Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr.
Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny ve věci
výkonu rozhodnutí oprávněného Města Lomnice nad Popelkou se sídlem Městského
úřadu v Lomnici nad Popelkou, Husovo náměstí č. 6, IČO 00275905, proti povinným
1) Ing. J. H. a 2) J. H., prodejem nemovitostí pro uspokojení pohledávky
oprávněného ve výši 99.139,- Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost
podané povinným 1) proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1.
listopadu 2006 č. j. 24 Co 576/2006-200, vedené u Okresního soudu v Semilech
pod sp. zn. 6 C 294/2007, o dovolání povinných proti usnesení Krajského soudu v
Hradci Králové ze dne 17. září 2009 č. j. 24 Co 165/2009-69, takto:
I. Řízení o dovolání povinných se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o. s. ř.):
Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 17. 9. 2009 č. j. 24 Co
165/2009-69 potvrdil usnesení Okresního soudu v Semilech ze dne 5. 9. 2008 č.
j. 6 C 294/2007-32 ve znění „opravného“ usnesení ze dne 12. 5. 2009 č. j. 6 C
294/2007-53, kterým byla zamítnuta žaloba pro zmatečnost podaná povinným 1)
proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1. 11. 2006 č. j. 24 Co
576/2006-200, jímž bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Semilech ze dne
23. 1. 2006 č. j. E 1069/2001-185, a kterým bylo rozhodnuto, že žádný z
účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a rozhodl, že žádný z účastníků
nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podali oba povinní dovolání.
Povinní, kteří jsou fyzickými osobami, nebyli při podání dovolání proti
usnesení odvolacího soudu zastoupeni advokátem, dovolání nebylo advokátem
sepsáno a nebylo prokázáno (a ani tvrzeno), že by povinní měli právnické
vzdělání. Protože žádost povinných o ustanovení zástupce z řad advokátů byla
pravomocně zamítnuta a protože povinní přes výzvu soudu, která jim byla
doručena dne 6. 6. 2011, neodstranili nedostatek podmínky dovolacího řízení
podle ustanovení § 241 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád [ve znění
účinném do 31. 12. 2012 (dále jen „o. s. ř.“), neboť dovoláním napadené
usnesení odvolacího soudu bylo vydáno před 1. 1. 2013 (srov. Čl. II bod 7.
zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní
řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony], ačkoliv byli o
důsledcích své nečinnosti poučeni, Nejvyšší soud České republiky řízení o
dovolání povinných – aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi – podle
ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. zastavil.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b
odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 části věty před středníkem o.
s. ř., neboť povinní s ohledem na výsledek řízení nemají na náhradu svých
nákladů právo a oprávněnému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. dubna 2013