21 Cdo 2500/2014
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr.
Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Romana Fialy v exekuční
věci oprávněného Sampa Invest, s. r. o. se sídlem v Praze 1 - Josefově,
Maiselova č. 38/15, IČO 27107515, zastoupeného Mgr. Petrem Řehákem, advokátem
se sídlem v Praze 3 – Žižkově, Domažlická č. 1256/1, proti povinnému M. D.,
zastoupenému JUDr. Vladimírem Krčmou, advokátem se sídlem Hradci Králové,
Střelecká č. 437/4, za účasti manželky povinného M. D., zastoupené Mgr. Alešem
Miklem, advokátem se sídlem v Turnově, Palackého č. 211, a věřitele Komerční
banky, a. s. se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 33 čp. 969, pro 10.144. 950,10 Kč
s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr. Milana Suchánka se sídlem
Exekutorského úřadu v Praze 9, Pod Pekárnami č. 245/10, o dovolání věřitele
proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. prosince 2011, č. j.
20 Co 492/2011-295, takto:
Usnesení krajského soudu a usnesení soudního exekutora JUDr. Milana Suchánka ze
dne 4. 10. 2011, č. j. 085 EX 1244/03-244, se zrušují a věc se vrací soudnímu
exekutorovi JUDr. Milanu Suchánkovi k dalšímu řízení.
Na návrh Interbanky a. s. se sídlem v Praze 1 Václavské náměstí č. 40, IČO
14893649, Okresní soud v Semilech usnesením ze dne 12. 9. 2003, č. j. Nc
1415/2003 – 9, nařídil podle vykonatelného směnečného platebního rozkazu
Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 6. 1990, sp. zn. Cm 181/98, ve
spojení se rozsudkem „shodného soudu“ ze dne 18. 9. 2001, č. j. 43 Cm 59/2000 –
130, a ve spojení s usnesením „shodného soudu“ ze dne 14. 1. 2002, č. j. 43 Cm
59/2000 - 212, k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 10.144.950,10 Kč se
6 % úrokem ročně od 24. 4. 1999 do zaplacení, pohledávky ve výši 33.817,- Kč
za směnečný peníz, a nákladů nalézacího řízení ve výši 468.338,- Kč exekuci,
jejímž provedením pověřil JUDr. Milana Suchánka, soudního exekutora se sídlem v
Praze 9, Pod Pekárnami č. 245/10.
Soudní exekutor JUDr. Milan Suchánek - poté, co usnesením ze dne 30. 10. 2003,
č. j. Ex 1244/03 – 47, přibral do řízení dalšího účastníka, „a to manželku
povinného: D. M., která se bude řízení účastnit na straně povinného“ -
exekučním příkazem ze dne 30. 10. 2003, č. j. Ex 1244/03 – 51, nařídil
provedení exekuce prodejem nemovitosti k uspokojení pohledávky oprávněného ve
výši: „jistina 10.144.950,10 Kč, 6% úrok z částky 10.144.950,10 Kč od 24. 4.
1999 do zaplacení, úrok ke dni 30. 10. 2003 je 2.751.644,00 Kč, směnečný peníz
33.817,00 Kč, náklady nalézacího řízení 468 338,00 Kč“ a nákladů exekuce a
nákladů oprávněného účelně vynaložených k vymáhání pohledávky, tak jak budou
určeny v příkaze k úhradě nákladů exekuce, a to prodejem nemovitostí
„evidovaných na manželku povinného D. M., se vším, co k těmto nemovitostem
patří:
Nemovitosti zapsané na LV 3846, kat. území T., okres Semily, obec T.
- pozemková parcela č. 3433/4 o výměře 279 m2 – trvalý travní porost
- pozemková parcela č. 3433/7 o výměře 121 m2 – zastavěná plocha a nádvoří
- budova T. – objekt bydlení, na pozemkové parcele č. 3433/7“.
Soudní exekutor JUDr. Milan Suchánek – poté, co usnesením ze dne 15. 9. 2004,
č. j. Ex 1244/03 – 119, rozhodl, že Sampa Invest, s. r. o., Vodičkova 39, 11000
Praha 1 - Nové Město, IČO 27107515 „vstupuje do řízení na místě oprávněného a
to za stavu řízení, jaký tu je v době jeho nástupu do řízení“ – usnesením ze
dne 17. 8. 2009, č. j. 085 EX 1244/03-213, určil cenu nemovitostí „evidovaných
na manželku povinného D. M. t. j.: nemovitosti zapsané na LV 3846, kat. území
T., okres Semily, obec T.“ se všemi součástmi a příslušenstvím částkou
„2.00.000,- Kč“ (správně 2.000.000,- Kč), cenu „práv/závad“ („Nájemní právo
představující nájem bytové jednotky sestávající se z obývacího pokoje, kuchyně,
šatny, chodby, WC a koupelny v přízemí a dvou pokojů a WC v I. NP na dobu
určitou od 1. 1. 2002 do 30. 6. 2020 svědčící L. D.“) částkou 690.000,- Kč, a
výslednou cenu nemovitostí, se všemi součástmi a příslušenstvím částkou
1.310.000,- Kč; zároveň rozhodl, že „Závady, které prodejem v dražbě
nezaniknou: nájemní právo představující nájem bytové jednotky sestávající se z
obývacího pokoje, kuchyně, šatny, chodby, WC a koupelny v přízemí a dvou pokojů
a WC v I. NP na dobu určitou od 1. 1. 2002 do 30. 6. 2020 svědčící L. D.“, a že
„jiná práva nebo závady, které prodejem v dražbě nezaniknou, nebyly zjištěny“.
K odvolání povinného Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 22. 7.
2010, č. j. 24 Co 331/2010 – 230, usnesení soudního exekutora potvrdil v tom
správném znění, že cena nemovitostí a jejího příslušenství se určuje částkou
2.000.000,- Kč.
Soudní exekutor JUDr. Milan Suchánek usnesením ze dne 4. 10. 2011, č. j. 085 EX
1244/03-244, nařídil dražební jednání - elektronickou dražbu nemovitostí
zapsaných na LV 3846, kat. území T., okres Semily, obec T., „která se koná
prostřednictvím elektronického systému dražeb na adrese portálu http:/ /
www.exdrazby.cz“, stanovil podmínky, za nichž se dražba koná, výslednou cenu
dražených nemovitostí určenou „usnesením soudního exekutora č. j. 085 EX
1244/03-1244/03-213 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové č.
j.: 24 Co 331/2010-230“ určil částkou 1.310.000,- Kč a nejnižší podání stanovil
„ve výši dvou třetin výsledné ceny dražených nemovitostí a jejich
příslušenství, práv a jiných majetkových hodnot, tj. na částku: 873.333,33 Kč“.
Pod bodem X. usnesení stanovil, že „Při rozvrhu podstaty se mohou oprávněný,
ti, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a další věřitelé povinného
domáhat uspokojení jiných vymahatelných pohledávek nebo pohledávek zajištěných
zástavním právem, než pro které byla nařízena exekuce, jestliže je přihlásí
nejpozději do zahájení dražebního jednání, jestliže v přihlášce uvedou výši
pohledávky a jejího příslušenství a prokáží-li je příslušnými listinami“, a že
„K přihláškám, v nichž výše pohledávky nebo jejího příslušenství nebude
uvedena, se nepřihlíží“. A pod bodem XI., že „Oprávněného a ty, kdo přistoupili
do řízení jako další oprávnění, jakož i ostatní věřitele povinného, kteří
požadují uspokojení svých pohledávek při rozvrhu podstaty, tímto vyzývá, aby
sdělili soudnímu exekutorovi, zda žádají zaplacení svých pohledávek“, že
„Nepožádají-li tyto osoby o zaplacení před zahájením dražebního jednání, může
vydražitel dluh povinného vůči nim převzít (podle § 336g OSŘ)“, že „Převzetím
dluhu nastoupí vydražitel místo povinného, souhlas věřitele se nevyžaduje“, a
že „Je – li pohledávka, do níž vydražitel nastoupil místo povinného jako
dlužník, zajištěna zástavním právem na prodávaných nemovitostech, působí
zástavní právo vůči vydražiteli“.
Krajský soud v Hradci Králové - poté, co se podáním ze dne 12. 10. 2011
(doručeným soudnímu exekutorovi dne 17. 10. 2011) věřitel Komerční banka, a. s.
se sídlem Praha 1, Senovážné náměstí č. 28a, „přihlásil do exekučního řízení
svou pohledávku ve výši 11.415.131,44 Kč s příslušenstvím“ a prohlásil, že se
„domáhá jejího zaplacení v hotovosti v rámci rozvrhu podstaty v tomto exekučním
řízení“ - usnesením ze dne 15. 12. 2011, č. j. 20 Co 492/2011-295, k odvolání
povinného, M. D. a věřitele usnesení soudního exekutora potvrdil. Námitky
věřitele spočívající v tom, že cena nemovitostí uvedená v dražební vyhlášce
neodpovídá skutečnosti a že na nemovitosti nevázne závada spočívající v
nájemním právu k bytové jednotce pro L. D., odmítl s tím, že „v této fázi
řízení“ již tyto námitky nemůže řešit. O ceně nemovitostí, včetně existence
závad na nemovitosti váznoucích, bylo již dříve pravomocně rozhodnuto usnesením
soudního exekutora ze dne 17. 8. 2009, č. j. 085 EX 1144/03 - 213, potvrzeným
usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. 7. 2010, č. j. 24 Co
331/2010 - 230. Toto rozhodnutí bylo pro další průběh řízení závazné a soud
nemohl otázky v nich řešené znovu přezkoumávat. Přezkoumávat mohl jen to, zda
údaje v dražební vyhlášce odpovídají usnesení o ceně nemovitostí; v daném
případě tomu tak bylo.
V dovolání proti usnesení odvolacího soudu věřitel namítá, že mu, jako
zástavnímu věřiteli, nebylo v rozporu s ustanovením § 336a odst. 4 o. s. ř.
doručeno usnesení o ceně dražených nemovitostí vydané v tomto řízení („dle
textu odůvodnění odvolacího soudu se zřejmě jednalo o usnesení č. j. 085 EX
1244/03-213, ze dne 17. 8. 2009“). Nemohl se tak ani vyjádřit ke skutečnostem,
které usnesení o ceně dražených nemovitostí obsahovalo, mj. ke stanovené
výsledné ceně nemovitosti a ke skutečnosti, zda nájemní právo svědčící L. D.,
je právem, které v dražbě nezaniká. Koncepce neumožňující zástavnímu věřiteli
napadnout výslednou cenu dražené nemovitosti by byla také v rozporu s
hmotněprávní úpravou zástavního práva, když by zástavního věřitele jakožto
osobu, na níž byl zástavním právem přenesen ekonomický obsah vlastnictví k
zástavě a která má k zástavě (resp. k výnosu jejího zpeněžení) silnější právo
než kterýkoliv z pozdějších zástavních věřitelů, nezajištěných věřitelů či
zástavní dlužník, zcela zbavovala možnosti ovlivnit výslednou cenu dražených
nemovitostí, resp. bránit se jejímu záměrnému podhodnocení. Je to však přitom
právě přednostní zástavní věřitel, kterému primárně připadne výtěžek zpeněžení
po odečtení nákladů a odměny exekutora; především v zájmu přednostního
zástavního věřitele je, aby došlo ke zpeněžení zástavy za cenu maximální,
umožňující co nejvyšší uspokojení zajištěné pohledávky tohoto věřitele. Kdyby
byla zástavnímu věřiteli upírána možnost bránit se exekutorem určené
(neodpovídající) ceně dražených nemovitosti, „výsadní postavení zástavního
věřitele ve vztahu k zástavě by bylo - v rozporu s hmotným právem (ustanovení §
152 obč. z. a n.) - zcela popřeno“. Navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení
zrušil a aby věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního
řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění
účinném do 31. 12. 2012 (dále jen „o. s. ř.“), neboť dovoláním je napadeno
usnesení odvolacího soudu, které bylo vydáno před 1. 1. 2013 (srov. Čl. II bod
7. zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní
řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a Čl. II bod 2.
zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní
řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Po zjištění, že
dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě
uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř. a že jde o usnesení, proti kterému
je podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) a § 237 odst. 3 o. s. ř. dovolání
přípustné (neboť odvolací soud nesprávně vyložil podmínky, za nichž lze v
exekučním řízení nařídit dražební jednání), přezkoumal napadené usnesení ve
smyslu ustanovení § 242 o. s. ř. bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta
první o. s. ř.) a dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné.
Vzhledem k tomu, že usnesení o nařízení dražebního jednání - elektronické
dražby nemovitostí bylo vydáno dne 4. 10. 2011, je třeba správnost postupu
exekutora posuzovat podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve
znění do dne 31. 12. 2011, tj. do dne, než nabyly účinnosti zákon č. 255/2011
Sb., kterým se mění zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a
družstev, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, zákon č.
364/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými
opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, zákon č. 420/2011
Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o trestní
odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, a zákon č. 470/2011 Sb.,
kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění
pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále též jen „o. s. ř.“) a podle
zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční
řád) a o změně dalších zákonů, ve znění do 31. 12. 2012, tj. do dne, než nabyly
účinnosti zákon č. 428/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s
přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření, a
zákon č. 396/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní
řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále též jen
„ex. ř.“).
Podle ustanovení § 52 odst. 2 ex. ř. nestanoví-li tento zákon jinak, je
exekutor oprávněn vykonat všechny úkony, které občanský soudní řád a další
právní předpisy jinak svěřují při provedení výkonu rozhodnutí soudu, soudci,
vykonavateli nebo jinému zaměstnanci soudu.
Podle ustanovení § 69 ex. ř. nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na
provádění exekuce prodejem movitých věcí a nemovitostí přiměřeně ustanovení
občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí a
nemovitostí.
Podle ustanovení § 336o odst. 1 o. s. ř. dražbu lze uskutečnit i elektronicky.
Pro elektronickou dražbu platí obdobně ustanovení § 336b až 336n (srov.
ustanovení § 336o odst. 3 o. s. ř.).
Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce) prodejem
nemovitostí soud (exekutor) ustanoví znalce, kterému uloží, aby ocenil
nemovitost a její příslušenství a aby ocenil jednotlivá práva a závady s
nemovitostí spojené (srov. ustanovení § 336 odst. 1 větu první o. s. ř.).
Podle ustanovení § 336a odst. 1 o. s. ř. podle výsledků ocenění a ohledání
provedeného podle § 336 o. s. ř. určí soud a) cenu nemovitosti a jejího
příslušenství, b) cenu jednotlivých práv a závad s nemovitostí spojených, c)
závady, které prodejem v dražbě nezaniknou, d) výslednou cenu.
Podle ustanovení § 336b odst. 1 o. s. ř. po právní moci usnesení o ceně (§
336a) soud nařídí dražební jednání (dražbu).
V projednávané věci dovolatel napadá usnesení Krajského soudu v Hradci Králové
ze dne 15. 12. 2011, č. j. 20 Co 492/2011-295, jímž bylo potvrzeno usnesení
soudního exekutora ze dne 4. 10. 2011, č. j. 085 EX 1244/03-244, kterým nařídil
dražební jednání - elektronickou dražbu nemovitostí, protože podle jeho
přesvědčení usnesení o ceně nemohlo nabýt právní moci, neboť mu nebylo doručeno.
Protože nařídit dražební jednání (dražbu) lze teprve po právní moci usnesení o
ceně dražených nemovitostí, je pro posouzení věci významné, zda usnesení
soudního exekutora ze dne 17. 8. 2009, č. j. 085 EX 1244/03-213, ve spojení s
usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. 7. 2010, č. j. 24 Co
331/2010 – 230, jímž byla určena cena dražených nemovitostí, nabylo právní moci
dříve, než bylo nařízeno dražební jednání (dražba).
V právní moci je doručené usnesení, které již nelze napadnout odvoláním (srov.
§ 159 a 167 odst. 2 o. s. ř. a § 52 odst. 1 ex. ř.).
Usnesení podle ustanovení § 336b odst. 1 o. s. ř. soud doručí oprávněnému, těm,
kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinnému a osobám, o nichž je
mu známo, že pro ně váznou na nemovitosti práva nebo závady (srov. § 336a odst.
4 o. s. ř.).
Z výčtu osob (fyzická nebo právnická), jimž má být usnesení podle ustanovení §
336b odst. 1 o. s. ř. doručeno, je zřejmé, že se jedná o takové osoby, které s
ohledem na vztah k povinnému nebo k prodávané nemovitosti mají zájem na tom,
jaká cena nemovitosti bude pro provedení dražby stanovena, neboť její výše může
významně ovlivnit jak počet účastníků dražby, tak zejména i konečnou cenu, za
niž bude nemovitost vydražena. Označuje-li ustanovení § 336a odst. 4 o. s. ř.
mezi takovými osobami též ty, pro něž váznou na nemovitosti práva nebo závady,
nejedná se jen o ty osoby, pro něž váznou na nemovitosti závady, které prodejem
v dražbě nezaniknou a jež jsou blíže rozvedeny v ustanovení § 336a odst. 2 o.
s. ř. [srov. § 336a odst. 1 písm. c) o. s. ř.], ale o všechny další osoby, pro
něž váznou na dražené nemovitosti závady (a práva), bez ohledu na osud takových
práv a závad po případném prodeji nemovitosti v dražbě [srov. § 336a odst. 1
písm. b) o. s. ř.].
Podle ustanovení § 152 zákona č. 40/1964, občanského zákoníku (dále jen „obč.
zák.“), zástavní právo slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který
jí odpovídá, nebude včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout
uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy.
Podle ustanovení § 165 odst. 1 obč. zák. není-li pohledávka zajištěná zástavním
právem splněna včas, má zástavní věřitel právo na uspokojení své pohledávky z
výtěžku zpeněžení zástavy. Totéž právo má zástavní věřitel, jestliže pohledávka
byla po své splatnosti splněna jen částečně nebo nebylo-li splněno
příslušenství pohledávky.
Zástavní právo má v první řadě funkci zajišťovací; zabezpečuje pohledávku
zástavního věřitele již od okamžiku svého vzniku, vede (motivuje) dlužníka k
tomu, aby pohledávku zástavního věřitele dobrovolně splnil, a zástavnímu
věřiteli poskytuje jistotu, že se bude moci uspokojit ze zástavy, nebude-li
jeho pohledávka včas splněna. Nebyla-li pohledávka zástavního věřitele včas
splněna, uplatní se uhrazovací funkce zástavního práva; zástavní věřitel je
oprávněn uspokojit se ze zástavy, aniž by musel spoléhat na to, že se domůže
úhrady své pohledávky z majetku dlužníka.
Zástavní právo je právem subsidiárním a akcesorickým. Subsidiarita zástavního
práva vyjadřuje, že jde o podpůrný zdroj uspokojení pohledávky zástavního
věřitele, který se uplatní jen tehdy, jestliže pohledávka nebyla dlužníkem
dobrovolně splněna a ani nezanikla jiným způsobem. Akcesorickým je zástavní
právo zejména proto, že vzniká pouze tehdy, vznikla-li platně také pohledávka,
k jejímuž zajištění má sloužit, a že dochází k jeho zániku, zanikla-li
zajištěná pohledávka.
Ze zástavního práva vzniká zástavnímu dlužníku povinnost uspokojit (z výtěžku
zpeněžení zástavy) zástavního věřitele (jeho pohledávku za dlužníkem), a to -
jak vyplývá z jeho subsidiarity a akcesoriety - v případě, že dluh odpovídající
zajištěné pohledávce nebyl včas splněn. Vzniklo-li zástavnímu věřiteli právo na
uspokojení ze zástavy, má právo na plnění jak od zástavního dlužníka (z výtěžku
zpeněžení zástavy), tak i od dlužníka (srov. § 165a odst. 3 obč. zák.).
Zástavní dlužník tedy v tomto vztahu vystupuje jako tzv. náhradní dlužník,
neboť v případě včasného nesplnění dluhu odpovídajícího zajištěné pohledávce ze
strany hlavního dlužníka se zástavní věřitel bude moci uspokojit z jeho majetku
(z výtěžku zpeněžení zástavy).
