Nejvyšší soud Usnesení obchodní

21 Cdo 2570/2014

ze dne 2014-07-29
ECLI:CZ:NS:2014:21.CDO.2570.2014.1

21 Cdo 2570/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr.

Mojmíra Putny a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Jiřího Doležílka v exekuční

věci oprávněného Finanční úřad pro Pardubický kraj – územní pracoviště v

Chrudimi se sídlem v Chrudimi, Pardubická č. 275, IČO 72080043, proti povinné

D. R., zastoupené Mgr. Janou Malou, advokátkou se sídlem v Chrudimi,

Rooseveltova č. 335, za účasti věřitelů 1) Mgr. Petra Jaroše, soudního

exekutora, Exekutorský úřad Chrudim, se sídlem v Chrudimi, Škroupova č. 150, 2)

České republiky – Okresního soudu v Chrudimi se sídlem v Chrudimi, Všehrdovo

náměstí č. 45, 3) Okresní správy sociálního zabezpečení Ostrava-město se sídlem

v Ostravě, Zelená č. 3158/34a, IČO 00006963, 4) P. R., 5) M. R., 6) M. R. a 7)

Ing. P. R., zastoupeného Mgr. Ivetou Horáčkovou, advokátkou se sídlem v Novém

Jičíně, K Nemocnici č. 14, pro 572.629,- Kč s příslušenstvím, vedené u soudního

exekutora Mgr. Petra Jaroše, Exekutorský úřad Chrudim, o dovolání soudního

exekutora proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v

Pardubicích ze dne 27. února 2014, č. j. 18 Co 45/2014-468, takto:

Dovolání soudního exekutora se odmítá.

Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Dovolání soudního exekutora proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové –

pobočky v Pardubicích ze dne 27. 2. 2014, č. j. 18 Co 45/2014-468, není

přípustné podle ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve

znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.,

kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších

předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“, neboť rozhodnutí

odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k

otázce, zda do rozvrhu lze pohledávku soudního exekutora zahrnout i tehdy,

neexistuje-li ke dni rozvrhového jednání pravomocný příkaz k úhradě nákladů

exekuce, srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2009, sp. zn.

20 Cdo 2087/2007] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena

jinak. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání soudního exekutora podle

ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a

násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /

exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. července 2014

JUDr. Mojmír Putna

předseda senátu