21 Cdo 1207/2009
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr.
Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Mojmíra Putny a JUDr. Romana Fialy v právní
věci žalobkyně JUDr. L. H., jako správkyně konkursní podstaty úpadce Výrobně
obchodního družstva Blatnice, družstva - v likvidaci se sídlem v Blatnici pod
Svatým Antonínkem čp. 855, IČO 60709979, proti žalovanému JUDr. O. N., jako
správci konkursní podstaty úpadce ASSEK, a.s. se sídlem ve Veselí nad Moravou,
Masarykova č. 220, IČO 00532941, o určení vlastnictví, o žalobě pro zmatečnost
podané žalovaným proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23. listopadu
2006 č.j. 28 Co 576/2004-235, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 51 C
18/2007, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne
5. listopadu 2008 č.j. 1 Co 250/2007-58, takto:
Usnesení vrchního soudu se zrušuje a věc se vrací Vrchnímu soudu v Olomouci k
dalšímu řízení.
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 23.11.2006 č.j. 28 Co 576/2004-235 odmítl
podle ustanovení § 218 písm.b) občanského soudního řádu odvolání, které
žalovaný podal proti rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 14.5.2004 č.j.
5 C 339/95-211, jímž bylo určeno, že vlastníkem nemovitostí "vedených pod č.p.
94, a to budova váhy s příslušenstvím, dva panelové rozvaděče s příslušenstvím,
oceloplechový rozvaděč, sklad výroby kapalin, provozní budova, dřevní sklad,
budova čerpací stanice, budova trafo, dřevěná kolna, WC, dílna, garáž, studna,
komunikace panelová, dlažba dvora, vlečka, složiště koksu, opěrná zeď, oplocení
závodu drátěné, kanalizace, přípojka vody, zařízení trafo a trafo olejové
třífázové na parcele č. 1235 - ostatní plocha v k.ú. Hlubočepy, zapsané na LV
č. 30 u Katastrálního úřadu Praha Město", je "žalobce Výrobně obchodní družstvo
Blatnice, družstvo - v likvidaci", a jímž bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků
nemá právo na náhradu nákladů řízení, a rozhodl, že žádný z účastníků nemá
právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. I když byl v průběhu řízení na
majetek "žalobce Výrobně obchodního družstva Blatnice, družstva - v likvidaci"
a na majetek "žalovaného ASSEK, a.s." prohlášen konkurs, podle názoru
odvolacího soudu to nemělo "vliv na přerušení řízení" ve smyslu ustanovení § 14
odst.1 písm.c) zákona o konkursu a vyrovnání a správci konkursních podstat se
nestali účastníky řízení na místě dosavadního žalobce a žalovaného. Odvolání
podané správcem konkursní podstaty "žalovaného ASSEK, a.s." JUDr. Oldřichem
Navrátilem proto muselo být odmítnuto, neboť je podal někdo, kdo k němu nebyl
oprávněn. Usnesení krajského soudu bylo JUDr. Oldřichu Navrátilovi doručeno
(podle údajů uvedených na doručence) dne 17.1.2007.
Proti tomuto usnesení krajského soudu žalovaný podal žalobu pro zmatečnost. Ve
své žalobě, která došla soudu prvního stupně dne 18.4.2007, namítá, že
předmětem řízení bylo určení vlastnického práva k nemovitostem, které náležely
do konkursní podstaty úpadce ASSEK, a.s., a že se proto jedná o řízení o
nároku, který se týká majetku patřícího do konkursní podstaty, které se
přerušuje podle ustanovení § 14 odst.1 písm.c) zákona o konkursu a vyrovnání a
v němž lze pokračovat na návrh správce konkursní podstaty. Žalovaný byl proto
jako správce konkursní podstaty úpadce ASSEK, a.s. oprávněn podat odvolání
proti rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 14.5.2004 č.j. 5 C 339/95-211.
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 30.8.2007 č.j. 51 C 18/2007-24 žalobě
vyhověl (zrušil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23.11.2006 č.j. 28 Co
576/2004-235). Dospěl k závěru, že správce konkursní podstaty se podle
ustanovení § 14 odst.1 písm.c) zákona o konkursu a vyrovnání "prohlášením
konkursu a ustanovením správce konkursní podstaty stává účastníkem řízení" a že
na správce konkursní podstaty "přecházejí všechna procesní práva včetně práva
podat odvolání". Krajský soud proto v původním řízení odmítl žalovaným podané
odvolání v rozporu se zákonem.
