U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr.
Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Mojmíra Putny v právní
věci žalobce V. B., zastoupeného Mgr. Vlastimilem Loučkem, advokátem se sídlem
v Lounech, Pod Nemocnicí č. 2381, proti žalovaným 1) Mgr. Z. P. užívajícímu
obchodní firmu Mgr. Z. P. - RENO s místem podnikání v Litoměřicích, Křepkova č.
2137/10, IČO 10433660, 2) J. G., správkyni konkursní podstaty úpadce V. B. s
místem podnikání v Roudnici nad Labem, Alej 17. listopadu č. 1423, IČO
16418450, oběma zastoupeným JUDr. Lubošem Pospíšilem, advokátem se sídlem v
Litoměřicích, Pekařská č. 19, a 3) M. S., o neplatnost veřejné dobrovolné
dražby, vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 7 C 297/2008, o
dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18.
června 2009 č.j. 17 Co 27/2009-70, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným 1) a 2) společně a nerozdílně na
náhradě nákladů dovolacího řízení 3.870,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto
usnesení k rukám JUDr. Luboše Pospíšila, advokáta se sídlem v Litoměřicích,
Pekařská č. 19; jinak žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů
dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243c odst.2 o.s.ř.):
Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne
18.6.2009 č.j. 17 Co 27/2009-70, jímž byl ve věci samé potvrzen rozsudek
Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 10.11.2008 č.j. 7 C 297/2008-36, není
přípustné podle ustanovení § 237 odst.1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb.,
občanský soudní řád [ve znění do 30.6.2009 (dále jen "o.s.ř."), neboť dovoláním
je napaden rozsudek odvolacího soudu, který byl vydán před 1.7.2009 - srov. Čl.
II bod 12 zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., ve znění
pozdějších předpisů a další související zákony] a nebylo shledáno přípustným
ani podle ustanovení § 237 odst.1 písm. c) o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího
soudu je v souladu s ustálenou judikaturou soudů (srov. například rozsudek
Nejvyššího soudu ze dne 26.1.2006 sp. zn. 29 Odo 294/2003, který byl uveřejněn
pod č. 10 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2007, nebo rozsudek
Nejvyššího soudu ze dne 15.6.2006 sp. zn. 29 Odo 777/2006, který byl uveřejněn
pod č. 25 v časopise Soudní judikatura, roč. 2007) a nemá tedy po právní
stránce zásadní význam. Nejvyšší soud proto dovolání žalobce podle ustanovení §
243b odst.5 věty první a § 218 písm.c) o.s.ř. odmítl.
V dovolacím řízení vznikly žalovaným 1) a 2) náklady, které spočívají v odměně
za zastupování advokátem ve výši 2.925,- Kč [srov. § 8, § 10 odst. 3, § 14
odst.1, § 15, § 18 odst. 1 a § 19a vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění vyhlášek
č. 49/2001 Sb., č. 110/2004 Sb., č. 617/2004 Sb. a č. 277/2006 Sb.] a v
paušální částce náhrad výdajů ve výši 300,- Kč (srov. § 13 odst. 3 vyhlášky č.
177/1996 Sb. ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb., č. 484/2000 Sb., č. 68/2003
Sb., č. 618/2004 Sb., č. 276/2006 Sb. a č. 399/2010 Sb.), tedy celkem 3.225,-
Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalovaných 1) a 2) advokát JUDr. Luboš
Pospíšil osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží (srov. též
právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15.12.2004 sp. zn. 21
Cdo 1556/2004, který byl uveřejněn pod č. 21 ve Sbírce soudních rozhodnutí a
stanovisek, roč. 2005) k nákladům řízení, které žalovaným 1) a 2) za dovolacího
řízení vznikly, vedle odměny za zastupování advokátem a paušální částky náhrad
výdajů rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty z této odměny a náhrad (srov. §
137 odst.1 a 3, § 151 odst.2 větu druhou o.s.ř. a § 47 odst.1 písm. a) zákona
č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů) ve
výši 645,- Kč. Protože dovolání žalobce bylo odmítnuto, dovolací soud mu ve
smyslu ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3
o.s.ř. uložil, aby tyto náklady žalovaným 1) a 2) společně a nerozdílně
nahradil. Žalobce je povinen náhradu nákladů řízení v celkové výši 3.870,- Kč
zaplatit k rukám advokáta, který žalované 1) a 2) v tomto řízení zastupoval (§
149 odst. 1 o.s.ř.).
Žalovanému 3) v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly. Podle ustanovení §
243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 věty první o.s.ř. bylo
proto rozhodnuto, že žalovaný 3) nemá právo ve vztahu k žalobci na náhradu
nákladů dovolacího řízení.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. února 2011
JUDr. Ljubomír Drápal, v. r.
předseda senátu