Nejvyšší soud Usnesení občanské

21 Cdo 2878/2010

ze dne 2011-10-04
ECLI:CZ:NS:2011:21.CDO.2878.2010.1

21 Cdo 2878/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobkyně V. J., zastoupené JUDr. Klárou Kořínkovou, PhD., advokátkou se sídlem v Praze 1, Bolzanova č. 1, proti žalovanému Orličan, a.s., v likvidaci se sídlem v Chocni, Dvořisko č. 1219, IČO 00009181, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 5 C 155/2007, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. března 2010 č. j. 19 Co 473/2009-213, takto :

I. Dovolání žalobkyně se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o.s.ř.) :

Dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18.3.2010 č. j. 19 Co 473/2009-213, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 10.9.2009 č. j. 5 C 155/2007-163 (tj. ve výroku, jímž bylo odmítnuto „rozšíření žaloby, kterým se žalobkyně domáhá vyšší částky, než kterou původně požadovala, a to o přesně neurčenou částku, a úroků z prodlení“, a ve výroku, jímž byla zamítnuta „žaloba v tom rozsahu, ve kterém se žalobkyně domáhá za období od 1.9.2004 do 31.7.2009 zaplacení dalších 227.630,80 Kč“), není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. (ve věci nebylo sudem prvního stupně vydáno rozhodnutí ve věci samé, které by odvolací soud zrušil), a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemůže mít po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení § 237 odst. 3 o.s.ř. vzhledem k tomu, že v dovolání byl uplatněn (jak vyplývá z jeho obsahu - srov. § 41 odst. 2 o.s.ř.) dovolací důvod podle ustanovení § 241a odst. 3 o.s.ř.

Žalobkyně sice v dovolání mimo jiné uvádí, že jej podává z důvodu, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam, z obsahu samotného dovolání (z vylíčení důvodů dovolání) však vyplývá, že nezpochybňuje právní posouzení věci odvolacím soudem, ale že toliko nesouhlasí se skutkovými zjištěními, na nichž odvolací soud (a soud prvního stupně, s jehož skutkovými závěry se odvolací soud ztotožnil) založil svůj závěr o nároku žalobkyně na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklém v důsledku pracovního úrazu a určení jeho výše, a podrobuje kritice postup, jakým odvolací soud (resp. soud prvního stupně) k těmto skutkovým zjištěním dospěl. Podstatou jejích námitek je nesouhlas s tím, ke kterým důkazům odvolací soud (i soud prvního stupně) přihlížel a jak tyto důkazy hodnotil (zpochybňuje zejména správnost znaleckého posudku, na základě něhož byla stanovena výše průměrného výdělku, a namítá, že soudy nezohlednily její návrhy na předložení „valorizačního plánu podniku, kolektivní smlouvy, mzdových předpisů a všech podkladů do současnosti týkající se vývoje mezd žalovaného“), a také skutečnost, že odvolací soud nevzal v úvahu všechny skutkové okolnosti, které jsou podle názoru dovolatelky pro posouzení věci významné („nebyly zjišťovány okolnosti rozhodné pro posouzení věci, a to v návaznosti na navrhované důkazy“). Tím, že dovolatelka na odlišných skutkových závěrech buduje odlišný právní názor na věc, však nezpochybňuje právní posouzení věci odvolacím soudem, ale skutková zjištění, která byla pro právní posouzení věci odvolacím soudem rozhodující; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2 písm. a) a § 241a odst. 3 však nemůže být přihlédnuto (§ 237 odst. 3 o.s.ř.).

Protože dovolání žalobkyně proti rozhodnutí odvolacího soudu není přípustné, Nejvyšší soud České republiky je - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., neboť žalobkyně s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 4. října 2011 JUDr. Zdeněk Novotný, v. r.

předseda senátu