Má-li se úspěšně naplnit uhrazovací funkce zástavního práva (tj. nebyla-li
zajištěná pohledávka řádně a včas splněna a vzniklo-li tedy zástavnímu věřiteli
právo na uspokojení ze zástavy), musí být zástavnímu věřiteli zaručeno také to,
aby ze zpeněžení zástavy byl dosažen takový výtěžek, jaký bylo možné očekávat
při zřízení zástavního práva. V zájmu ochrany zástavního věřitele na řádné
uspokojení zajištěné pohledávky ze zástavy proto ustanovení § 163 odst. 1 obč.
zák. ukládá zástavnímu dlužníkovi, aby se zdržel všeho, čím se zástava zhoršuje
na újmu zástavního věřitele. Ztratí-li zástava na ceně tak, že zajištění
pohledávky se stane nedostatečným, zástavní věřitel má právo od dlužníka žádat,
aby zajištění bez zbytečného odkladu přiměřeně doplnil (srov. § 163 odst. 2
větu první obč. zák.).
Vázne-li tedy na nemovitosti zástavní právo, je zřejmé, že není „bez závad“,
neboť skutečnost, že je nemovitost zatížena zástavním právem, znamená pro
vlastníka (a zejména pro vlastníka budoucího) nejen povinnost zdržel se všeho,
čím se zástava zhoršuje na újmu zástavního věřitele, ale též riziko, že se
zástavní věřitel – nebude-li zástavou zajištěný dluh uhrazen – může domáhat
uspokojení své pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy; zatížení nemovitosti
zástavním právem je proto právní závadou nemovitosti.
Z uvedeného vyplývá, že osobou pro niž váznou na nemovitosti práva nebo závady
(§ 336a odst. 4 o. s. ř.), je také zástavní věřitel, v jehož prospěch je
nemovitost zatížena zástavním právem.
V projednávané věci soudní exekutor JUDr. Milan Suchánek doručil usnesení ze
dne 17. 8. 2009, č. j. 085 EX 1244/03-213, jímž mimo jiné určil cenu
nemovitostí určených k dražbě, oprávněnému, povinnému, manželce povinného
(jejich zástupcům) a L. D. (nájemkyni bytové jednotky v dražené nemovitosti).
Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. 7. 2010, č. j. 24 Co
331/2010 – 230, jímž bylo rozhodnuto o odvolání povinného proti usnesení
soudního exekutora ze dne 17. 8. 2009, č. j. 085 EX 1244/03-213, bylo doručeno
oprávněnému, povinnému a manželce povinného (jejich zástupcům). Ani jedno z
usnesení, jimiž bylo rozhodováno podle ustanovení § 336a o. s. ř. (mimo jiné
též o ceně dražených nemovitostí) však nebylo doručeno zástavnímu věřiteli, v
jehož prospěch je nemovitost zatížena zástavním právem. Usnesení podle
ustanovení § 336a o. s. ř. tak nemohlo nabýt právní moci (v rozporu s
ustanovením § 336a odst. 4 o. s. ř. nebylo doručeno také osobě, pro niž váznou
na nemovitosti práva nebo závady). Nebyla tak ani splněna podmínka pro nařízení
dražebního jednání (dražby) uvedená v ustanovení § 336b odst. 1 o. s. ř. -
právní moc usnesení o ceně.
Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu není v souladu se zákonem.
Protože nejsou splněny podmínky pro zastavení dovolacího řízení, pro odmítnutí
dovolání, pro zamítnutí dovolání nebo pro změnu napadeného usnesení odvolacího
soudu, Nejvyšší soud České republiky napadené usnesení podle ustanovení § 243b
odst. 2 o. s. ř. zrušil. Vzhledem k tomu, že důvody, pro které bylo zrušeno
usnesení odvolacího soudu, platí i na jím přezkoumávané usnesení soudního
exekutora, zrušil Nejvyšší soud České republiky rovněž toto rozhodnutí a věc
vrátil soudnímu exekutorovi JUDr. Milanu Suchánkovi k dalšímu řízení (§ 243b
odst. 3 o. s. ř.).
Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný; v novém rozhodnutí o věci
bude rozhodnuto nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale
znovu i o nákladech původního řízení (srov. § 226, § 243d odst. 1 část první
věty za středníkem a větu druhou o. s. ř.), nebude-li o nákladech řízení
rozhodováno ve zvláštním režimu (hlava VI. zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. ledna 2015
JUDr. Mojmír Putna
předseda senátu