21 Cdo 1435/2024-133
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Malého a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Marka Cigánka v právní věci žalobce P. Š., proti žalované CCC Czech, s. r. o. se sídlem v Praze 9, Českomoravská č. 2420/15, IČO 26848601, o zaplacení nákladů vstupní lékařské prohlídky, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 7 C 276/2022, o „odvolání“ žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. března 2024, č. j. 30 Co 93/2024-124, takto:
I. Řízení o „odvolání“ žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze 20. března 2024, č. j. 30 Co 93/2024-124, se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o opravném prostředku žalobce.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
1. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 17. 7. 2023, č. j. 30 Co 208/2023-78, bylo rozhodnuto o potvrzení usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 20. 6. 2023, č. j. 7 C 276/2022-73, jímž bylo podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona o soudních poplatcích“), rozhodnuto o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku z žaloby; proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání.
2. Městský soud v Praze následně usnesením ze dne 20. 3. 2024, č. j. 30 Co 93/2024-124, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 12. 3. 2024, č. j. 7 C 276/2022-119, jímž bylo podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích zastaveno dovolací řízení, neboť žalobce nezaplatil soudní poplatek z dovolání ve lhůtě stanovené soudem, a dále rozhodnuto o nákladech dovolacího řízení, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
3. Proti posledně uvedenému usnesení odvolacího soudu podal žalobce „odvolání a žádost o otevření soudního procesu“, které výslovně směřoval „k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 9“.
4. Podle ustanovení § 201 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje. Krajské soudy rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů; o odvoláních proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů prvního stupně rozhoduje vrchní soud (§ 10 o. s. ř.).
5. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, v obvodu hlavního města Prahy působnost krajského soudu vykonává Městský soud v Praze a působnost okresních soudů vykonávají obvodní soudy.
6. Nejvyšší soud rozhoduje v občanském soudním řízení o mimořádném opravném prostředku – dovolání – proti pravomocným rozhodnutím odvolacího soudu (srov. § 10a, § 236 odst. 1 o. s. ř.).
7. Z citovaných ustanovení vyplývá, že proti rozhodnutí krajského soudu (Městského soudu v Praze) jako soudu odvolacího občanský soudní řád odvolání nepřipouští; není přitom rozhodné, zda jde o rozhodnutí ve věci, nebo o rozhodnutí procesní povahy. Tomu koresponduje i skutečnost, že Nejvyšší soud – ve shodě s tím, jak soustavu soudů vymezuje Ústava (srov. článek 91) – může být jen soudem prvního stupně nebo soudem dovolacím (srov. § 9 odst. 3 a § 10a o. s. ř.) a že funkční příslušnost soudu pro projednání odvolání proti rozhodnutí krajského soudu (Městského soudu v Praze) jako soudu odvolacího občanský soudní řád neupravuje.
8. Nedostatek funkční příslušnosti je přitom neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, jehož důsledkem je vždy zastavení řízení (srov. § 104 odst. 1 větu první o. s. ř.). Je-li podáno odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, je Nejvyšší soud jako vrcholný článek soustavy obecných soudů a jako soud, který je funkčně příslušný k rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutím odvolacích soudů, příslušný i k rozhodnutí o zastavení řízení (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2001, sp. zn. 20 Cdo 1535/99, uveřejněné pod č. 85/2001 v časopise Soudní judikatura, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 433/2002, uveřejněné pod č. 139/2002 v časopise Soudní judikatura, anebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 4. 2012, sp. zn. 21 Cdo 658/2011).
9. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 3. 2024, č. j. 30 Co 93/2024-124, je rozhodnutím odvolacího soudu. Protože zde potom není soudu, který by byl – jak výše uvedeno – funkčně příslušný k rozhodnutí o odvolání žalobce proti tomuto rozhodnutí, Nejvyšší soud, kterému byla věc předložena, řízení o tomto podání žalobce zastavil (§ 104 odst. 1 věta první o. s. ř.).
10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn tím, že žalobce byl v řízení o jím podaném opravném prostředku neúspěšný a žalované v tomto řízení náklady nevznikly. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 6. 2024
JUDr. Pavel Malý předseda senátu