K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 5.11.2008 č.j. 1
Co 250/2007-58 změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítl, a
rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy
obou stupňů. Dovodil, že spor o určení vlastnictví k nemovitosti, sepsané do
konkursní podstaty úpadce, je sporem o nároku, který se týká konkursní podstaty
úpadce, a že se takové řízení prohlášením konkursu na majetek dlužníka
přerušuje a může v něm být pokračováno na návrh "oprávněné osoby". Vzhledem k
tomu, že ze zákona se stala účastníkem řízení žalobkyně dnem 26.10.2001 a
žalovaný dnem 19.7.2001, aniž by bylo významné, zda s nimi soud jako s
účastníky řízení opravdu jednal, bylo odvolání proti rozsudku Okresního soudu v
Hodoníně ze dne 14.5.2004 č.j. 5 C 339/95-211 podáno žalovaným jako osobou,
která k němu byla oprávněna; žalobou pro zmatečnost napadené usnesení krajského
soudu proto není v souladu se zákonem. Žalobě pro zmatečnost však nemohlo být
vyhověno, neboť lhůta k podání žaloby ve smyslu ustanovení § 234 odst.1
občanského soudního řádu uplynula dnem 17.4.2007 a žalovaný podal žalobu u
soudu prvního stupně až dne 18.4.2007.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání. Namítá, že
žalobu pro zmatečnost předal k doručení České poště, s.p. jako orgánu, který ji
má povinnost doručit, dne 17.4.2007 a že proto byla ve smyslu ustanovení § 57
odst.3 občanského soudního řádu podána včas. Žalovaný navrhl, aby dovolací soud
napadené usnesení zrušil a aby věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního
řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění
účinném do 30.6.2009 (dále jen "o.s.ř."), neboť dovoláním je napadeno usnesení
odvolacího soudu, které bylo vydáno před 1.7.2009 (srov. Čl. II bod 12 zákona
č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších
předpisů a další související zákony). Po zjištění, že dovolání proti
pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v
ustanovení § 240 odst. 1 o.s.ř. k tomu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) a
že jde o usnesení, proti kterému je dovolání přípustné podle ustanovení § 238a
odst.1 písm.b), § 238a odst.2 a § 237 odst.1 písm.a) o.s.ř., přezkoumal
napadené usnesení ve smyslu ustanovení § 242 o.s.ř. bez nařízení jednání (§
243a odst. 1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné.
Není-li stanoveno jinak, musí být žaloba pro zmatečnost podána ve lhůtě tří
měsíců od doručení napadeného rozhodnutí (§ 234 odst.1 o.s.ř.). Odlišně jsou
stanoveny lhůty k žalobě tehdy, byla-li žaloba pro zmatečnost podána z důvodu
uvedeného v ustanovení § 229 odst.1 písm.c), e) a g) o.s.ř. a z důvodu
uvedeného v ustanovení § 229 odst.2 písm.c) o.s.ř. (srov. § 234 odst.2 až 5
o.s.ř.).
Žaloba pro zmatečnost představuje mimořádný opravný prostředek, který slouží k
tomu, aby mohla být zrušena pravomocná rozhodnutí soudu, která trpí takovými
vadami, jež představují porušení základních principů ovládajících řízení před
soudem, popřípadě je takovými vadami postiženo řízení, které vydání rozhodnutí
předcházelo (zmatečností), jestliže je nejen v zájmu účastníků, ale i ve
veřejném zájmu, aby taková pravomocná rozhodnutí byla odklizena, bez ohledu na
to, zda jsou nebo nejsou věcně správná.
Žalobu pro zmatečnost - stejně jako jiné opravné prostředky - lze podat jen ve
lhůtě k tomu určené. V případě, že žaloba pro zmatečnost je podána opožděně,
soud ji zamítne (srov. § 235e odst.2 o.s.ř.); byla-li žaloba pro zmatečnost
podána po uplynutí lhůt počítaných od právní moci rozhodnutí, nemusí soud k
rozhodnutí o zamítnutí žaloby nařizovat jednání (§ 235f o.s.ř.). Prominutí
zmeškání lhůt k žalobě pro zmatečnost není přípustné (§ 235 odst.1 o.s.ř.).
Lhůty k žalobě pro zmatečnost představují - obdobně jako u jiných opravných
prostředků - zákonné procesní lhůty, neboť jsou stanoveny právním předpisem
(zákonem) upravujícím občanské soudní řízení a jsou určeny k uplatnění
procesního úkonu u soudu. Znamená to, že lhůtu k žalobě předseda senátu nemůže
postupem podle ustanovení § 55 věty druhé o.s.ř. prodloužit a že lhůta je
zachována nejen tehdy, byla-li žaloba před jejím uplynutím podána u soudu, ale
i v případě, že žaloba byla alespoň posledního dne lhůty odevzdána orgánu,
který má povinnost je soudu doručit (§ 57 odst.3 o.s.ř.).
V projednávané věci bylo - jak vyplývá z obsahu spisu - usnesení Krajského
soudu v Brně ze dne 23.11.2006 č.j. 28 Co 576/2004-235 doručeno žalovanému dne
17.1.2007; lhůta k žalobě pro zmatečnost proti tomuto usnesení činí tři měsíce
a běží od doručení tohoto usnesení. Tvrdí-li žalovaný, že žalobu pro zmatečnost
proti tomuto usnesení odevzdal České poště, s.p. jako orgánu, který má
povinnost je doručit soudu, dne 17.4.2007, byla žaloba - odpovídá-li tvrzení
žalovaného skutečnosti - podána včas. Dovodil-li odvolací soud, že pro
zachování této lhůty je rozhodné, kdy žaloba došla soudu (den 18.4.2007),
vycházel z chybného předpokladu, že lhůta k žalobě pro zmatečnost má
hmotněprávní povahu.
Protože usnesení odvolacího soudu není správné, Nejvyšší soud České republiky
je podle ustanovení § 243b odst. 2 části věty za středníkem o.s.ř. zrušil a věc
podle ustanovení § 243b odst. 3 věty první o.s.ř. vrátil Vrchnímu soudu v
Olomouci k dalšímu řízení.
Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný; v novém rozhodnutí o věci -
bude-li žaloba zamítnuta - rozhodne soud nejen o náhradě nákladů nového řízení
a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení (§ 243d odst. 1
část první věty za středníkem a věta druhá o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. září 2010
JUDr. Ljubomír Drápal
předseda senátu