Nejvyšší soud Usnesení občanské

21 Cdo 1066/2000

ze dne 2001-01-25
ECLI:CZ:NS:2001:21.CDO.1066.2000.1

21 Cdo 1066/2000

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného Města N. R. proti povinnému O. D., provedením prací a výkonů, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 23 E 611/98, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 19. října 1998, č.j. 15 Co 627/98-17, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Okresní soud v Karlových Varech usnesením ze dne 21. 5. 1998, č.j. 23 E 611/98-5, nařídil podle vykonatelného rozhodnutí Městského úřadu v N. R. ze dne 10. 5. 1994, č.j. ŽPV/402/94, k vynucení povinnosti povinného odstranit stavbu výkon rozhodnutí odstraněním stavby provozovny veřejného občerstvení na pozemkové parcele č. 438/1 a stavební parcele č. 26 v katastrálním území M., obci N. R. s tím, že povolil oprávněnému, aby dal práci, o kterou jde, provést někým jiným nebo ji provedl sám, a to na náklad povinného. Povinnému uložil zaplatit oprávněnému na nákladech vykonávacího řízení částku Kč 1.150,- a další náklady, které snad ještě vzniknou a budou soudem určeny.

K odvolání povinného Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 19. 10. 1998, č.j. 15 Co 627/98-17, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Námitku uplatněnou povinným v odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, že předmětná nemovitost, která má být odstraněna, již není v jeho vlastnictví,neshledal odvolací soud důvodnou.

Proti usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání, v němž opakovaně namítal, že již není vlastníkem předmětné nemovitosti a že na rozhodnutí, o jehož výkon v daném řízení jde, se vztahuje amnestie prezidenta republiky z roku 1998.

Podáním ze dne 29. 3. 2000 doručeným Okresnímu soudu v Karlových Varech dne 30. 3. 2000, vzal povinný dovolání zpět.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000 - dále jen "o.s.ř." (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony); po účinném zpětvzetí dovolání dovolací řízení podle § 243b odst. 4 věty druhé o.s.ř. zastavil.

O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle § 254 odst. 1, § 243b odst. 4 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 2 věty prvé o.s.ř. (hledisko účelnosti vynaložených nákladů stanovené v § 142 odst. 1 o.s.ř. zde platí obdobně) za situace, kdy povinný (dovolatel) z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno, avšak náklady vynaložené oprávněným za právní službu poskytnutou mu advokátem dne 17. 4. 2000 při sepisu "stanoviska k žádosti povinného ze dne 29. 3. 2000" nelze mít za účelně vynaložené.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 25. ledna 2001

JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á, v. r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Romana Říčková