21 Cdo 2918/2015
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr.
Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Karla Svobody, Ph.D.,
v právní věci žalobkyně R. D., zastoupené Mgr. Vítem Brožkem, advokátem se
sídlem v Praze 10 – Vršovicích, Na Kovárně č. 472/8, proti žalovanému Ž. M., o
vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů, o žalobě pro zmatečnost
podané žalobkyní proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 9. 2012 č.
j. 28 Co 497/2011-1121, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 28 Co
497/2011, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16.
října 2014 č. j. 4 Co 160/2014-1217, takto:
Usnesení vrchního soudu a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. května
2014 č. j. 28 Co 497/2011-1196 se zrušují a věc se vrací Městskému soudu v
Praze k dalšímu řízení.
Obvodní soud pro Prahu 4 usnesením ze dne 13. 7. 2011 č. j. 8 C 8/93-1075a
odmítl žalobu na obnovu řízení podanou žalobkyní dne 9. 3. 2011 proti rozsudku
Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 14. 2. 2007 č. j. 8 C 8/93-837 opravenému
usnesením ze dne 23. 7. 2007 č. j. 8 C 8/93-855 a rozsudku Městského soudu v
Praze ze dne 2. 4. 2008 č. j. 28 Co 389/2007-943 opravenému usnesením ze dne
15. 4. 2008 č. j. 28 Co 389/2007-955, jimiž bylo rozhodnuto o vypořádání
bezpodílového spoluvlastnictví účastníků, a rozhodl, že po právní moci usnesení
bude žalobkyni vrácen soudní poplatek ve výši 300 Kč a že žádný z účastníků
nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odvolání žalobkyně proti tomuto usnesení obvodního soudu Městský soud v Praze
usnesením ze dne 10. 9. 2012 č. j. 28 Co 497/2011-1121 odmítl. Dospěl k závěru,
že odvolání bylo podáno opožděně, neboť k elektronickému podání bez
„elektronického podpisu“, kterým žalobkyně podala dne 10. 8. 2011 odvolání,
nelze přihlížet, protože žalobkyně neprokázala, že by je v zákonem stanovené
lhůtě tří dnů doplnila zasláním jeho originálu; podací lístek, z něhož vyplývá,
že zástupkyně žalobkyně JUDr. Helena Šnajdrová podala dne 12. 8. 2011 u pošty
Praha 23 doporučenou zásilku adresovanou Obvodnímu soudu pro Prahu 4,
„neprokazuje, v jaké věci byla doporučená zásilka zaslána, a ve spise podání
založeno nebylo“.
Proti tomuto usnesení městského soudu podala žalobkyně dne 16. 11. 2012 u
Městského soudu v Praze žalobu pro zmatečnost. Žalobu zdůvodnila zejména tím,
že dne 10. 8. 2011 bylo Obvodnímu soudu pro Prahu 4 zasláno e-mailem podání
označené jako „odvolání proti usnesení o odmítnutí žaloby o obnovu řízení
vydanému Obvodním soudem pro Prahu 4 dne 13. 7. 2011 č. j. 8 C 8/93-1045
(správně 1075a)“, že podacím lístkem č. RR686314773CZ prokázala, že dne 12. 8.
2011 podala její tehdejší zástupkyně advokátka JUDr. Helena Šnajdrová zásilku
adresovanou Obvodnímu soudu pro Prahu 4, jejímž obsahem bylo uvedené odvolání,
které bylo vytištěno oboustranně, ve trojím vyhotovení, a že skutečnost, že
toto podání „nebylo soudem dohledáno, respektive, že není založeno ve spise“,
nemůže jít k její tíži. Má za to, že na odvolání proti usnesení Obvodního soudu
pro Prahu 4 ze dne 13. 7. 2011 č. j. 8 C 8/93-1045 podané elektronicky dne 10.
8. 2011 je nutno pohlížet jako na „řádně ve třídenní lhůtě doplněné předložením
jeho originálu“.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 15. 5. 2014 č. j. 28 Co 497/2011-1196
žalobu zamítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů
řízení. Dospěl k závěru, že vzhledem k tomu, že odvolání žalobkyně proti
usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 13. 7. 2011 č. j. 8 C 8/93-1075a
doručenému žalobkyni (její zástupkyni) dne 26. 7. 2011 bylo doručeno soudu
prvního stupně elektronickou poštou dne 10. 8. 2011, který byl posledním dnem
odvolací lhůty, je nerozhodné, kdy po tomto datu bylo odvolání doplněno jeho
originálem nebo písemností stejného znění, neboť i kdyby bylo odvolání
žalobkyně doplněno podle předloženého podacího lístku dne 12. 8. 2011, stalo by
se tak až po uplynutí odvolací lhůty, která skončila dne 10. 8. 2011; pro
zachování včasnosti odvolací lhůty „se totiž vyžaduje, aby doplnění odvolání
originálem nebo podáním shodného znění bylo zasláno do konce odvolací lhůty“.
