Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce P. K., zastoupeného Mgr. Zdeňkem Pokorným, advokátem se sídlem v Brně, Anenská č. 8, proti žalované České poště, s.p. se sídlem v Praze 1, Politických vězňů 909/4, IČO: 47114983, o 21.500,- Kč s úroky z prodlení, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 48 C 337/96, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8. prosince 2009 č.j. 15 Co 304/2008-212, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
S t r u č n é o d ů v o d n ě n í (§ 243c odst.2 o.s.ř.) :
Proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8.12.2009 č.j. 15 Co 304/2008-212, kterým byl potvrzen rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 22.11.2007 č.j. 48 C 337/96-163 ve výroku, jímž byla zamítnuta žaloba o zaplacení 21.500,- Kč s úroky z prodlení, podal žalobce včasné dovolání.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) po přezkoumání napadeného pravomocného rozsudku odvolacího soudu, které provedl bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o.s.ř.), dospěl k závěru, že dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o.s.ř.).
Dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [§ 237 odst.1 písm.a) o.s.ř.] nebo jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [§ 237 odst.1 písm.b) o.s.ř.], anebo jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení § 237 odst.1 písm.b) o.s.ř. a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [§ 237 odst.1 písm.c) o.s.ř.]; to neplatí ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a v obchodních věcech 100.000,- Kč, přičemž se nepřihlíží k příslušenství pohledávky [§ 237 odst.2 písm.a) o.s.ř.].
V posuzované věci bylo dovoláním dotčeným rozsudkem rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím částku 50.000,- Kč. Protože dovolání žalobce do potvrzujícího výroku rozsudku odvolacího soudu o věci samé není v posuzovaném případě podle hledisek uvedených v ustanovení § 237 o.s.ř. přípustné, a protože zákon v takovém případě - jak vyplývá z ustanovení § 237 odst. 2 o.s.ř - nepřipouští dovolání ani na základě rozhodnutí dovolacího soudu (přípustnost nezakládá nesprávné poučení o dovolání udělené v závěru rozhodnutí odvolacího soudu bez přihlédnutí k uvedenému zákonnému omezení), je nepochybné, že dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., neboť žalobce, který z procesního hlediska zavinil, že dovolání bylo odmítnuto, na náhradu nákladů řízení nemá právo a žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 5. ledna 2011
JUDr. Zdeněk N o v o t n ý , v. r. předseda senátu