21 Cdo 2920/2015
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. v právní věci žalobce J. S., zastoupeného Mgr. Tomášem Krejčím, advokátem se sídlem v Praze 1, Pařížská č. 204/21, proti žalované McDonalďs ČR spol. s r.o., se sídlem v Praze 5, Řevnická č. 170/4, IČO 161 91 129, zastoupené JUDr. Michalem Hanko, advokátem se sídlem v Praze 1, Národní č. 32, o 6.500.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 24 C 148/2012, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. ledna 2015 č.j. 62 Co 320/2014-288, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 24.563,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Michala Hanko, advokáta se sídlem v Praze 1, Národní třída č. 32.
S t r u č n é o d ů v o d n ě n í (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28.1.2015 č.j. 62 Co 320/2014-288, není přípustné podle ustanovení § 237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. například právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11.11.2009 sp. zn. 21 Cdo 246/2008, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek roč. 2010 pod č. 108 a právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 3.7.2012 sp. zn. 21 Cdo 572/2011 k otázce dokazování tvrzené diskriminace v pracovněprávních vztazích) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
V části dovolání žalobce uplatnil jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o.s.ř. [dovolatel vychází z opačných skutkových závěrů, než ke kterým dospěl odvolací soud (namítá, že „odvolací soud dospěl ke špatnému skutkovému závěru“) a na těchto vlastních skutkových závěrech buduje - nezávisle na skutkových zjištěních odvolacího soudu - jiné právní posouzení věci, než na kterém spočívá napadený rozsudek], a proto dovolání trpí vadami, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věty druhé o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. října 2015
JUDr. Zdeněk Novotný předseda senátu