21 Cdo 1658/2005
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr.
Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Mojmíra Putny v právní
věci žalobce P. S., zastoupeného advokátem, proti žalovaným 1) P., a. s. - v
likvidaci, zastoupenému advokátem, 2) M. a.s., zastoupenému advokátem, a 3) O.
D. S. a.s. (dříve O. C. a.s.), zastoupenému advokátem, o určení neplatnosti
veřejné nedobrovolné dražby, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn.
19 C 119/2004, o dovolání žalovaného 2) proti rozsudku Městského soudu v Praze
ze dne 25. března 2005 č.j. 14 Co 62/2005-61, takto:
I. Dovolání žalovaného 2) se zamítá.
II. Žalovaný 2) je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího
řízení 5.533,50 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta;
jinak žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Žalobce se domáhal, aby bylo podle ustanovení § 48 odst. 4 zákona č. 26/2000
Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů určeno, že je neplatná
veřejná nedobrovolná dražba 13.247 kusů kmenových listinných akcií \"akciové
společnosti P., a.s., o jmenovité hodnotě 1.000,- Kč\", která se konala dne
18.5.2004. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že byl účastníkem uvedené dražby,
kterou provedl žalovaný 2) na návrh žalovaného 1) a v níž se stal vydražitelem
žalovaný 3). Žalobce má za to, že při provedení dražby postupoval licitátor v
rozporu s ustanovením § 47 odst.9 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách,
ve znění pozdějších předpisů, neboť udělil příklep žalovanému 3) jako
\"účastníkovi dražby s číslem 5\", aniž by před prohlášením, v průběhu
prohlášení či bezprostředně po prohlášení \"neučiní-li někdo z přítomných
účastníků dražby podání vyšší než bylo podání naposledy učiněné účastníkem
dražby s číslem 5, který učinil nejvyšší podání a to ve výši 874.000,- Kč
udělím mu příklep zvedl hlavu od čtení tohoto prohlášení a zkontroloval dění v
dražební místnosti\", to vše \"i přesto, že žalobce měl již v průběhu citace
tohoto prohlášení zřetelně zvednuté nad hlavou své dražební číslo a chystal se
učinit vyšší podání\"; licitátor tímto svým postupem znemožnil žalobci učinit
jakékoliv podání a udělil \"přes protesty žalobce a dalších účastníků dražby\"
příklep. Uvedená dražba je podle názoru žalobce neplatná též proto, že
licitátor udělil příklep dříve, než po třech minutách po zahájení dražby.
Zákonná \"tříminutová lhůta\" slouží pro rozhodnutí pro podání nabídky a začíná
plynout od výzvy účastníků dražby k podávání nabídek, která je podle ustanovení
§ 2 písm. g) zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších
předpisů obligatorní součástí vyvolání. Vyvolání je sice začátkem dražby, ale
pouze v případě, kdy \"je perfektně, tedy podle zákona, učiněno\". Je-li výzva
k podávání nabídek součástí vyvolání, je vyvolání učiněno a dražba zahájena až
provedením této výzvy a opačně; dražbu nelze považovat za zahájenou pouhou
výzvou k podávání nabídek bez prohlášení licitátora o předmětu dražby. Vyvolání
je perfektní provedením úkonu, jenž je proveden později, a od tohoto momentu je
možno uvažovat o zahájení dražby. Takto počítaná lhůta v uvedené dražbě však
nebyla dodržena.
Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 5.11.2004 č.j. 19 C 119/2004-40
žalobu zamítl, a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalovaným 1) a 3) na
náhradě nákladů řízení 9.708,70 Kč k rukám advokáta a že žalobce je povinen
zaplatit žalovanému 2) na náhradě nákladů řízení 8.759,60 Kč k rukám advokáta.
Z výsledků dokazování v první řadě dovodil, že žalobce se dne 18.5.2004
zúčastnil dražby listinných akcií žalovaného 1), kterou na jeho návrh provedl
žalovaný 2) jako dražebník, a že vydražitelem akcií se stal žalovaný 3). Z
videozáznamu o průběhu dražby zjistil, že vyvolání bylo zahájeno popisem
předmětu dražby v 16:01:49 hodin a že příklep byl udělen v 16:05:31 hodin. Z
výpovědi svědka Ing. I. P. měl za prokázané, že licitátorka \"po dlouhém
poučení o průběhu dražby (příhoz je perfektní ústní nabídkou)\" vyzvala
účastníky dražby k příhozu, že příhoz provedl zástupce žalovaného 3), že
licitátorka několikrát zopakovala výzvu k dalšímu příhozu, že oznámila udělení
příklepu a příklep následně udělila a že žalobce sice měl zvednuté číslo, ale
neučinil žádnou ústní nabídku. Na základě výpovědi svědka O. P. dovodil, že
licitátorka úvodem oznámila, jak se mají účastníci dražby hlásit a že musí říct
nabízenou částku, a že po příhozu \"bylo v místnosti ticho a nikdo žádnou
nabídku neučinil\". Soud prvního stupně dospěl k závěru, že podle ustanovení §
47 odst. 6 \"ve spojení\" s ustanovením § 2 písm. g) zákona č. 26/2000 Sb., o
veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů byla dražba řádně zahájena
popisem předmětu dražby, že podle ustanovení § 47 odst. 9 a § 2 písm. i) tohoto
zákona neučinil žalobce řádně vyšší podání, když \"neučil ústní nabídku\", a že
dražba začala v 16:01:49 hodin a skončila příklepem v 16:05:31 hodin, tedy \"v
zákonném tříminutovém limitu\"; žaloba proto nemůže být důvodná.
K odvolání žalobce Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 25.3.2005 č.j. 14 Co
62/2005-61 rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobě vyhověl, a
rozhodl, že všichni žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a
nerozdílně na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně 1.000,- Kč a na
náhradě nákladů odvolacího řízení dalších 1.000,- Kč. Po zopakování důkazu
videozáznamem o průběhu dražby odvolací soud dovodil, že dražbu licitátorka
započala v 16:00:40 hod. tím, že se představila, přivítala účastníky dražby,
upozornila na způsob činění podání a \"konstatovala\" předmět dražby; v
16:03:45 hod. licitátorka vyzvala účastníky dražby k podávání nabídek a v
16:05:31 hod. udělila příklep žalovanému 3). Podle názoru odvolacího soudu je
dražba zahájena vyvoláním, tedy sdělením předmětu dražby, a současně výzvou
licitátora, aby účastníci podávali nabídky, a \"pokud licitátorka ukončila
konstatování předmětu dražby a vyzvala účastníky k podávání nabídek v 16:03:45
hod., byla dražba zahájena tímto okamžikem\"; protože příklep lze udělit
nejdříve 3 minuty po zahájení dražby a protože ve skutečnosti byl udělen již v
16:05:31 hod., bylo při provedení dražby postupováno v rozporu s ustanovením §
47 odst. 9 věty třetí zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění
pozdějších předpisů a sporná dražba je tedy ve smyslu ustanovení § 48 odst.4
tohoto zákona neplatná. Závěr soudu prvního stupně o tom, že žalobce neučinil
další podání, považoval odvolací soud za správný, neboť z § 2 písm. i) zákona
č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů vyplývá, že,
byla-li rozdána čísla, musí být nabídka učiněna ústně a zvednutím čísla;
žalobce však jen zvedl své číslo, aniž by učinil ústní nabídku.
Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný 2) dovolání. Odvolací
soud učinil podle jeho názoru nesprávné skutkové zjištění z videozáznamu o
průběhu dražby, když považoval za okamžik zahájení dražby čas 16:03:45 hod.
Veřejné dražby totiž mají \"dvě základní fáze\"; první fází je vyvolání, které
začíná okamžikem, kdy licitátor začne uvádět kterýkoli údaj, který je podle
ustanovení § 47 odst. 6 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění
pozdějších předpisů obsahem vyvolání, a končí okamžikem, kdy podle ustanovení §
2 písm. g) zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších
předpisů licitátor ukončí výzvu účastníkům dražby k podávání nabídek, a druhá
fáze, spočívající v podávání nabídek, začíná okamžikem, kdy licitátor ukončí
výzvu účastníkům dražby k podávání nabídek, a končí okamžikem, kdy je udělen
příklep. Odvolací soud však \"ztotožnil\" okamžik zahájení dražby s okamžikem,
kdy licitátor ukončil \"konstatování předmětu dražby a vyzval účastníky k
podávání nabídek (v okamžiku skončení vyvolání)\", což by nutně znamenalo, že
\"by celá fáze vyvolání byla učiněna před okamžikem zahájení dražby\"; odvolací
soud tedy považuje za dražbu pouze její druhou fázi. Dovolatel současně
poukazuje na ustanovení § 47 odst.6, § 43 odst.1 písm.c), § 48 odst.7, § 47
odst.1, § 47 odst.5 a § 47 odst.3 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách,
ve znění pozdějších předpisů, z nichž dovozuje, že dražba nemůže být - jak
uvedl odvolací soud - považovaná za zahájenou až \"ukončením konstatování
předmětu dražby a výzvou k podávání nabídek\", že podle zákona je zahájena již
\"okamžikem, kdy licitátor začne uvádět kterýkoli údaj, který je obsahem
vyvolání ve smyslu ustanovení § 47 odst. 6 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných
dražbách, ve znění pozdějších předpisů\" a že proto \"lhůta tři minut (§ 47
odst. 9) musí být počítána od tohoto okamžiku\"; kdyby \"zákonodárce chtěl
vyjádřit\", aby se tříminutová lhůta počítala od okamžiku uvažovaného odvolacím
soudem, jistě by použil \"zcela jinou formulaci, např. po skončení vyvolání
nebo od doby, kdy mohou účastníci dražby podávat nabídky\". Dovolatel dále
vytýká odvolacímu soudu, že, \"ačkoli zaujal jiný právní názor než soud prvního
stupně, tento odlišný názor vůbec nezdůvodnil, pouze konstatoval, že pokud
licitátorka ukončila konstatování předmětu dražby a vyzvala účastníky k
podávání nabídek v 16.03.45 hod., byla dražba zahájena tímto okamžikem, a že
podle zákona lze udělit příklep tři minuty po zahájení dražby a dražba byla
zahájena v 16:03:45 hod., a proto považuje dražbu za neplatnou\". Žalovaný 2)
navrhl, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soud zrušil a aby mu věc vrátil k
dalšímu řízení.
Žalovaní 1) a 3) uvedli, že \"v důsledku vydání napadeného rozhodnutí
odvolacího soudu (kterým \"byli nuceni se řídit\") a s ohledem na časový odstup
od proběhlé dražby představuje \"společnost P., a.s., jejíž akcie byly
předmětem dražby, z hospodářského hlediska mrtvý organizmus, který již nelze
oživit a využít jej pro další podnikání, a že výsledek dovolání je proto z
pohledu možnosti dalšího fungování společnosti bez významu\".
Žalobce navrhl, aby dovolací soud dovolání zamítl. Ztotožnil se s názorem
odvolacího soudu v tom, že časový limit podle ustanovení § 47 odst. 9 věty
třetí zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů
počíná běžet \"sdělením předmětu dražby a současně výzvou licitátora, aby
účastníci podávali nabídky, tedy okamžikem ukončení výzvy k podávání nabídek\",
to vše za předpokladu, že byl sdělen předmět dražby. Domnívá se, že smyslem a
účelem časového limitu je zabránit tzv. \"bleskovým dražbám\" a poskytnout
účastníkům dražby dostatečný prostor pro zvyšování nabídek a zvážení svých
postupů a dosáhnout tím \"maximálního výtěžku dražby a uspokojení věřitelů\".
Kdyby se časový limit tří minut počítal již od okamžiku, kdy licitátor počne
sdělovat předmět dražby, tento účel by nebyl splněn a ustanovení samo by nemělo
\"žádný smysl\".
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) po zjištění,
že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou
osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o.s.ř. a
že jde o rozsudek, proti kterému je ve výroku o věci samé podle ustanovení §
237 odst. 1 písm. a) o.s.ř. dovolání přípustné, přezkoumal rozsudek odvolací
soudu ve smyslu ustanovení § 242 o.s.ř. bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1
věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.
Projednávanou věc je třeba i v současné době posoudit - s ohledem na to, že
napadená veřejná nedobrovolná dražba byla provedena dne 18.5.2004 - podle
zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění zákonů č. 120/2001 Sb.,
č. 517/2002 Sb. a č. 257/2004 Sb., tedy ve znění účinném do 9.5.2005 (dále jen
\"zákona o veřejných dražbách\").
Z hlediska skutkového stavu věci bylo v projednávané věci mimo jiné zjištěno
(správnost zjištění soudů v tomto směru dovolatel nezpochybňuje), že žalovaný
2) provedl dne 18.5.2004 na návrh žalovaného 1) veřejnou nedobrovolnou dražbu
13.247 kusů listinných akcií na majitele o jmenovité hodnotě 1.000,- Kč,
jejichž emitentem byl žalovaný 1) a které nebyly ve smyslu ustanovení § 214
odst.4 obchodního zákoníku akcionáři převzaty. V dražební vyhlášce ze dne
3.3.2004 bylo zahájení dražby vyhlášené na den 18.5.2004 stanoveno na 16.00
hodin s tím, že zápis účastníků dražby začíná v 15.30 hodin. Dražbu řídila
licitátorka P. N., která \"započala s popisem předmětu dražby\" v 16:01:49
hodin (podle zjištění soudu prvního stupně) nebo v 16:01:40 hodin (podle
zjištění odvolacího soudu), která \"ukončila konstatování předmětu dražby a
vyzvala účastníky k podávání nabídek\" v 16:03:45 hodin a která udělila příklep
žalovanému 3) v 16:05:31 hodin. Žalobce jako účastník dražby se domáhá ve
smyslu ustanovení § 48 odst.4 zákona o veřejných dražbách vyslovení neplatnosti
dražby kromě jiného proto, že příklep byl žalovanému 3) udělen v rozporu s
ustanovením § 47 odst.9 věty třetí zákona o veřejných dražbách před uplynutím
tří minut po zahájení dražby.
Podle ustanovení § 48 odst.4 zákona o veřejných dražbách může účastník dražby,
dražební věřitel nebo navrhovatel navrhnout u soudu, aby soud vyslovil
neplatnost dražby, nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 15 odst.1 až 3, § 39,
§ 42, § 43 odst.1 až 3, 5 až 7, § 44, § 47 odst.1 až 12 a v § 49; soud vysloví
v takových případech neplatnost dražby. Důvodem vyslovení neplatnosti
nedobrovolné dražby nemůže být skutečnost, že nebyla doručena dražební vyhláška
vlastníkovi předmětu dražby, zástavci, je-li osobou odlišnou od vlastníka
předmětu dražby, nebo dlužníkovi, pokud jim dražebník dražební vyhlášku ve
stanovené lhůtě zaslal. Není-li toto právo uplatněno do 3 měsíců ode dne konání
dražby, zaniká.
Veřejnou dražbou prováděnou podle zákona o veřejných dražbách se rozumí - jak
vyplývá z ustanovení § 2 písm.a) tohoto zákona - veřejné jednání, jehož účelem
je převod vlastnického nebo jiného práva k předmětu dražby, konané na základě
návrhu navrhovatele, při němž se licitátor obrací na předem neurčený okruh osob
přítomných na předem určeném místě s výzvou k podávání nabídek a při němž na
osobu, která za stanovených podmínek učiní nejvyšší nabídku, přejde příklepem
licitátora vlastnictví nebo jiné právo k předmětu dražby, jakož i veřejné
jednání, které bylo licitátorem ukončeno z důvodu, že nebylo učiněno ani
nejnižší podání.
Jde-li o nedobrovolnou veřejnou dražbu, draží se, pokud účastníci dražby činí
vyšší podání. Nebylo-li přes dvojí výzvu a prohlášení licitátora: \"neučiní-li
někdo z přítomných účastníků dražby podání vyšší, než bylo podání naposled
učiněné účastníkem dražby (označení účastníka dražby, který učinil nejvyšší
podání), udělím mu příklep\" učiněno vyšší podání, oznámí licitátor ještě
jednou poslední podání a po třetí výzvě udělí příklep účastníkovi dražby, který
učinil nejvyšší podání. Příklep lze udělit nejdříve 3 minuty po zahájení dražby
(srov. § 47 odst.9 věty první, druhou a třetí zákona o veřejných dražbách).
Nedobrovolná veřejná dražba se zahajuje vyvoláním [srov. § 2 písm.h) a § 47
odst.6 větu první zákona o veřejných dražbách]. Podle ustanovení § 2 písm.g)
zákona o veřejných dražbách se vyvoláním rozumí prohlášení licitátora o
předmětu dražby a výzva účastníkům dražby k podávání nabídek a podle ustanovení
§ 47 odst.6 věty druhé zákona o veřejných dražbách je obsahem vyvolání označení
a popis předmětu dražby a jeho odhadnutá nebo zjištěná cena, údaje o právech a
závazcích na předmětu dražby váznoucích a s ním spojených, pokud mají podstatný
vliv na hodnotu předmětu dražby, údaje o nájemních smlouvách týkajících se
předmětu dražby a závazcích z nich vyplývajících, nejnižší podání a stanovený
minimální příhoz a popřípadě i skutečnost, že předmětem dražby je kulturní
památka.
Vyvolání představuje v nedobrovolné veřejné dražbě - jak vyplývá zejména z
ustanovení § 2 písm.g) a h) a § 47 odst.6 zákona o veřejných dražbách - takový
její úsek (fázi), v němž licitátor jednak činí prohlášení o předmětu dražby
(obsah prohlášení je uveden v ustanovení § 47 odst.6 věty druhé zákona o
veřejných dražbách), jednak vyzývá účastníky dražby k podávání nabídek. Je
nepochybné, že vyvolání vždy vyžaduje určitou dobu (časový interval), potřebnou
k tomu, aby licitátor sdělil (mohl sdělit) všechny předepsané údaje a
náležitosti vyvolání. Označuje-li zákon o veřejných dražbách vyvolání za
zahájení dražby, znamená to mimo jiné, že není možné hovořit o přesném okamžiku
zahájení dražby; zcela jednoznačně lze stanovit pouze čas, v němž licitátor
započne s vyvoláním, přičemž celková doba, po kterou bude vyvolání trvat,
závisí kromě rozsahu sdělovaných informací také na postupu, který při svém
prohlášení o předmětu dražby a při výzvě k podávání nabídek licitátor zvolil.
Zákon o veřejných dražbách hovoří o zahájení dražby ve vztahu k
nedobrovolným veřejným dražbám v ustanoveních § 12 odst.1, § 14 odst.3, § 15
odst.1, § 42 odst.2, § 43 odst.1 písm.c), § 43 odst.2, § 43 odst.3, § 46
odst.6, § 45 odst.1, § 45 odst.2, § 46 odst.1, § 47 odst.3, § 47 odst.5, § 47
odst.9, § 47 odst.12, § 48 odst.7 a § 49 odst.4. Protože vyvolání, kterým se
zahajuje dražba, si vyžádá vždy určitou dobu (časový interval), jejíž trvání
nelze předem stanovit, musí - logicky vzato - trvat stejnou dobu (čas) také
zahájení dražby. Vyvolání (provedení všech úkonů stanovených pro vyvolání) tak
představuje současně zahájení dražby; nemůže být tedy správný názor žalovaného
2), který - jak vyplývá z jeho dovolání - považuje za zahájení dražby nikoliv
vyvolání, ale již první licitátorem učiněný úkon při vyvolání.
Z výše uvedených důvodů dospěl Nejvyšší soud ČR k závěru, že zahájení
nedobrovolné veřejné dražby trvá po dobu potřebnou k tomu, aby licitátor učinil
prohlášení o předmětu dražby a výzvu účastníkům dražby k podávání nabídek, a že
je není možné ztotožňovat ani s okamžikem, v němž licitátor započal s
vyvoláním, ani s ukončením vyvolání. Předepisuje-li tedy zákon o veřejných
dražbách, co se má stát \"před zahájením dražby\" nebo \"do zahájení dražby\",
musí příslušný úkon nebo stav nastat dříve, než licitátor započal s vyvoláním.
