21 Cdo 2868/2008
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr.
Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Mojmíra Putny v právní
věci žalobkyně b..cz, s.r.o., proti žalovanému M. S., zastoupenému advokátkou,
o 61.301,- Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost a o žalobě na obnovu
řízení podaných žalovaným proti rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne 24.
dubna 2003 č.j. 12 C 39/2003-48, vedených u Okresního soudu v Kroměříži pod sp.
zn. 7 C 84/2004 a 7 C 85/2004, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského
soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 23. ledna 2008 č.j. 59 Co 310/2007-52,
I. Dovolání žalovaného se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Okresní soud v Kroměříži rozsudkem ze dne 24.4.2003 č.j. 12 C 39/2003-48 uložil
žalovanému, aby zaplatil žalobkyni částku 61.301,- Kč s úrokem z prodlení,
který vyčíslil, a rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě
nákladů řízení částku 2.500,- Kč. Dospěl k závěru, že žalovaný je povinen
zaplatit žalobkyni kupní cenu ze smlouvy o prodeji ovocných stromků a úroky z
prodlení, neboť svou povinnost nesplnil včas.
Proti tomuto rozsudku okresního soudu podal žalovaný žalobu pro zmatečnost a
žalobu na obnovu řízení. Důvody pro obě žaloby spatřuje v tom, že mu v původním
řízení byl ustanoven opatrovník jako osobě neznámého pobytu, ačkoliv se ještě
před zahájením řízení \"pouze přestěhoval v rámci okresu K.\" a změnu trvalého
bydliště \"řádně ohlásil na Městském úřadu K. - Evidence obyvatel a na
Živnostenském úřadě Městského úřadu K.\". O napadeném rozsudku se dozvěděl
teprve poté, co mu byl dne 27.1.2004 doručen exekuční příkaz od soudního
exekutora JUDr. J. D. Žalovaný dovozuje, že mu postupem soudu byla \"odňata
možnost vyjádřit se ke všem skutečnostem\"; důvod zmatečnosti spatřuje v
ustanovení § 229 odst. 1 písm. b) a c) o.s.ř. a důvod obnovy řízení v
ustanovení § 228 odst. 1 písm. a) o.s.ř.
Okresní soud v Kroměříž - poté, co spojil žalobu pro zmatečnost a žalobu na
obnovu řízení ke společnému řízení - usnesením ze dne 24.4.2007 č.j. 7 C
84/2004-35 obě žaloby zamítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na
náhradu nákladů řízení. Zjistil, že v původním řízení byl vydán platební rozkaz
dne 17.6.2002 č.j. 12 Ro 88/2002-18, který byl žalovanému doručován na adres,
že žalovaný zásilku nepřevzal a zásilka se vrátila soudu s poznámkou \"adresát
se odstěhoval bez udání adresy\", že \"zprávou MěÚ v K. - evidenci obyvatelstva
ze dne 9.7.2002 bylo zjištěno, že žalobce je stále hlášen na adrese\", že
\"dotazem na CEV bylo zjištěno, že žalovaný není ve výkonu trestu\", že
žalovaný nebyl zastižen ani na adresách uvedených žalobkyní a že po tomto
\"zjišťování pobytu byl žalovanému ve sporu 12 C 39/2003 ustanoven opatrovník
pro řízení\". Soud prvního stupně uzavřel, že žaloba na obnovu řízení a žaloba
pro zmatečnost nejsou důvodné, neboť \"soud dostatečným způsobem\" zjišťoval v
původním řízení pobyt žalovaného; k ustanovení opatrovníka došlo v souladu s
ustanovením § 29 odst. 3 o.s.ř. a \"není povinností soudu pravidelně dotazy
zjišťovat pobyt účastníků i po té, co ustanoví účastníkovi opatrovníka, neboť
při opačném stanovisku by se soud dostal do role subjektu neustále pátrajícího
po pobytu účastníků\".
K odvolání žalovaného Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně usnesením ze dne
23.1.2008 č.j. 59 Co 310/2007-52 usnesení soudu prvního stupně potvrdil a
rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Dovodil, že nejsou dány podmínky pro podání žaloby na obnovu řízení, neboť
žalovaný \"netvrdil důvody obnovy řízení dle § 228 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.
