21 Cdo 1251/2011
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr.
Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Romana Šebka, Ph.D. a JUDr. Mojmíra Putny v
právní věci zástavního věřitele Ing. M. H., zastoupeného JUDr. Václavem
Kalinou, advokátem se sídlem v Písku, Heydukova č. 101, proti dlužníku JUDr. J.
M. a zástavnímu dlužníku KLUBU HOUBAŘŮ ZVÍKOVSKÉ PODHRADÍ se sídlem ve
Zvíkovském Podhradí č. 26, IČO 67177450, zastoupenému Mgr. Pavlem Jakimem,
advokátem se sídlem v Písku, Velké náměstí č. 119, o soudní prodej zástavy,
vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 1/2001, o
dovolání zástavního dlužníka proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18.
února 2010 č.j. 11 Cmo 300/2009-290, takto:
I. Dovolání zástavního dlužníka se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 18.2.2010 č.j. 11 Cmo 300/2009-290
potvrdil usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18.6.2002 č.j.
13 Cm 1/2001-79, jímž byl "povolen prodej zástavy - nemovitostí zapsaných na LV
č. 4645 pro k.ú. a obec Písek vedeného u Katastrálního úřadu v Písku, a to
konkrétně: domu čp. 172 se stavební parcelou 123/2 o výměře 180 m2 v Heydukově
ulici v Písku, které jsou ve vlastnictví žalovaného ad. 2) (zástavního
dlužníka) - Klubu houbařů Zvíkovské Podhradí k uspokojení pohledávky žalobce
(zástavního věřitele) ve výši 5,129.360,94 Kč s 25-ti % úrokem od 1.11.1999 do
zaplacení" a jímž bylo rozhodnuto, že "žalovaní (dlužník a zástavní dlužník)
jsou povinni nahradit žalobci (zástavnímu věřiteli) náklady řízení ve výši
10.321,- Kč společně a nerozdílně" a že "plněním jednoho ze žalovaných
(dlužníka a zástavního dlužníka) zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost
druhého z nich"; současně rozhodl, že "žalovaný 2)" (zástavní dlužník) je
povinen zaplatit "žalobci" (zástavnímu věřiteli) na náhradě nákladů odvolacího
řízení 26.322,- Kč k rukám advokáta JUDr. Václava Kaliny.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu, které mu bylo doručeno dnem 12.4.2010,
podal zástavní dlužník dovolání, obsažené v podání ze dne 4.5.2010, soudu
doručeném dne 7.5.2010. Uvedl v něm, že "chybu zásadního právního významu
spatřuje v tom, že nebyl zastupován kvalifikovaným právníkem", a že dovolání
podává "laicky".
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) dospěl k
závěru, že dovolání zástavního dlužníka trpí vadou, pro kterou nelze v
dovolacím řízení pokračovat.
Podle ustanovení § 240 odst. 1 věty první o.s.ř. účastník může podat dovolání
do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který
rozhodoval v prvním stupni.
Podle ustanovení § 241a odst. 1 o.s.ř. v dovolání musí být vedle obecných
náležitostí (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v
jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které
důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel
domáhá (dovolací návrh).
Podle ustanovení § 241b odst. 3 o.s.ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom,
v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá,
může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání;
nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v ustanovení § 241
o.s.ř., běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke
splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o
ustanovení zástupce (§ 30 o.s.ř.), běží lhůta podle věty první znovu až od
právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
Dovolací soud přezkoumá rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu, ve kterém byl
jeho výrok napaden (srov. § 242 odst. 1 o.s.ř.); rozsahem dovolacích návrhů
není vázán jen v případech uvedených v ustanovení § 242 odst. 2 o.s.ř.
Dovolání lze podat z důvodu, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za
následek nesprávné rozhodnutí ve věci, nebo že rozhodnutí spočívá na nesprávném
právním posouzení věci (§ 241a odst. 2 o.s.ř.). Je-li dovolání přípustné podle
ustanovení § 237 odst. 1 písm.a) a b) o.s.ř., popřípadě podle obdobného užití
těchto ustanovení (§ 238 a § 238a o.s.ř.), lze dovolání podat také z důvodu, že
rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu oporu
v provedeném dokazování (§ 241a odst. 3 o.s.ř.). K uplatnění dovolacího důvodu
ve smyslu ustanovení § 241a odst.1 o.s.ř. nepostačuje, jestliže dovolatel v
dovolání pouze označí některý z dovolacích důvodů uvedených v ustanovení § 241a
odst. 2 a 3 o.s.ř. (například tím, že odkáže na ustanovení zákona nebo že
odcituje jeho zákonnou skutkovou podstatu). V dovolání je uvedeno, z jakých
důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, jen tehdy, jestliže dovolatel
popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že určitý dovolací důvod je
dán, tedy - řečeno jinak - jestliže vylíčí okolnosti, v nichž spatřuje
nesprávnost rozhodnutí odvolacího soudu a které tak naplňují alespoň některý z
dovolacích důvodů taxativně uvedených v ustanovení § 241a odst. 2 a 3 o.s.ř.
Chybí-li v dovolání vylíčení okolností, v nichž dovolatel spatřuje naplnění
dovolacího důvodu, není v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího
soudu uplatněným dovolacím důvodem) vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího
soudu po stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak není
možné z hlediska jeho správnosti přezkoumat (srov. § 242 odst. 3 větu první
o.s.ř.).
Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se
rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným (neúplným) podáním. Dovolatel
tuto vadu dovolání může odstranit a své dovolání doplnit o uvedení jeho rozsahu
a dovolacích důvodů - jak vyplývá z ustanovení § 241b odst. 3 o.s.ř. - jen do
uplynutí dovolací lhůty, tj. do uplynutí lhůty určené k podání dovolání v
ustanovení § 240 o.s.ř. V případě, že dovolání podal dovolatel, u něhož platí
povinné zastoupení (tj. nemá-li sám nebo osoba, která za něj jedná, právnické
vzdělání - srov. § 241 o.s.ř.) a který z tohoto důvodu byl ve smyslu ustanovení
§ 104 odst.2 o.s.ř. soudem řádně vyzván (srov. § 241b odst. 2 o.s.ř.) k
odstranění uvedeného nedostatku podmínky řízení, prodlužuje se běh této lhůty
až do dne, jímž uplyne lhůta, která mu byla určena k odstranění nedostatku
povinného zastoupení. Požádá-li však dovolatel, u něhož platí povinné
zastoupení, ještě před uplynutím lhůty k podání dovolání, popř. před uplynutím
prodloužené lhůty, soud o ustanovení zástupce pro podání dovolání, běží lhůta
dvou měsíců k doplnění dovolání znovu ode dne právní moci usnesení, kterým bylo
o jeho žádosti rozhodnuto.
Marným uplynutím lhůty podle ustanovení § 241b odst. 3 o.s.ř. se původně
odstranitelná vada (neúplnost) dovolání, spočívající v tom, že v dovolání nebyl
uveden dovolací důvod, stává neodstranitelnou. Znamená to mimo jiné, že po
uplynutí této lhůty není možné dovolatele postupem podle ustanovení § 241b
odst. 1, § 209 a § 43 o.s.ř. vyzvat k doplnění dovolání o uvedení jeho rozsahu
či dovolacího důvodu a že dovolací soud k případnému opožděnému doplnění
dovolání o tuto náležitost nemůže přihlédnout. Protože v dovolacím řízení, v
němž nebyl vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce
kvalitativní, nelze pokračovat, musí být dovolání, které neobsahuje uvedení
svého rozsahu nebo dovolacího důvodu a které o tuto náležitost nebylo do
uplynutí lhůty uvedené v ustanovení § 241b odst. 3 o.s.ř. doplněno, podle
ustanovení § 243c odst. 1 a § 43 odst. 2 o.s.ř. odmítnuto (srov. též právní
názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.6.2003 sp. zn. 29 Odo
108/2002, které bylo uveřejněno pod č. 21 ve Sbírce soudních rozhodnutí a
stanovisek, roč. 2004).
V posuzovaném případě z obsahu spisu vyplývá, že zástavní dlužník podal proti
usnesení odvolacího soudu včas dovolání, aniž by při podání dovolání byla
splněna podmínka dovolacího řízení uvedená v ustanovení § 241 o.s.ř. (zástavní
dlužník nebyl zastoupen advokátem a nebylo prokázáno ani tvrzeno, že by měl
právnické vzdělání). Soud prvního stupně usnesením ze dne 20.12.2010 č.j. 13 Cm
1/2001-477, rozhodl, že zástavnímu dlužníku "jednajícímu jako jediným zástupcem
J. V." se ustanovuje "podle § 29 odst. 3 občanského soudního řádu z důvodu, že
J. V. trpí závažnou duševní poruchou, jako opatrovník advokát Mgr. Pavel Jakim;
usnesení nabylo právní moci dne 8.1.2011. Od tohoto dne začala zástavnímu
dlužníku běžet dvouměsíční lhůta k doplnění (odstranění vad) dovolání (srov. §
241b odst. 3 část druhé věty za středníkem a § 240 odst. 1 větu první o.s.ř.),
která uplynula dnem 8.3.2011 (srov. § 57 odst. 2 o.s.ř.). Soud prvního stupně
následně usnesením ze dne 15.2.2011 č.j. 13 Cm 1/2001-498 vyzval zástavního
dlužníka, aby "ve lhůtě 21 dnů od doručení usnesení", doplnil dovolání o
uvedení, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakého důvodu se
toto rozhodnutí napadá a čeho se domáhá (dovolací návrh), s poučením, že,
"nebude-li podání ve stanovené lhůtě řádně doplněno a v řízení pro tento
nedostatek nelze pokračovat, soud podání odmítne" a že "odmítnutím podání je
řízení skončeno". Uvedené usnesení bylo zástavnímu dlužníku (ustanovenému
opatrovníku - advokátu) doručeno dne 17.2.2011. Do uplynutí shora uvedené
dvouměsíční lhůty k doplnění (odstranění vad) dovolání (§ 241b odst. 3 část
druhé věty za středníkem a § 240 odst. 1 věta první o.s.ř.), tj. do dne
8.3.2011, - a ostatně ani do současné doby - však zástavní dlužník
(prostřednictvím svého ustanoveného opatrovníka - advokáta) dovolání nedoplnil,
ani tento advokát soudu nesdělil, že by se s již podaným dovoláním ze dne
4.5.2010 ztotožňoval (srov. § 241 odst. 4 o.s.ř.).
Protože dovolací soud je při projednání dovolání - jak již výše uvedeno - vázán
rozsahem dovolání a uplatněnými dovolacími důvody a protože dovolání v daném
případě muselo být již i sepsáno advokátem (§ 241 odst. 4 o.s.ř.), zástavní
dlužník tak zabránil, aby dovolací soud mohl napadené usnesení odvolacího soudu
po stránce kvalitativní (z hlediska jeho správnosti) přezkoumat.
Na uvedeném závěru ničeho nemění ani skutečnost, že soud prvního stupně v
usnesení ze dne 15.2.2011 č.j. 13 Cm 1/2001-498 stanovil zástavnímu dlužníku
lhůtu k doplnění dovolání v trvání "21 dnů od doručení usnesení", neboť lhůta
určená v § 241b odst. 3 o.s.ř. k doplnění dovolání o jeho rozsah a o dovolací
důvody je lhůtou zákonnou a soud ji (za stavu, kdy zástavnímu věřiteli již byl
ustanoven opatrovník - advokát) nemůže prodloužit (srov. § 240 odst. 2 větu
první o.s.ř.).
Nejvyšší soud proto dovolání zástavního dlužníka - aniž by se mohl zabývat
dalšími okolnostmi - podle ustanovení § 243c odst. 1 a § 43 odst. 2 věty první
o.s.ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b
odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 146 odst. 3 a § 151 odst. 1 části věty
před středníkem o.s.ř., neboť zástavní dlužník s ohledem na výsledek řízení je
povinen hradit ostatním účastníkům účelně vynaložené náklady dovolacího řízení,
těm však žádné takové náklady nevznikly. Proto dovolací soud rozhodl, že žádný
z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 6. září 2011
JUDr. Ljubomír Drápal, v. r.
předseda senátu