K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 16. 10. 2014 č. j. 4
Co 160/2014-1217 potvrdil usnesení soudu prvního stupně a rozhodl, že žádný z
účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Uvedl, že odvolání
žalobkyně bez „elektronicky ověřeného podpisu“ bylo doručeno soudu prvního
stupně dne 10. 8. 2011 (poslední den odvolací lhůty) a že „žalobkyní však již
nebylo prokázáno“, že by v zákonné procesní lhůtě tří dnů byl soudu doručen
originál odvolání, a shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že pokud
žalobkyně předala k poštovní přepravě zásilku adresovanou Obvodnímu soudu pro
Prahu 4 dne 12. 8. 2011, je nerozhodné, zda tato zásilka obsahovala originál
odvolání či nikoliv, neboť tak bylo učiněno až po uplynutí lhůty k odvolání.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Nesouhlasí se
závěrem odvolacího soudu, že odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně by
bylo podáno včas tehdy, kdyby originál telefaxového (elektronického) podání byl
podán u soudu (u provozovatele poštovních služeb nebo u jiného orgánu, který má
povinnost je doručit) v době, kdy odvolací lhůta ještě běžela, a že je
nerozhodné, zda zásilka adresovaná Obvodnímu soudu pro Prahu 4 a předaná k
poštovní přepravě dne 12. 8. 2011 obsahovala originál odvolání či nikoliv.
Uvádí, že „nikde není uvedeno a z ničeho nevyplývá“, že by originál podání
musel být na poštu podán v době, kdy odvolací lhůta ještě běžela, a že naopak
možnost podat podání elektronicky bez zaručeného elektronického podpisu či
faxem je v zákoně stanovena právě proto, aby podání mohlo být účastníkem
učiněno ve lhůtě, přičemž následně je pak třeba takové podání (a to i po
odvolací lhůtě) doplnit originálem ve lhůtě tří dnů. Má za to, že její odvolání
proti usnesení obvodního soudu o odmítnutí její žaloby na obnovu řízení bylo
podáno včas, neboť bylo podáno v elektronické podobě dne 10. 8. 2011 a dne 12.
8. 2011 byl předán k poštovní přepravě jeho originál. Žalobkyně navrhla, aby
dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k
dalšímu řízení.
Žalovaný navrhl, aby dovolací soud dovolání žalobkyně zamítl, neboť „právní
posouzení soudů při řešení, zda byla dodržena lhůta pro odvolání, jsou
jednotná“ a „vylučuje se tedy, že by napadené rozhodnutí záviselo na vyřešení
otázky procesního práva“.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního
řádu) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu
bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení
§ 240 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do
31. 12. 2013 (dále jen „o. s. ř.“), neboť řízení ve věci žaloby pro zmatečnost
bylo zahájeno přede dnem 1. 1. 2014 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.,
kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších
předpisů, a některé další zákony), a že jde o rozhodnutí, proti kterému je
dovolání přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť napadené usnesení
závisí na vyřešení otázky procesního práva [výkladu ustanovení § 42 odst. 3
zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 8. 2011
(dále jen „OSŘ“), podle něhož je třeba posuzovat elektronické podání žalobkyně
ze dne 10. 8. 2011 obsahující její odvolání proti usnesení Obvodního soudu pro
Prahu 4 ze dne 13. 7. 2011 č. j. 8 C 8/93-1075a], která dosud nebyla v
rozhodování dovolacího soudu vyřešena, přezkoumal napadené usnesení ve smyslu
ustanovení § 242 o. s. ř. bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s.
ř.) a dospěl k závěru, že dovolání žalobkyně je opodstatněné.
Žaloba pro zmatečnost představuje mimořádný opravný prostředek, který slouží k
tomu, aby mohla být zrušena pravomocná rozhodnutí soudu, která trpí takovými
vadami, jež představují porušení základních principů ovládajících řízení před
soudem, popřípadě je takovými vadami postiženo řízení, které vydání rozhodnutí
předcházelo (zmatečností), jestliže je nejen v zájmu účastníků, ale i ve
veřejném zájmu, aby taková pravomocná rozhodnutí byla odklizena, bez ohledu na
to, zda jsou nebo nejsou věcně správná.
Žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout rovněž pravomocné usnesení
odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání [srov. § 229 odst. 4 zákona č.
99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (srov. čl.
II bod 6 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský
soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony)]. Důvodem
žaloby pro zmatečnost podané proti takovému rozhodnutí je skutkově nebo právně
chybný (v rozporu se zákonem učiněný) závěr o tom, že odvolání muselo být
odmítnuto.
Podle ustanovení § 42 odst. 1 OSŘ podání je možno učinit písemně nebo ústně.
Písemné podání se činí v „listinné nebo elektronické podobě prostřednictvím
veřejné datové sítě, telegraficky nebo telefaxem“. Ústní podání se činí do
protokolu. Ústně do protokolu je možno podání učinit, jde-li o návrh na
zahájení řízení o povolení uzavřít manželství, o určení a popření rodičovství,
o určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení, o osvojení a
řízení, které lze zahájit i bez návrhu, a návrhy na výkon rozhodnutí v těchto
řízeních vydaných.
Podle ustanovení § 42 odst. 3 OSŘ podání obsahující návrh ve věci samé učiněné
telegraficky je třeba písemně doplnit nejpozději do tří dnů, je-li písemné
podání učiněno telefaxem nebo v elektronické podobě, je třeba v téže lhůtě jej
doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K
těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží.
Stanoví-li to předseda senátu, je účastník povinen soudu předložit originál
(písemné podání shodného znění) i jiných podání učiněných telefaxem.
V případě podání v elektronické podobě opatřeného uznávaným elektronickým
podpisem [tj. zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném
certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb (srov. §
40b odst. 3 OSŘ)] se doplnění podání podle ustanovení § 42 odst. 3 OSŘ
nevyžaduje (srov. § § 42 odst. 5 OSŘ).
Podání představuje v občanském soudním řízení procesní úkon, který účastník
činí (a adresuje soudu) v době, kdy není v přímém styku se soudem v rámci
jednání, přípravného jednání nebo jiného soudního roku. Za podání se pokládá
každý projev vůle účastníka adresovaný soudu, ledaže by bylo z jeho obsahu
nepochybné, že nesměřuje k uplatnění procesních práv, ke splnění procesních
povinností a ani k jiným procesním následkům, jež jsou s takovým projevem vůle
spojeny. Podání patří k procesním úkonům, které nelze učinit jakoukoliv
(libovolnou) formou. Z hlediska formy může účastník podání učinit – jak vyplývá
z ustanovení § 42 odst. 1 OSŘ - písemně, ústně do protokolu nebo elektronicky
prostřednictvím veřejné datové sítě. O písemné podání jde také tehdy, bylo-li
učiněno pomocí telegrafu nebo telefaxu.
Podání učiněné písemně a podání provedené v elektronické podobě, opatřené
uznávaným elektronickým podpisem, mají bez dalšího procesní účinky, jakmile
byla doručena nebo jinak došla soudu. Stejné účinky jako elektronické podání
opatřené uznávaným elektronickým podpisem má elektronické podání učiněné
prostřednictvím datové schránky (§ 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., ve znění
pozdějších předpisů), lze-li nepochybně stanovit, kdo (která osoba) takové
podání učinil. Podání učiněné telegraficky, telefaxem nebo v elektronické
podobě, které není opatřeno uznávaným elektronickým podpisem a které obsahuje
návrh ve věci samé (žalobu, zpětvzetí žaloby, změnu žaloby, odvolání, dovolání
apod.), musí být – má-li mít sledované procesní účinky – doplněno ve lhůtě tří
dnů písemným podáním (jde-li o telegrafické podání), předložením jeho originálu
nebo písemného podání shodného znění (jde-li o podání učiněné telefaxem) anebo
předložením písemného podání shodného znění (jedná-li se o podání v
elektronické podobě, které není opatřeno uznávaným elektronickým podpisem);
potřebné doplnění podání lze také provést podáním v elektronické podobě
opatřeným uznávaným elektronickým podpisem nebo učiněným prostřednictvím datové
schránky. Lhůta tří dnů je zákonnou procesní lhůtou a nelze ji prodloužit; k