Hovoří-li zákon o veřejných dražbách o \"času zahájení dražby\", rozumí tím
dobu, kdy bude licitátorem učiněn v pořadí první úkon vyvolání. Uvádí-li se v
ustanovení § 47 odst.9 větě třetí, že příklep lze udělit nejdříve 3 minuty \"po
zahájení dražby\", nezačíná běžet tato doba od okamžiku, v němž licitátor
započal s vyvoláním (učinil v pořadí první úkon vyvolání), ale od jeho
ukončení, tedy poté, co vyzval účastníky dražby k podávání nabídek (k podáním).
V projednávané věci licitátorka P. N. - jak uvedeno již výše - ukončila
vyvolání a vyzvala účastníky sporné dražby k podáním v 16:03:45 hodin a
odvolací soud tedy správně dovodil, že od tohoto času začala běžet doba 3 minut
k udělení příklepu ve smyslu ustanovení § 47 odst.9 věty třetí zákona o
veřejných dražbách. Protože příklep byl udělen (podle zjištění soudů) před
uplynutím této doby již v 16:05:31 hodin, je v souladu se zákonem závěr
odvolacího soudu, podle kterého je sporná dražba neplatná.
Důvodná není ani námitka dovolatele, v níž odvolacímu soudu vytýká, že \"svůj
odlišný právní názor\" ve věci \"vůbec nezdůvodnil. Z odůvodnění napadeného
rozsudku odvolacího soudu je totiž nepochybné, že odvolací soud z hlediska
právního posouzení věci dovodil, že \"dražbě je zahájena vyvoláním, tedy
sdělením předmětu dražby a současně výzvou licitátora, aby účastníci podávali
nabídky\", a že na základě zjištěného skutkového stavu uzavřel, že k udělení
příklepu v 16:05:31 hodin došlo před uplynutím doby 3 minut podle ustanovení §
47 odst.9 věty třetí zákona o veřejných dražbách; odvolací soud tedy svůj
\"odlišný\" právní názor zdůvodnil dostatečně určitě a srozumitelně.
Protože rozsudek odvolacího soudu je z hlediska uplatněných dovolacích důvodů
správný a protože nebylo zjištěno (a ani dovolatelem tvrzeno), že by byl
postižen některou z vad uvedených v ustanovení § 229 odst.1 o.s.ř., § 229 odst.
2 písm. a) a b) o.s.ř. nebo v § 229 odst. 3 o.s.ř. anebo jinou vadou, která by
mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud České
republiky dovolání žalovaného 2) podle ustanovení § 243b odst. 2 části věty
před středníkem o.s.ř. zamítl.
V dovolacím řízení vznikly žalobci náklady, které spočívají v odměně za
zastupování advokátem ve výši 4.500,- Kč [srov. § 8 písm.a) a § 10 odst. 3
vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění vyhlášek č. 49/2001 Sb., č.110/2004 Sb. a č.
617/2004 Sb.] a v paušální částce náhrad výdajů ve výši 150,- Kč (srov. § 13
odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb., č. 484/2000
Sb., č. 68/2003 Sb. a č. 618/2004 Sb.). Vzhledem k tomu, že zástupce žalobce
advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží (srov. též
právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15.12.2004 sp. zn. 21
Cdo 1556/2004, který byl uveřejněn pod č. 21 ve Sbírce soudních rozhodnutí a
stanovisek, roč. 2005) k nákladům řízení, které žalobci za dovolacího řízení
vznikly, vedle odměny za zastupování advokátem a paušální částky náhrad výdajů
rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty z této odměny a náhrad (srov. § 137
odst.1 a 3 a § 151 odst.2 větu druhou o.s.ř.) ve výši 883,50 Kč. Protože
dovolání žalovaného 2) bylo zamítnuto, dovolací soud mu podle ustanovení § 243b
odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. uložil, aby žalobci
náklady v celkové výši 5.533,50 Kč nahradil. Žalovaný 2) je povinen přiznanou
náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám advokáta, který žalobce v tomto řízení
zastupoval (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).
Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanými 1) a 3) v dovolacím řízení úspěšnému
žalobci žádné náklady nevznikly. Dovolací soud proto podle ustanovení § 243b
odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 části věty před středníkem
o.s.ř. rozhodl, že žádný z těchto účastníků nemá právo na náhradu nákladů
dovolacího řízení.
Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. června 2006
JUDr.
Ljubomír Drápal, v. r.
předseda
senátu