U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Ljubomírem
Drápalem v právní věci žalobce O. M., zastoupeného JUDr. Josefem Šírkem,
advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Dr. Bureše č. 1185/1, proti
žalované FCC České Budějovice, s.r.o. (dříve A.S.A. České Budějovice, s.r.o.)
se sídlem v Českých Budějovicích, Dolní č. 1, IČO 25171941, zastoupené JUDr.
Kristýnou Oberfalcerovou, Master, advokátkou se sídlem v Praze 1, Národní č.
340/21, o 93.731,02 Kč s příslušenstvím, za účasti Kooperativa pojišťovny,
a.s., Vienna Insurance Group se sídlem v Praze 8, Pobřežní č. 665/21, IČO
47116617, jako vedlejšího účastníka na straně žalované, vedené u Okresního
soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 30 C 2/2015, o dovolání žalobce proti
rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. dubna 2016 č.j. 19
Co 590/2016-485, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení
3.388,-Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Kristýny
Oberfalcerové, Master, advokátky se sídlem v Praze 1, Národní č. 340/21.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o.s.ř.):
Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne
14.4.2016 č. j. 19 Co 590/2016-485 není přípustné podle ustanovení § 237
o.s.ř., neboť neobsahuje údaje o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění
předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 o.s.ř.) [srov. též právní
názor vyslovený v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.9.2013 sp. zn. 29 Cdo
2394/2013, které bylo uveřejněno pod č. 4 ve Sbírce soudních rozhodnutí a
stanovisek, roč. 2014, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.8.2013 sp. zn. 29
Cdo 2488/2013, popř. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.8.2013 sp. zn. 29 NSČR
55/2013, které bylo uveřejněno pod č. 116 v časopise Soudní judikatura, roč.
2014]. Žalobce v dovolání rovněž namítá nesoulad mezi zjištěným skutkovým
stavem a provedenými důkazy, aniž by taková námitka byla způsobilá založit
přípustnost dovolání podle ustanovení § 237 o.s.ř., neboť směřuje nikoliv do
právního posouzení věci, nýbrž do procesu zjišťování skutkového stavu, přičemž
jediným dovolacím důvodem je - jak vyplývá z ustanovení § 241a odst. 1 o.s.ř. -
nesprávné právní posouzení věci; navíc, o žádný "extrémní" nesoulad mezi
zjištěným skutkovým stavem a provedenými důkazy se v projednávané věci nejedná.
Vzhledem k tomu, že dovolání trpí vadami, pro které nelze v dovolacím řízení
pokračovat, Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobce podle ustanovení §
243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 4. října 2016
JUDr. Ljubomír Drápal
předseda senátu