dodržení lhůty postačí, je-li doplnění podáno poslední den lhůty u
provozovatele poštovních služeb nebo odevzdáno jinému orgánu, který má
povinnost je doručit (srov. § 57 odst. 3 OSŘ). Je-li podání obsahující návrh ve
věci samé učiněné telegraficky, telefaxem nebo v elektronické podobě bez
uznávaného elektronického podpisu v této lhůtě stanoveným způsobem doplněno,
nastávají jeho účinky okamžikem, kdy došlo soudu (nikoli tedy až okamžikem jeho
doplnění). Případná procesní lhůta k podání je proto zachována, jestliže podání
učiněné telegraficky, telefaxem nebo v elektronické podobě bez uznávaného
elektronického podpisu a doplněné stanoveným způsobem ve lhůtě tří dnů došlo
soudu nejpozději posledního dne procesní lhůty stanovené k podání, aniž by bylo
významné, že doplnění podání bylo provedeno až po jejím uplynutí. Okamžik
doplnění podání by byl z hlediska zachování procesní lhůty k podání naopak
významný tehdy, jestliže by podání učiněné telegraficky, telefaxem nebo v
elektronické podobě bez uznávaného elektronického podpisu bylo doplněno až po
stanovené třídenní lhůtě, neboť v takovém případě by se k podání učiněnému
uvedeným způsobem – jak vyplývá z ustanovení § 42 odst. 1 věty druhé OSŘ -
nepřihlíželo a procesní lhůta k podání by byla dodržena jen za podmínky, že
doplnění podání by bylo učiněno u soudu (popřípadě podáno u provozovatele
poštovních služeb nebo odevzdáno jinému orgánu, který má povinnost je doručit)
v době, kdy procesní lhůta ještě běžela.
V projednávané věci podala žalobkyně – jak vyplývá z obsahu spisu - odvolání
proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 13. 7. 2011 č. j. 8 C
8/93-1075a, které bylo dne 26. 7. 2011 doručeno její zástupkyni, podáním v
elektronické podobě, které nebylo opatřeno uznávaným elektronickým podpisem,
dne 10. 8. 2011, tj. posledního dne odvolací lhůty. Protože účinky tohoto
podání by nastaly a odvolání žalobkyně by bylo podáno včas – jak vyplývá z výše
uvedeného - jen v případě jeho doplnění předložením písemného podání shodného
znění (popřípadě podáním v elektronické podobě opatřeným uznávaným
elektronickým podpisem nebo učiněným prostřednictvím datové schránky) ve lhůtě
tří dnů (aniž by bylo významné, zda doplnění podání bylo provedeno ještě před
uplynutím odvolací lhůty, nebo až po jejím uplynutí), měly se soudy v řízení o
žalobě pro zmatečnost podané proti usnesení Městského soudu v Praze o odmítnutí
odvolání žalobkyně pro opožděnost zabývat jejím tvrzením, že dne 12. 8. 2011
podala její tehdejší zástupkyně, advokátka JUDr. Helena Šnajdrová, u
provozovatele poštovních služeb zásilku adresovanou Obvodnímu soudu pro Prahu
4, jejímž obsahem bylo písemné odvolání shodného znění. Vzhledem k tomu, že se
soudy tímto tvrzením (které žalobkyně prokazovala podacím lístkem) – vedeny
nesprávným právním názorem, že odvolání podané v elektronické podobě bez
uznávaného elektronického podpisu musí být doplněno předložením písemného
podání shodného znění ještě před uplynutím odvolací lhůty – nezabývaly, nemůže
jejich závěr o neopodstatněnosti žaloby pro zmatečnost (zatím) obstát.
Z uvedeného vyplývá, že napadené usnesení odvolacího soudu není správné.
Protože nejsou podmínky pro zastavení dovolacího řízení, pro odmítnutí
dovolání, pro zamítnutí dovolání a ani pro změnu usnesení odvolacího soudu,
Nejvyšší soud České republiky toto usnesení zrušil (§ 243e odst. 1 o. s. ř.).
Vzhledem k tomu, že důvody, pro které bylo zrušeno usnesení odvolacího soudu,
platí i na usnesení soudu prvního stupně, zrušil Nejvyšší soud České republiky
rovněž toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně (Městskému soudu v
Praze) k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2 věta druhá o. s. ř.).
Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný; v novém rozhodnutí o věci
rozhodne soud nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale
znovu i o nákladech původního řízení (§ 226 odst. 1 a § 243g odst. 1 část první
věty za středníkem a věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. dubna 2016
JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu