21 Cdo 3010/2014
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Lubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobce Jednoty, spotřebního družstva se sídlem v Teplicích, Zemská č. 818, IČO 00032107, zastoupeného JUDr. Miloslavem Novákem, advokátem se sídlem v Teplicích, Josefa Suka č. 2504, proti žalovaným 1) Z. H., 2) J. N. (dříve M.), zastoupené JUDr. Ivem Koulou, advokátem se sídlem v Teplicích, Krupská č. 28/30, 3) P. D., 4) S. M. (dříve P.), 5) I. Š. (dříve K.), 6) O. J. (dříve O.), 7) V. H., 8) V. G., 9) J. B. (dříve F.), zemřelé dne 11. 12. 2013, 10) H. V., 11) J. N., 12) J. H., 13) Z. K. (dříve B.), 14) P. R., 15) D. H., 16) L. F. (dříve K.), 17) M. M., 18) B. P. (dříve B.), 19) P. N. (dříve Ch.), o náhradu škody vzniklé schodkem na svěřených hodnotách, vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 12 C 367/93, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. října 2013, č. j. 11 Co 1314/2012-1146,
I. Rozsudek krajského soudu a rozsudek Okresního soudu v Teplicích ze dne 30. března 2012, č. j. 12 C 367/93-1032, ve znění usnesení ze dne 4. května 2012, č. j. 12 C 367/93-1040, se ve vztahu k žalované 9) J. B. zrušují a řízení se v tomto rozsahu zastavuje; jinak se dovolání žalobce odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované 2) J. N. na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.570,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Iva Kouly, advokáta se sídlem v Teplicích, Krupská č. 28/30.
III. Ve vztahu mezi žalobcem a ostatními žalovanými nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
V průběhu dovolacího řízení bylo zjištěno (z potvrzení o provedení lustrace v centrální evidenci obyvatel), že žalovaná 9) J. B. dne 12. 12. 2013, tj. po vyhlášení rozsudku odvolacího soudu, zemřela; ztratila tedy způsobilost být účastníkem řízení (srov. § 107 odst. 1 a 5 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že smrtí žalované 9) došlo k zániku uplatněného nároku z titulu náhrady škody vzniklé schodkem na svěřených hodnotách, neboť tento nárok nepřechází na její dědice, neumožňuje povaha věci v řízení pokračovat (srov. např. rozsudek býv. Nejvyššího soudu ČSR ze dne 20. 4. 1973, sp. zn. 5 Cz 12/73, uveřejněný pod č. 66 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1973).
Nejvyšší soud České republiky proto rozsudky soudů obou stupňů ve vztahu k této žalované podle ustanovení § 243c odst. 1 a § 107 odst. 5 věty druhé za středníkem o. s. ř. zrušil a řízení podle ustanovení § 107 odst. 5 věty první o. s. ř. zastavil.
Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. 10. 2013, č. j. 11 Co 1314/2012-1146, Nejvyšší soud České republiky podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl, neboť jednak neobsahuje způsobilé vymezení předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř. [takovým vymezením není pouhá citace ustanovení § 237 o. s. ř., aniž by bylo z dovolání zřejmé, který z předpokladů přípustnosti dovolání uvedených alternativně v tomto ustanovení je podle mínění dovolatele splněn (srov. například odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, které bylo uveřejněno pod č. 4 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2014)], jednak v něm byl uplatněn jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. [namítá-li žalobce zejména, že závěr odvolacího soudu o úplném zproštění žalovaných odpovědnosti za škodu vzniklou schodkem na svěřených hodnotách („tedy že žalobce vytvořil a strpěl na prodejně poměry, které závažným způsobem ovlivnily možnost zaměstnanců realizovat jejich odpovědnost ze smlouvy o hmotné odpovědnosti, neboť na prodejně byl dlouhodobě žalobcem tolerován a odpovídajícím způsobem neřešen výrazný nedostatek pracovníků“) nemá oporu v provedených důkazech; podstatou všech jeho námitek v tomto směru je nesouhlas s tím, jak odvolací soud hodnotil provedené důkazy a k jakým skutkovým závěrům z provedených důkazů dospěl]; v dovolacím řízení proto nelze pro tyto nedostatky pokračovat.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. prosince 2014
JUDr. Mojmír Putna předseda senátu