\", a že není dán ani důvod žaloby pro zmatečnost podle ustanovení § 229 odst.
3 o.s.ř, tedy že by žalovanému byla nesprávným postupem soudu při ustanovení
opatrovníka dle ustanovení § 29 odst. 3 o.s.ř. odňata možnost jednat před
soudem prvního stupně, neboť \"žalobou pro zmatečnost napadá pravomocné
rozhodnutí soudu prvního stupně, což neodpovídá důvodu zmatečnosti dle § 229
odst. 3 o.s.ř., kde se v souvislosti s touto možností hovoří o pravomocném
rozhodnutí odvolacího soudu\"; žalovanému zůstalo zachováno právo napadnout
\"původní rozhodnutí řádným opravným prostředkem\".
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání. Namítá, že na
základě \"nesprávného rozhodnutí soudu o ustanovení opatrovníka došlo k tomu,
že žalovaný nebyl účasten nalézacího řízení a rozsudek mu nebyl doručován,
přičemž byl doručen opatrovníkovi a nabyl právní moci\", že poté byla nařízena
exekuce na majetek žalovaného a \"spolu s exekučními příkazy a usnesením o
nařízení exekuce mu byl doručen již pravomocný rozsudek\" a že dle názoru
žalovaného se nemohl proti pravomocnému rozsudku bránit jiným prostředky než
žalobou pro zmatečnost a žalobou na obnovu řízení. Navrhl, aby dovolací soud
napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a aby mu věc vrátil k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) po zjištění, že
dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě
uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o.s.ř., se nejprve zabýval otázkou
přípustnosti dovolání.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon
připouští (§ 236 odst. 1 o.s.ř.).
Podmínky přípustnosti dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo
rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení, jsou obsaženy v ustanovení § 238 odst. 1
písm. a), § 238 odst. 2 a v § 237 o.s.ř. Podmínky přípustnosti dovolání proti
usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost, jsou
obsaženy v ustanovení § 238a odst. 1 písm. b), § 238a odst. 2 a v § 237 odst. 1
a 3 o.s.ř.
Dovolání je přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno
rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu
řízení nebo o žalobě pro zmatečnost [§ 238 odst. 1 písm. a), § 238 odst. 2, §
238a odst. 1 písm. b), § 238a odst. 2 a § 237 odst. 1 písm. a) o.s.ř.], nebo
jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně
rozhodl o žalobě na obnovu řízení nebo o žalobě pro zmatečnost jinak než v
dřívějším usnesení proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který
dřívější usnesení zrušil [§ 238 odst. 1 písm. a), § 238 odst. 2, § 238a odst. 1
písm. b), § 238a odst. 2 a § 237 odst. 1 písm. b) o.s.ř.], anebo jímž bylo
potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě na
obnovu řízení nebo o žalobě pro zmatečnost, jestliže dovolání není přípustné
podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. a), § 238 odst. 2, resp. § 238a odst. 1
písm. b), § 238a odst. 2 a § 237 odst. 1 písm. b) o.s.ř. a dovolací soud
dospěje k závěru, že napadené usnesení odvolacího soudu má v rozhodnutí o
žalobě na obnovu řízení nebo o žalobě pro zmatečnost po právní stránce zásadní
význam [§ 238 odst. 1 písm. a), § 238 odst. 2, § 238a odst. 1 písm. b), § 238a
odst. 2 a § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř.].
Žalovaný dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno
usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení
a o žalobě pro zmatečnost. Podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. a), § 238 odst.
2 a § 237 odst. 1 písm. b) o.s.ř. (v případě žaloby na obnovu řízení) a podle
ustanovení § 238a odst. 1 písm. b), § 238a odst. 2 a § 237 odst. 1 písm. b)
o.s.ř. (v případě žaloby pro zmatečnost) dovolání není přípustné, a to již
proto, že ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno usnesení o žalobě na
obnovu řízení a o žalobě pro zmatečnost, které by bylo odvolacím soudem
zrušeno. Dovolání žalovaného proti usnesení odvolacího soudu tedy může být
přípustné jen při splnění předpokladů uvedených v ustanovení § 238 odst. 1
písm. a), § 238 odst. 2 a § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. (v případě žaloby na
obnovu řízení) nebo v ustanovení § 238a odst. 1 písm. b), § 238a odst. 2 a §
237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. (v případě žaloby pro zmatečnost).
Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam ve smyslu
ustanovení § 238 odst. 1 písm. a), § 238 odst. 2 a § 237 odst. 1 písm. c)
o.s.ř. (v případě žaloby na obnovu řízení) nebo ve smyslu ustanovení § 238a
odst. 1 písm. b), § 238a odst. 2 a § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. (v případě
žaloby pro zmatečnost) zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v
rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími
soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v
rozporu s hmotným právem [238 odst. 1 písm. a), § 238 odst. 2 a § 237 odst. 3,
238a odst. 1 písm. b), § 238a odst. 2 a § 237 odst. 3 o.s.ř.].
Dovolací soud je při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu zásadně vázán
uplatněnými dovolacími důvody (srov. § 242 odst. 3 o.s.ř.); vyplývá z toho mimo
jiné, že při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu
ustanovení § 238 odst. 1 písm. a), § 238 odst. 2, § 238a odst. 1 písm. b), §
238a odst. 2 a § 237 odst. 3 o.s.ř. ve věci samé po právní stránce zásadní
právní význam, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v
dovolání označil.
Přípustnost dovolání podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. a), § 238 odst. 2 a §
237 odst. 1 písm. c) o.s.ř nebo podle ustanovení 238a odst. 1 písm. b), § 238a
odst. 2 a § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. není založena již tím, že dovolatel
tvrdí, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní
stránce zásadní význam. Přípustnost dovolání nastává tehdy, jestliže dovolací
soud za použití hledisek, příkladmo uvedených v ustanovení § 238 odst. 1 písm.
a), § 238 odst. 2 a § 237 odst. 3 (v případě žaloby na obnovu řízení) a v
ustanovení 238a odst. 1 písm. b), § 238a odst. 2 a § 237 odst. 3 o.s.ř. (v
případě žaloby pro zmatečnost), dospěje k závěru, že napadené usnesení
odvolacího soudu v rozhodnutí o žalobě na obnovu řízení nebo o žalobě pro
zmatečnost po právní stránce zásadní význam skutečně má.
V projednávané věci soudy řešily - mimo jiné - právní otázku, zda je způsobilým
důvodem žaloby na obnovu řízení nebo žaloby pro zmatečnost okolnost, že
účastníku byl v původním řízení ustanoven jako osobě neznámého pobytu
opatrovník, ačkoliv pro to nebyly splněny předpoklady uvedené v ustanovení § 29
odst.3 o.s.ř. Uvedená právní otázka dosud nebyla v rozhodování dovolacího soudu
ve všech souvislostech vyřešena. Vzhledem k tomu, že její posouzení bylo pro
rozhodnutí projednávané věci významné (určující), představuje napadené usnesení
odvolacího soudu rozhodnutí, které má ve věci samé po právní stránce zásadní
význam. Dovolací soud proto dospěl k závěru, že dovolání proti usnesení
odvolacího soudu je přípustné podle ustanovení podle ustanovení § 238 odst. 1
písm. a), § 238 odst. 2, § 238a odst. 1 písm. b), § 238a odst. 2 a § 237 odst.
1 písm. c) o.s.ř.
Po přezkoumání usnesení odvolacího soudu ve smyslu ustanovení § 242 o.s.ř.,
které provedl bez jednání (§ 243a odst. 1 věta první o.s.ř.), Nejvyšší soud ČR
dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.
Žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost jsou v občanském soudním řízení
mimořádné opravné prostředky, které lze podat proti pravomocnému soudnímu
rozhodnutí. Zatímco žaloba na obnovu řízení slouží k tomu, aby mohl být znovu
projednán pravomocně skončený spor nebo jiná právní věc, jestliže tu jsou
skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, pro které původní rozhodnutí ve věci samé
nemůže obstát z hlediska správnosti a úplnosti skutkových zjištění a skutkových
závěrů, je žaloba pro zmatečnost prostředkem k tomu, aby mohla být zrušena
pravomocná rozhodnutí soudu, která trpí takovými vadami, jež představují
porušení základních principů ovládajících řízení před soudem, popřípadě je
takovými vadami postiženo řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo
(zmatečností), jestliže je nejen v zájmu účastníků, ale i ve veřejném zájmu,
aby taková pravomocná rozhodnutí byla odklizena, bez ohledu na to, zda po
stránce skutkové nebo právní jsou nebo nejsou věcně správná.
Byl-li účastníku ustanoven z důvodu neznámého pobytu opatrovník, ačkoliv k tomu
nebyly splněny předpoklady uvedené v ustanovení § 29 odst.3 o.s.ř., jde podle
ustálené judikatury soudů o případ, kdy byla účastníku odňata nesprávným
postupem soudu v průběhu řízení možnost jednat před soudem, jestliže to mělo za
následek, že soud za řízení nejednal s účastníkem nebo jeho zástupcem
(zmocněncem), přestože to bylo možné (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR
ze dne 23.8.2001 sp. zn. 20 Cdo 2850/99, který byl uveřejněn pod č. 10 ve
Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2003). O zmatečnost se však jedná
jen tehdy, projevila-li se tato vada (též) za odvolacího řízení, které bylo
skončeno rozsudkem nebo usnesením ve věci samé; z důvodu, že účastníku byla v
průběhu řízení nesprávným postupem odňata možnost jednat před soudem, lze
žalobou pro zmatečnost napadnout jen pravomocný rozsudek odvolacího soudu nebo
pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé (§
229 odst.3 o.s.ř.).
Skončilo-li řízení o věci pravomocným rozhodnutím soudu prvního stupně, není
okolnost, že účastníku byl ustanoven z důvodu neznámého pobytu opatrovník, aniž
by k tomu byly splněny předpoklady uvedené v ustanovení § 29 odst.3 o.s.ř., ani
důvodem žaloby pro obnovu řízení (jak vyplývá z ustanovení § 228 o.s.ř.), ani
důvodem žaloby pro zmatečnost (jak vyplývá z ustanovení § 229 odst.1 a 2).
Soudy proto správně dovodily, že žalovaným podané žaloby na obnovu řízení a pro
zmatečnost nemohou být opodstatněné.
I když byl účastníku jako osobě neznámého pobytu ustanoven opatrovník ve smyslu
ustanovení § 29 odst.3 o.s.ř., je soud povinen jednat s účastníkem samotným,
popř. s jeho zmocněncem nebo jiným zástupcem, ukáže-li se v průběhu řízení, že
překážka v podobě neznámého pobytu odpadla nebo že je to jinak možné; takovému
účastníku (jeho zmocněnci nebo jinému zástupci) proto musí být též doručeny
rozhodnutí a jiné písemnosti, které mu jsou určeny, a to i tehdy, byly-li
doručeny opatrovníku ustanovenému podle ustanovení § 29 odst.3 o.s.ř. Ukáže-li
se, že účastníku mohla být doručena v původním řízení rozhodnutí soudu prvního
stupně, proti nimž je odvolání (objektivně a subjektivně) přípustné, nemohla
nabýt právní moci dříve, než mu budou opravdu doručena. Správně tedy odvolací
soud v napadeném usnesení uvedl, že žalovanému zůstalo \"v případě důvodnosti\"
jeho námitek \"zachováno právo napadnout původní rozhodnutí řádným opravným
prostředkem\".
Protože usnesení odvolacího soudu je správné a protože nebylo zjištěno, že by
usnesení odvolacího soudu bylo postiženo vadou uvedenou v ustanovení § 229
odst.1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o.s.ř. nebo jinou vadou,
která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud České
republiky dovolání žalovaného podle ustanovení § 243b odst. 2, části věty před
středníkem o.s.ř. zamítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b
odst.5 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 části věty před středníkem
o.s.ř., neboť žalovaný nemá s ohledem na výsledek dovolacího řízení na náhradu
svých nákladů právo a žalobkyni v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. června 2009
JUDr. Ljubomír
Drápal, v. r.
předseda senátu