Nejvyšší soud Usnesení občanské

21 Cdo 1890/2012

ze dne 2012-12-18
ECLI:CZ:NS:2012:21.CDO.1890.2012.1

21 Cdo 1890/2012

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců Mgr. Davida Havlíka a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce S. M., zastoupeného Mgr. Františkem Drlíkem, advokátem se sídlem v Šumperku, nám. Míru 9, o způsobilost k právním úkonům, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 35 Nc 1607/2010, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 21. prosince 2011 č.j. 70 Co 508/2011-165, takto:

I. Dovolání žalobce se odmítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o. s. ř.):

Okresní soud v Olomouci usnesením ze dne 18.10.2011 č.j. 35 Nc 1607/2010-155 odmítl podání žalobce "označené jako žaloba na obnovu řízení a pro zmatečnost ze dne 30.7.2010 a žaloba pro zmatečnost ze dne 14.3.2011" a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

K odvolání žalobce Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci usnesením ze dne 21.12.2011 č.j. 70 Co 508/2011-165 usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu, které bylo doručeno zástupci žalobce advokátovi Mgr. Františku Drlíkovi dne 24.1.2012, podal žalobce dovolání. Uvedl v něm, že "žádá zrušit" napadené usnesení, a zároveň požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce.

Okresní soud v Olomouci usnesením ze dne 29.2.2012 č.j. 35 Nc 1607/2010-172 žalobci přiznal osvobození od soudních poplatků a ustanovil mu "k ochraně jeho zájmů" zástupcem advokáta Mgr. Františka Drlíka; usnesení nabylo ve výroku o ustanovení zástupce žalobci právní moci (podle potvrzení vyznačeném ve spise) dne 21.3.2012.

Okresní soud v Olomouci poté usnesením ze dne 23.4.2012 č.j. 35 Nc 1607/2010-175 vyzval žalobce k doplnění jeho dovolání ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, poučil ho jak má doplnění provést a poučil ho i o následcích nesplnění výzvy; usnesení bylo zástupci žalobce doručeno dne 27.4.2012.

Žalobce prostřednictvím svého zástupce Mgr. F. D. doplnil dovolání o uvedení dovolacího důvodu a návrhu až podáním ze dne 30.5.2012, které bylo soudu prvního stupně doručeno dne 31.5.2012.

Podle ustanovení § 241b odst. 3 o. s. ř. zákona dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241 o. s. ř., běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30 o. s. ř.), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.

Marným uplynutím dovolací lhůty se uvedené vady dovolání stávají neodstranitelnými. Dovolání, které nebylo o uvedené náležitosti doplněno v propadné (prekluzivní) lhůtě určené v ustanovení § 241b odst. 3 o. s. ř., Nejvyšší soud podle ustanovení § 243c odst. 1 a § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítne (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.6.2003 sp. zn. 29 Odo 108/2002, uveřejněné pod č. 21 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2004, a pod č. 119 v časopise Soudní judikatura, roč. 2003).

V posuzovaném případě nebyly ve včasném dovolání žalobce proti usnesení odvolacího soudu vylíčeny okolnosti, v nichž se spatřuje nesprávnost napadeného usnesení odvolacího soudu a které by mohly naplnit kterýkoli z dovolacích důvodů taxativně uvedených v ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř. V dovolání je totiž uvedeno, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, jen tehdy, jestliže dovolatel popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že určitý dovolací důvod je dán, tedy - řečeno jinak - jestliže vylíčí okolnosti, v nichž spatřuje nesprávnost rozhodnutí odvolacího soudu a které tak naplňují alespoň některý z dovolacích důvodů taxativně uvedených v ustanovení § 241a odst. 2 a 3 o. s. ř. Chybí-li v dovolání vylíčení okolností, v nichž dovolatel spatřuje naplnění dovolacího důvodu, není v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak není možné z hlediska jeho správnosti přezkoumat (srov. § 242 odst. 3 větu první o. s. ř.).

Žalobci byl ustanoven zástupcem advokát Mgr. František Drlík usnesením soudu prvního stupně, které nabylo právní moci dnem 21.3.2012; lhůta k doplnění dovolání o chybějící dovolací důvody proto žalobci marně uběhla dne 21.5.2012 (srov. § 57 odst. 2 a § 241b odst. 3 o. s. ř.). Doplnil-li žalobce dovolací důvody podáním ze dne 30.5.2012, doručenému soudu prvního stupně dne 31.5.2012, stalo se tak opožděně; k tomuto podání dovolací soud proto nemohl přihlédnout.

Na uvedeném závěru nic nemění ani to, že soud prvního stupně vyzval žalobce (jeho zástupce) k doplnění jeho dovolání ve lhůtě jednoho měsíce ode dne 27.4.2012, kdy mu bylo doručeno usnesení ze dne 23.4.2012 č.j. 35 Nc 1607/2010-175. Lhůta k doplnění dovolání uvedená v ustanovení § 241b odst. 3 o. s. ř. je lhůtou zákonnou, o jejímž prodloužení soud není oprávněn rozhodovat, ostatně, žalobce ani tuto lhůtu k doplnění dovolání o vylíčení dovolacích důvodů nevyužil.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení § 243c odst. 1 a § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., neboť žalobce nemá s ohledem na výsledek dovolacího řízení na náhradu svých nákladů právo.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 18. prosince 2012

JUDr. Ljubomír Drápal, v. r. předseda senátu