jmění manželů) týkají nemovitostí, musí mít

písemnou formu a nabývají účinnosti vkladem do katastru.

Podle ustanovení § 2 odst.1 zákona o vkladech práva uvedená v § 1 odst.1 tohoto

zákona (tj. vlastnické právo, zástavní právo, právo odpovídající věcnému

břemeni a předkupní právo s účinky věcného práva) se zapisují do katastru

nemovitostí zápisem vkladu práva nebo výmazu vkladu práva, pokud tento zákon

nestanoví jinak. Podle ustanovení § 14 odst.1 zákona o vkladech se za vklad

považuje zápis do katastrálních operátů.

Podle ustanovení § 2 odst.3 věty první zákona o vkladech právní účinky vkladu

vznikají na základě pravomocného rozhodnutí o jeho povolení ke dni, kdy návrh

na vklad byl doručen příslušnému orgánu republiky (tj. příslušnému

katastrálnímu úřadu). Podle ustanovení § 5 odst.3 písm.a) katastrálního zákona

katastrální úřad provede vklad údajů o právních vztazích do katastru na základě

pravomocného rozhodnutí o povolení vkladu ke dni, kdy mu byl tento návrh

doručen.

Podle ustanovení § 43 odst.1 písm.a) vyhlášky dokladem o vyznačení změny v

katastrálním operátu je výkaz změn, jde-li o údaje podle § 6 až 9 vyhlášky (tj.

také tehdy, jde-li o údaje o vlastníku). Podle ustanovení § 43 odst.2 písm.a)

vyhlášky katastrální úřad zapisuje změny údajů katastru do výkazu změn ve lhůtě

do 30 dnů po pravomocném rozhodnutí o povolení vkladu.

Podle ustanovení § 22 odst.2 katastrálního zákona výpisy, opisy nebo kopie z

katastrálního operátu, jakož i identifikace parcel vyhotovené katastrálním

úřadem jsou veřejnými listinami.

Vkladem do katastru nemovitostí, kterým nabývá účinnosti dohoda o vypořádání

bezpodílového spoluvlastnictví manželů (nyní společného jmění manželů) a kterým

se nabývá vlastnictví k nemovitosti na základě této dohody, se - jak vyplývá z

citovaných ustanovení - rozumí zápis vlastnického práva pro nabyvatele (tj.

manžela, kterému podle dohody nemovitosti připadají do vlastnictví) do

katastrálních operátů; takový zápis provede katastrální úřad do 30 dnů po

pravomocném rozhodnutí o povolení vkladu a dokladem o něm je výkaz změn. Byl-li

pravomocným rozhodnutím katastrálního úřadu povolen vklad vlastnického práva,

nastávají právní účinky vkladu ke dni, kdy byl návrh na vklad doručen

příslušnému katastrálnímu úřadu; katastrální úřad proto zapíše na základě svého

pravomocného rozhodnutí o povolení vkladu vlastnické právo pro nabyvatele do

katastrálních operátů ke dni, kdy mu byl doručen návrh na vklad.

Z uvedeného dále vyplývá, že právní účinky vkladu vlastnického práva nastávají

(vznikají) zpětně ke dni, kdy byl příslušnému katastrálnímu úřadu doručen návrh

na vklad. Tyto "zpětné" právní účinky vkladu však nastávají jen na základě

pravomocného rozhodnutí o jeho povolení (tj. jen tehdy, bylo-li návrhu na vklad

pravomocným rozhodnutím katastrálního úřadu vyhověno) a projevují se v tom, že

katastrální úřad provede vklad (tj. zapíše vlastnické právo do katastrálních

operátů) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 43 odst.2 písm.a) vyhlášky nikoliv ke

dni, kdy k zápisu skutečně dochází, ale již ke dni, kdy mu byl doručen návrh na

vklad. "Zpětné" právní účinky vkladu vlastnického práva se tedy odvíjí od toho,

že katastrální úřad pravomocným rozhodnutím vyhověl návrhu na vklad a že na

základě tohoto pravomocného rozhodnutí byl proveden zápis do katastrálních

operátů; dokud nebylo o návrhu na vklad pravomocně rozhodnuto a dokud nebyl

proveden zápis do katastrálních operátů, nenastávají ani "zpětné" právní účinky

vkladu vlastnického práva ke dni, kdy byl příslušnému katastrálnímu úřadu

doručen návrh na vklad. V případě, že návrh na vklad bude pravomocně zamítnut,

nemohou nastat samozřejmě ani "zpětné" právní účinky vkladu.

V posuzovaném případě bylo o návrhu na vklad vlastnického práva podle dohody o

vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví ze dne 12.5.1997 pro manželku

povinného J. Č. pravomocně rozhodnuto pravděpodobně dne 14.12.1998 a ke vkladu

došlo (zápis do katastrálních operátů byl proveden) dne 12.1.1999. Vzhledem k

tomu, že - jak uvedeno výše - při rozhodování o návrhu na nařízení výkonu

rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech se posuzuje

předpoklad pro nařízení výkonu rozhodnutí spočívající v tom, aby bylo

prokázáno, že nemovitost je ve vlastnictví povinného (§ 338b odst.1 o.s.ř.),

podle stavu, jaký tu byl v den zahájení řízení, a že případné změny ve

vlastnictví nemovitosti, které nastanou po zahájení řízení, tu nejsou významné,

postupoval odvolací soud nesprávně (v rozporu s tímto právním názorem), když

přihlédl ke změně ve vlastnictví (spoluvlastnictví) k nemovitostem, které

nastaly v důsledku zápisu vlastnického práva pro manželku povinného J. Č. do

katastrálních operátů, který byl proveden dne 12.1.1999, tedy po zahájení

tohoto vykonávacího řízení. Okolnost, že právní účinky vkladu vlastnického

práva nastaly (vznikly) již ke dni 17.11.1998, tedy před podáním návrhu na

nařízení výkonu rozhodnutí, tu není rozhodná, neboť se odvíjí od skutečnosti,

která nastala až po zahájení tohoto vykonávacího řízení (od provedení vkladu na

základě pravomocného rozhodnutí o povolení vkladu dne 12.1.1999); není-li možné

při rozhodování o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského

zástavního práva na nemovitostech přihlédnout k této skutečnosti (protože

nastala až po zahájení tohoto vykonávacího řízení), nelze zohlednit ani její

následky, spočívající v právních účincích vkladu, které se od ní odvíjí, i když

nastaly (vznikly) v době před zahájením tohoto vykonávacího řízení.

Dovolací soud z uvedených důvodů dospěl k závěru, že převede-li povinný

nemovitost smluvně na jiného nebo připadne-li nemovitost na základě dohody o

vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví (nyní společného jmění manželů)

manželu povinného a vzniknou-li na základě pravomocného rozhodnutí o povolení

vkladu jeho právní účinky v době před podáním návrhu na nařízení tohoto výkonu

rozhodnutí, je předpoklad pro nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského

zástavního práva na nemovitostech spočívající v tom, aby bylo prokázáno, že

nemovitost je ve vlastnictví povinného (§ 338b odst.1 o.s.ř.), splněn tehdy,

dojde-li k zápisu vkladu vlastnického práva pro nabyvatele (manžela povinného)

do katastru nemovitostí až po zahájení řízení o výkon rozhodnutí.

Uvedený právní názor má své opodstatnění jen při rozhodování o návrhu na

nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na

nemovitostech. Není jím dotčeno ani právo nabyvatele (manžela povinného)

nemovitosti domáhat se jejího vyloučení z výkonu rozhodnutí (§ 267 odst.1

o.s.ř.), ani právo oprávněného domáhat se neplatnosti dohody o vypořádání

bezpodílového spoluvlastnictví ze dne 12.5.1997 (jsou-li tu důvody, pro které

je podle zákona dohoda neplatná), popřípadě odporovat uvedené dohodě (za

podmínek uvedených v ustanovení § 42a obč. zák.).

Protože usnesení odvolacího soudu není z hlediska uplatněného dovolacího důvodu

správné, Nejvyšší soud České republiky je ve výroku o věci samé, jakož i v

akcesorických výrocích o náhradě nákladů řízení, zrušil a věc vrátil Krajskému

soudu v Praze k dalšímu řízení (§ 243b odst.1 část věty za středníkem, § 243b

odst.2 věta první o.s.ř.).

Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný; v novém rozhodnutí o věci

rozhodne soud nejen o náhradě nákladů, vzniklých v novém řízení a v dovolacím

řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení (§ 243b odst. 1 věta druhá a

třetí o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 27. prosince 2000

JUDr. Ljubomír D r á p a l , v. r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Dana Rozmahelová