U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr.
Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Romana Fialy v právní
věci žalobce JUDr. J. B., MJur, advokáta se sídlem v Brně-Žabovřeskách, Marie
Steyskalové č. 767/62, jako insolvenčního správce dlužníka R. Č., IČO 46284176,
proti žalovaným 1) JUDr. J. C., advokátu se sídlem v Praze 2 – Novém Městě,
Trojanova č. 342/18, zastoupenému Mgr. Bc. Tomášem Hodysem, advokátem se sídlem
v Plzni – Severním Předměstí, Lochotínská č. 1108/18, 2) JUDr. et Mgr. J. L.,
LL.M., soudnímu exekutorovi se sídlem v Praze 1, Školská č. 695/38,
zastoupenému JUDr. Pavlem Vyroubalem, advokátem se sídlem ve Vsetíně, Palackého
č. 168, a 3) SYNOT REAL ESTATE, k. s. se sídlem v Praze 8 – Libni, Sokolovská
č. 541/198, IČO 26221276, zastoupenému Mgr. Radimem Němečkem, advokátem se
sídlem v Uherském Hradišti, Kollárova č. 447, o neplatnost veřejné dobrovolné
dražby, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 19 C 265/2015, o dovolání
žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 18.
srpna 2016 č. j. 59 Co 236/2016-308, takto:
Dovolání žalobce se odmítá.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v
Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 18. 8. 2016 č. j. 59 Co 236/2016-308 podle
ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl, neboť není splněn žádný z
předpokladů přípustnosti dovolání uvedených v ustanovení § 237 o. s. ř. Na
vyřešení otázky procesního práva kladené žalobcem v dovolání, zda je vhodné a
účelné doručit stejnopis odvolání proti rozhodnutí o přerušení řízení těm
účastníkům, jichž se týká, bylo-li o přerušení řízení rozhodnuto na návrh
některého z účastníků řízení, nezávisí rozhodnutí odvolacího soudu o návrhu na
přerušení řízení ve smyslu ustanovení § 237 o. s. ř., nýbrž jen závěr o tom,
zda řízení netrpí vadou spočívající podle dovolatele v tom, že o odvolání
žalovaného 1) proti usnesení soudu prvního stupně o přerušení řízení bylo
odvolacím soudem rozhodnuto, aniž by odvolání proti tomuto rozhodnutí bylo
zasláno žalobci na vědomí. Námitka takové vady řízení však představuje
uplatnění jiného dovolacího důvodu než toho, který je uveden v ustanovení §
241a odst. 1 o. s. ř., a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek
pokračovat.
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci
nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení
v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§ 243b,
§ 151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. května 2017
JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu