21 Cdo 568/2007
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr.
Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Zdeňka Novotného ve věci
úschovy částky 57.227,- Kč určené pro příjemce Z. C., I., za účasti složitele
Mgr. Z. J., advokáta, o přijetí peněz do úschovy, vedené u Obvodního soudu pro
Prahu 9 pod sp. zn. 13 Sd 91/2006, o dovolání složitele proti usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 29. září 2006, č.j. 24 Co 275/2006-9, takto:
Usnesení městského soudu a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 9.
května 2006, č.j. 13 Sd 91/2006-4 se zrušují a věc se vrací Obvodnímu soudu pro
Prahu 9 k dalšímu řízení.
Složitel se návrhem podaným u Obvodního soudu pro Prahu 9 dne 4.5.2006 domáhal,
aby soud přijal do úschovy částku 57.227,- Kč pro příjemce Z. C., I.. Návrh
zdůvodnil zejména tím, že byl dne 26.6.2003 jmenován s účinností ode dne
1.7.2003 likvidátorem obchodní společnosti D. T. s.r.o. v likvidaci, že po
uhrazení závazků společnosti zbyla částka 125.474,47 Kč, kterou převzal do své
\"advokátní úschovy\" a z níž uhradil daň z příjmů právnických osob, poplatek
za zřízení účtu v souvislosti s \"advokátní úschovou\" a poplatek za výmaz
společnosti z obchodního rejstříku, a že zbývající částka náleží příjemci jako
jedinému společníkovi likvidované společnosti. Složitel poslal na adresu
příjemce, která \"je mu známa a která odpovídá i adrese příjemce jako jediného
společníka zapsané v obchodním rejstříku\", zprávu o průběhu likvidace
společnosti se žádostí o \"sdělení bankovního spojení\", na které bude
likvidační zůstatek poukázán. Protože tuto zásilku se nepodařilo příjemci
doručit, má složitel za to, že \"nemůže vyplatit podíl na likvidačním zůstatku
příjemci pro jeho nepřítomnost a nemožnost jeho přítomnost zajistit dostupným
způsobem\" a že jsou proto splněny podmínky pro složení likvidačního zůstatku
do soudní úschovy.
Obvodní soud pro Prahu 9 usnesením ze dne 9.5.2006, č.j. 13 Sd 91/2006-4 řízení
zastavil. Dospěl k závěru, že pravomoc českých soudů v majetkových sporech je
podle ustanovení § 37 odst. 1 zákona č. 97/1963 Sb. dána jen tehdy, je-li
\"dána podle českých předpisů jejich příslušnost\", a že podle ustanovení § 88
písm. l) o.s.ř. je k řízení o úschovách příslušný soud, v jehož obvodu je místo
plnění, popřípadě, jsou-li místa plnění v obvodu několika soudů, je příslušný
soud, který nejdříve zahájí řízení. V projednávané věci je místo plnění \"na
adrese sídla příjemce, které je v cizině\", a proto není \"dána místní
příslušnost žádného soudu v ČR\" a k provedení tohoto řízení ani pravomoc
českých soudů. Řízení proto muselo být podle ustanovení § 104 odst. 1 o.s.ř.
zastaveno.
K odvolání složitele Městský soud v Praze usnesením ze dne 29.9.2006, č.j. 24
Co 275/2006-9 usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Shodně se soudem prvního
stupně dovodil, že pravomoc českých soudů v řízení o úschovách je dána jen
tehdy, je-li dána jejich příslušnost, a že příslušnost soudů je třeba posuzovat
podle místa plnění, které je ve smyslu ustanovení § 337 odst. 1 obchodního
zákoníku \"v sídle nebo místě podnikání, popřípadě bydlišti\" věřitele, tedy na
území USA. Protože k řízení v projednávané věci není příslušný žádný soud v
České republice, muselo být řízení podle ustanovení § 104 odst. 1 o.s.ř.
zastaveno. Odvolací námitky odmítl s odůvodněním, že \"ustanovení § 86 odst. 2
o.s.ř., jako ostatně § 86 o.s.ř. vůbec\", platí \"jen pro sporné řízení,
zahájené na základě žaloby, jehož účastníky jsou žalobce a žalovaný\", jak tomu
nasvědčuje dikce § 86 odst. 1 o.s.ř. \"jestliže žalovaný ... nemá obecný
soud\", § 86 odst. 2 o.s.ř. \"proti tomu, kdo nemá jiný příslušný soud\" a § 86
odst. 3 o.s.ř. \"proti zahraniční osobě lze podat žalobu\", že řízení o
úschovách je \"řízením nesporným, ve kterém účastníci nemají postavení žalobce
a žalovaného a nejde o uplatňování práva proti někomu\", a že v řízení o
úschovách nelze aplikovat ustanovení § 86 odst. 2 o.s.ř., které upravuje tzv.
obecnou příslušnost soudu, jejíž užití v tomto řízení vylučuje zvláštní
ustanovení § 88 písm. l) o.s.ř.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal složitel dovolání. I když je podle
ustanovení § 88 písm. l) o.s.ř. příslušný k řízení o úschovách soud, v jehož
obvodu je místo plnění, a i když \"v obchodně právním vztahu je místem plnění
sídlo věřitele\", dovolatel namítá, že podle ustanovení § 86 odst. 2 o.s.ř. lze
proti tomu, kdo nemá jiný příslušný soud v České republice, uplatnit majetková
práva u soudu, v jehož obvodu má majetek, a že \"jiným příslušným soudem v
České republice\" je nutno rozumět, \"nemá-li takový subjekt obecný soud a ani
žádný jiný soud příslušný\". Ustanovení § 86 odst. 2 o.s.ř. neplatí jen pro
sporná řízení, neboť jsou \"z jeho dosahu vyloučeny pouze věci osobního stavu a
ochrana osobních nemajetkových práv\". Ustanovení § 88 o.s.ř. upravuje výlučnou
příslušnost ve vztahu k obecným soudům, určeným podle ustanovení § 85 o.s.ř.
nebo podle ustanovení § 85a o.s.ř., a nikoliv také vůči místní příslušnosti
upravené podle ustanovení § 86 odst. 2 o.s.ř. Složitel navrhl, aby dovolací
soud usnesení soudů obou stupňů zrušil a aby věc vrátil soudu prvního stupně k
dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) po zjištění, že
dovolání bylo podáno proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu oprávněnou
osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 240 odst. 1 o.s.ř.) a že jde o
usnesení, proti kterému je podle ustanovení § 239 odst. 2 písm. a) o.s.ř
dovolání přípustné, přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení § 242
o.s.ř. bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1, věta první o.s.ř.) a dospěl k
závěru, že dovolání je opodstatněné.
V projednávané věci se složitel - jak vyplývá z jeho návrhu na zahájení řízení
- domáhá, aby byla přijata do úschovy částka 57.227,- Kč jako likvidační
zůstatek, na jehož výplatu má nárok příjemce jako jediný společník likvidované
obchodní společnosti D. T.s.r.o. v likvidaci. Protože o splnění tohoto
peněžitého závazku nestanoví smlouva a ani zákon něco jiného, je místem jeho
splnění sídlo nebo místo podnikání věřitele; soudy tedy dovodily v souladu se
zákonem, že místo splnění tohoto závazku se nachází na území USA.
Podle ustanovení § 37 odst. 1 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu
soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů je pravomoc českých soudů v
majetkových sporech dána, je-li dána podle českých předpisů jejich příslušnost.
Podle ustanovení § 84 o.s.ř. je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti
němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak.
Podle ustanovení § 85a o.s.ř. je-li pro řízení v prvním stupni věcně příslušný
krajský soud a místní příslušnost se řídí obecným soudem účastníka, je místně
příslušným krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud účastníka.
Podle ustanovení § 88 písm. l) o.s.ř. namísto obecného soudu, popřípadě namísto
soudu uvedeného v § 85a o.s.ř., je k řízení příslušný soud, v jehož obvodu je
místo plnění, jde-li o řízení o úschovách; jsou-li místa plnění v obvodu
několika soudů, je k řízení o úschovách příslušný soud, který nejdříve zahájí
řízení.
Podle ustanovení § 86 odst. 2 o.s.ř. proti tomu, kdo nemá jiný příslušný soud v
České republice, je možno uplatnit majetková práva u soudu, v jehož obvodu má
majetek.
Úprava výlučné místní příslušnosti soudu obsažená v ustanovení § 88 písm. l)
o.s.ř. má za následek, že v řízení o úschovách nemůže být založena místní
příslušnost soudu podle obecného soudu účastníka, proti němuž návrh směřuje,
nebo soudu na výběr daného podle ustanovení § 87 o.s.ř. Určení místní
příslušnosti soudu podle ustanovení § 86 odst. 2 o.s.ř. však nevylučuje;
nejedná se totiž o založení místní příslušnosti okresního soudu podle obecného
soudu účastníka, proti němuž návrh směřuje (§ 84 o.s.ř.), popřípadě místní
příslušnosti krajského soudu podle ustanovení § 85a o.s.ř., ale (obecně jen)
pro případ, že tu není jiný soud v České republice, který by byl místně
příslušným v majetkovém sporu nebo v jiné majetkové věci.
Vzhledem k tomu, že v posuzovaném případě se místo plnění nachází mimo území
České republiky, je nepochybné, že podle hledisek obsažených v ustanovení § 88
písm. l) o.s.ř. nelze určit místní příslušnost českého soudu k řízení o
úschově, zahájeného složitelovým návrhem. Návrh na přijetí peněz do soudní
úschovy je však majetkovým právem; není-li možné určit místní příslušnost soudu
podle ustanovení § 88 písm. l) o.s.ř., je dána místní příslušnost podle
ustanovení § 86 odst. 2 o.s.ř., má-li účastník v České republice majetek.
S názorem odvolacího soudu, podle kterého se místní příslušnost soudů řídí
podle ustanovení § 86 odst. 2 o.s.ř. jen v tzv. sporném řízení, dovolací soud
nesouhlasí. Ze znění ustanovení § 86 odst. 2 o.s.ř. a z logiky věci vyplývá, že
se jím řídí všechny případy, bylo-li uplatněno u soudu majetkové právo a není-
li možné jinak určit místní příslušnost soudu v České republice. Opačný závěr
nelze úspěšně dovozovat ani z dikce ustanovení § 86 odst. 2 o.s.ř. \"proti
tomu, kdo nemá jiný příslušný soud v České republice\", neboť nedopadá pouze na
případy, kdy uplatňuje své majetkové právo žalobce proti žalovanému (ve sporném
řízení), ale i na situaci, kdy své majetkové právo uplatňuje jiný navrhovatel
proti dalším účastníkům v tzv. nesporném řízení.
Z uvedených důvodů dospěl Nejvyšší soud ČR k závěru, že, je-li místo splnění
závazku nebo jiného dluhu mimo území České republiky, je k řízení o úschově
dána pravomoc českých soudů, má-li příjemce v České republice majetek a místní
příslušnost soudu tedy je založena podle ustanovení § 86 odst. 2 o.s.ř.
Protože usnesení odvolacího soudu není správné, Nejvyšší soud České republiky
je zrušil (§ 243b odst. 2 část věty za středníkem o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že
důvody, pro které bylo zrušeno usnesení odvolacího soudu, platí i na usnesení
soudu prvního stupně, zrušil Nejvyšší soud České republiky i toto rozhodnutí a
věc vrátil Obvodnímu soudu pro Prahu 9 k dalšímu řízení (§ 243b odst. 3 věta
druhá o.s.ř.).
Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný (§ 243d odst. 1 část první
věty za středníkem o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. března 2008
JUDr. Ljubomír Drápal, v. r.
předseda senátu